Soukromá kosmická loď Dragon se už pomalu přesouvá z kategorie vyjukaných zelenáčů do pozice spolehlivého a zkušeného dopravního prostředku. V minulých dnech úspěšně zakončila svou třetí oficiální cestu k ISS a na Zemi dopravila náklad, který má pro vědce nevyčíslitelnou hodnotu. V našem dnešním článku probereme události od nedělního odpojení až po nedávný příjezd lodi do přístavu.
Byla neděle 18. května a ve střední Evropě ukazovaly hodiny 13:53, když se uvolnilo 16 automatických šroubů, které v minulých týdnech kotvily loď Dragon ke spodnímu uzlu modulu Harmony. Americký astronaut Steve Swanson pak v dalších desítkách minut opatrně obsluhoval staniční robotickou paži, na jejímž konci byl připojený Dragon. Sevření se uvolnilo v 15:28 našeho času a Dragon se po sérii drobných zážehů začal vzdalovat od stanice.
Dragon v dalších hodinách prováděl kontroly svých systémů a v 19:18 našeho času přišla první příprava na návrat do zemské atmosféry. Soukromá loď uzavřela dvířka, za kterými se ukrývají sledovače hvězd. Zpomalovací zážeh začal o hodinu později a snížil nejnižší bod dráhy do atmosféry. Následovalo odhození již nepotřebného servisního modulu se solárními panely (tzv. trunk). V dalších desítkách minut bylo lodi pěkně horko, ale díky tepelnému štítu z materiálu PICA-X byl Dragon v bezpečí. O závěrečné zpomalení na 11 m/s se postaraly tři padáky o průměru 35 metrů. Dragon dosedl do vln Pacifiku ve 21:05 našeho času. K lodi dorazily záchranné týmy a vyzvedly cenný náklad na svou palubu.
Flotila pak zamířila k 500 kilometrů vzdálenému pobřeží státu Kalifornie. Do přístavu v Long Beach připluly lodě v úterý 20. května. Tady už na Dragona čekali zástupci NASA, kteří měli za úkol převzít z jeho útrob zmražené vzorky. Tady se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu – co vlastně Dragon přivezl? Než si na tuhle otázku odpovíme, musíme si uvědomit, že se na ISS dělají desítky, ba stovky různých experimentů. U některých z nich stačí jen dálkově odeslat naměřená data, jiné potřebují dopravit vzorky na Zemi, kde se podrobí důkladnému zkoumání v laboratoři. Řeč je především o biologických experimentech, třeba o krvi, nebo moči astronautů, které mohou prozradit mnoho věcí o chování těla ve stavu beztíže.
Na první pohled nelogicky se teď přesuneme do července 2011. Tehdy dolétaly raketoplány a ISS byla dočasně bez možnosti, jak dopravit náklad zpátky na Zemi. S odpadky problémy nebyly – stačilo je dát do Progressu, ATV, či HTV, které shořely v atmosféře a byl klid. Do Sojuzu se kromě posádky vleze jen sotva 50 kg nákladu, což většinou stačí jen na osobní věci posádky. Ve výsledku se tak staniční mrazáky, které uchovávají vzorky až při teplotě -80°C, začaly velmi rychle plnit.
Teprve až Dragon byl schopen vracet náklady zpátky na Zemi. NASA ale docela logicky otálela a nevyužila hned prvních Dragonů. Opatrnost byla na místě – jednalo se o neotestovanou loď a naložit do jejích útrob biologické experimenty za poslední roky by bylo hodně riskantní. Nakonec se to vyplatilo, protože se ukázalo, že první Dragony neměly dostatečně kvalitní systém chlazení a vzorky by tak nebyly po určitou dobu v optimální teplotě.
U třetího ostrého Dragonu už ale NASA dala zelenou. Do útrob lodi tak posádka nanosila přesně 1587 kg nákladu! Z velké části šlo o výše zmíněné tělní tekutiny astronautů z posledních let, ale našli bychom zde i jeden zajímavý mikrobiologický experiment. Zkoušelo se, jak stav beztíže ovlivní působení antibiotik na bakterie. Dosavadní výsledky ukazují, že bakterie E coli ve vesmíru přežívá i v prostředí, které je tolik nasycené antibiotiky, že by na Zemi neměla šanci.
Během vykládky zmražených vzorků se ukázalo, že uvnitř Dragonu je „významné množství vody“. Jelikož vylovení v tomto případě trvalo déle než obvykle, je možné, že do útrob lodi vnikla mořská voda, což je jistě nepříjemné a do budoucna bude potřeba tuto situaci nějak řešit. Kromě biologických experimentů se v Dragonu vrátily i pokusy s různými materiály, ale také součásti skafandru, ze kterého při výstupu Luca Parmitana unikala voda do skafandru. Veškerý tento náklad, který není závislý na důkladném chlazení zůstal v útrobách Dragonu a technici jej vyjmou až na základně SpaceX ve městě Hawthorne.
Zdroje informací:
http://news.discovery.com/
http://www.space.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://aviationweek.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/falcon9/009/140520photos/03_600400.jpg
http://spaceflightnow.com/falcon9/009/140520photos/04_600399.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7451/8977589651_72ae842d85_c.jpg
http://spaceflightnow.com/falcon9/009/140520photos/05_600399.jpg
Dobrý článek. Člověk si kolikrát ani neuvědomí ty drobné „niance“ které se skrývají za činností ISS. Třeba sběr vzorků tělních tekutin a jejich potřebu dopravy zpět na zemi k vyhodnocení.
Dovedete si představit, že jste vědec, který dostal grant, má vše připravené ale jeho vzorky si to sviští po oběžné dráze s tím, že nevíte kdy vám „spadnou“ ? To musí být opravdu motivující…