sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Kratos Defense & Security

    Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.

    ISPTech

    ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.

    TransAstra

    Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.

    Telesat

    Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Plně naložený Dragon je zpátky

    Soukromá kosmická loď Dragon se už pomalu přesouvá z kategorie vyjukaných zelenáčů do pozice spolehlivého a zkušeného dopravního prostředku. V minulých dnech úspěšně zakončila svou třetí oficiální cestu k ISS a na Zemi dopravila náklad, který má pro vědce nevyčíslitelnou hodnotu. V našem dnešním článku probereme události od nedělního odpojení až po nedávný příjezd lodi do přístavu.

    Byla neděle 18. května a ve střední Evropě ukazovaly hodiny 13:53, když se uvolnilo 16 automatických šroubů, které v minulých týdnech kotvily loď Dragon ke spodnímu uzlu modulu Harmony. Americký astronaut Steve Swanson pak v dalších desítkách minut opatrně obsluhoval staniční robotickou paži, na jejímž konci byl připojený Dragon. Sevření se uvolnilo v 15:28 našeho času a Dragon se po sérii drobných zážehů začal vzdalovat od stanice.

    Dragon v dalších hodinách prováděl kontroly svých systémů a v 19:18 našeho času přišla první příprava na návrat do zemské atmosféry. Soukromá loď uzavřela dvířka, za kterými se ukrývají sledovače hvězd. Zpomalovací zážeh začal o hodinu později a snížil nejnižší bod dráhy do atmosféry. Následovalo odhození již nepotřebného servisního modulu se solárními panely (tzv. trunk). V dalších desítkách minut bylo lodi pěkně horko, ale díky tepelnému štítu z materiálu PICA-X byl Dragon v bezpečí. O závěrečné zpomalení na 11 m/s se postaraly tři  padáky o průměru 35 metrů. Dragon dosedl do vln Pacifiku ve 21:05 našeho času. K lodi dorazily záchranné týmy a vyzvedly cenný náklad na svou palubu.

    Vykládka Dragonu v přístavu Long Beach
    Vykládka Dragonu v přístavu Long Beach
    Zdroj: http://spaceflightnow.com/

    Flotila pak zamířila k 500 kilometrů vzdálenému pobřeží státu Kalifornie. Do přístavu v Long Beach připluly lodě v úterý 20. května. Tady už na Dragona čekali zástupci NASA, kteří měli za úkol převzít z jeho útrob zmražené vzorky. Tady se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu – co vlastně Dragon přivezl? Než si na tuhle otázku odpovíme, musíme si uvědomit, že se na ISS dělají desítky, ba stovky různých experimentů. U některých z nich stačí jen dálkově odeslat naměřená data, jiné potřebují dopravit vzorky na Zemi, kde se podrobí důkladnému zkoumání v laboratoři. Řeč je především o biologických experimentech, třeba o krvi, nebo moči astronautů, které mohou prozradit mnoho věcí o chování těla ve stavu beztíže.

    Italský astronaut Luca Parmitano u staniční chladničky MELFI, kde se uchovávaly vzorky.
    Italský astronaut Luca Parmitano u staniční chladničky MELFI, kde se uchovávaly vzorky.
    Zdroj: https://farm8.staticflickr.com

    Na první pohled nelogicky se teď přesuneme do července 2011. Tehdy dolétaly raketoplány a ISS byla dočasně bez možnosti, jak dopravit náklad zpátky na Zemi. S odpadky problémy nebyly – stačilo je dát do Progressu, ATV, či HTV, které shořely v atmosféře a byl klid. Do Sojuzu se kromě posádky vleze jen sotva 50 kg nákladu, což většinou stačí jen na osobní věci posádky. Ve výsledku se tak staniční mrazáky, které uchovávají vzorky až při teplotě -80°C, začaly velmi rychle plnit.

    Teprve až Dragon byl schopen vracet náklady zpátky na Zemi. NASA ale docela logicky otálela a nevyužila hned prvních Dragonů. Opatrnost byla na místě – jednalo se o neotestovanou loď a naložit do jejích útrob biologické experimenty za poslední roky by bylo hodně riskantní. Nakonec se to vyplatilo, protože se ukázalo, že první Dragony neměly dostatečně kvalitní systém chlazení a vzorky by tak nebyly po určitou dobu v optimální teplotě.

    Dragon v přístavu Long Beach
    Dragon v přístavu Long Beach
    Zdroj: http://spaceflightnow.com/

    U třetího ostrého Dragonu už ale NASA dala zelenou. Do útrob lodi tak posádka nanosila přesně 1587 kg nákladu! Z velké části šlo o výše zmíněné tělní tekutiny astronautů z posledních let, ale našli bychom zde i jeden zajímavý mikrobiologický experiment. Zkoušelo se, jak stav beztíže ovlivní působení antibiotik na bakterie. Dosavadní výsledky ukazují, že bakterie E coli ve vesmíru přežívá i v prostředí, které je tolik nasycené antibiotiky, že by na Zemi neměla šanci.

    Během vykládky zmražených vzorků se ukázalo, že uvnitř Dragonu je „významné množství vody“. Jelikož vylovení v tomto případě trvalo déle než obvykle, je možné, že do útrob lodi vnikla mořská voda, což je jistě nepříjemné a do budoucna bude potřeba tuto situaci nějak řešit. Kromě biologických experimentů se v Dragonu vrátily i pokusy s různými materiály, ale také součásti skafandru, ze kterého při výstupu Luca Parmitana unikala voda do skafandru. Veškerý tento náklad, který není závislý na důkladném chlazení zůstal v útrobách Dragonu a technici jej vyjmou až na základně SpaceX ve městě Hawthorne.

    Zdroje informací:
    http://news.discovery.com/
    http://www.space.com/
    http://spaceflightnow.com/
    http://spaceflightnow.com/
    http://aviationweek.com/

    Zdroje obrázků:
    http://spaceflightnow.com/falcon9/009/140520photos/03_600400.jpg
    http://spaceflightnow.com/falcon9/009/140520photos/04_600399.jpg
    https://farm8.staticflickr.com/7451/8977589651_72ae842d85_c.jpg
    http://spaceflightnow.com/falcon9/009/140520photos/05_600399.jpg

    Štítky:

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    1 Komentář
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    Scarabeus
    Scarabeus
    11 let před

    Dobrý článek. Člověk si kolikrát ani neuvědomí ty drobné „niance“ které se skrývají za činností ISS. Třeba sběr vzorků tělních tekutin a jejich potřebu dopravy zpět na zemi k vyhodnocení.

    Dovedete si představit, že jste vědec, který dostal grant, má vše připravené ale jeho vzorky si to sviští po oběžné dráze s tím, že nevíte kdy vám „spadnou“ ? To musí být opravdu motivující…

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.