27. února letošního roku absolvovala sonda New Horizons další drobný ale důležitý milník. Překonala vzdálenost čtyř astronomických jednotek od trpasličí planety (čtyřikrát vzdálenost Země – Slunce), což činí 598 milionů kilometrů. „Jsme teď tak blízko systému Pluto – blíž než může být planeta Země od Jupiteru“, říká šéf mise New Horizons Alan Stern ze Southwest Research Institute v Boulderu. „A to rozhodně není vše, držte si klobouky, to nejlepší teprve přijde. Pro nás všechny je to čím dál tím zajímavější“, dodává.
Od startu 19. ledna 2006 sonda urazila 4,62 miliard kilometrů. V létě letošního roku se dočkáme jednoho zajímavého výročí v historii dobývání meziplanetárního prostoru. 25. srpna bude sonda míjet oběžnou dráhu planety Neptun – a to přesně 25 let poté, co kolem tohoto ledového obra proletěl Voyager 2. Když dorazí 14. července příštího roku k systému Pluto, bude dosahovat nejvyšší rychlosti, jakou kdy měla sonda zkoumající cílový objekt v rámci svého primárního programu.
Sondu dopravila do kosmického prostoru nosná raketa Atlas (1.stupeň: Atlas V 551, 2.stupeň: Centaur, 3.stupeň STAR 48B s pevnými pohonnými látkami) z floridského Cape Canaveral. Prvních třináct měsíců probíhaly testy a zkoušky palubních přístrojů a proběhlo několik drobných úprav letové dráhy a navedení sondy na trajektorii k planetě Jupiter, jejíž hmotnost a hybnost sonda později využila při gravitačním manévru (metoda „gravitačního praku“) ke svému urychlení. 7. dubna 2006 sonda minula oběžnou dráhu Marsu.
Největší přiblížení k Jupiteru se odehrálo 28. února. Při rychlosti 23 km/s se New Horizons přiblížila Jupiteru tři až čtyřikrát blíž než Cassini. 8. června 2008 sonda minula orbitální dráhu Saturnu a 18. března 2011 Uranu. Orbit planety Neptun se odehraje v srpnu 2014. Na dvou schématech můžete vidět polohu sondy i její rychlost – v tomto případě v kilometrech za sekundu vůči Slunci (heliocentric velocity). Zelenou barvou je zvýrazněna část křivky, jež značí trasu, kterou sonda má za sebou. Na pozadí jsou vyobrazeny hvězdy 12. magnitudy či jasnější.
Gravitační manévr kolem Jupitera měl své opodstatnění nejen kvůli nedočkavosti vědeckého týmu či obce fanoušků. Tím hlavním důvodem jsou změny atmosféry na povrchu Pluta. Od roku 1989 se trpasličí planetavzdaluje od Slunce a každým rokem dostává méně záření (tepla) od naší mateřské hvězdy. Jak se její povrch ochlazuje tamní atmosféra doslova mrzne a ve zkondenzované formě se usazuje na povrchu planetky. I když…
…Prapodivné zjištění
Pluto se, podobně jako i další objekty Kuiperova pásu, skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu. Obíhá po vysoce výstřední a nakloněné dráze. Jeho vzdálenost od Slunce se pohybuje mezi 30 až 49 astronomickými jednotkami (AU) (tj. 4,4–7,4 miliard km). V pravidelných intervalech se tak ocitá blíže Slunci než poslední planeta sluneční soustavy – Neptun. V současné době (roku 2012) se nachází asi 32 AU od Slunce.
Oběžná doba Pluta je 248 pozemských let. Charakteristiky jeho oběžné dráhy jsou podstatně odlišné od oběžných drah planet, které jsou téměř kruhové a neoddalují se od roviny ekliptiky. Pluto na rozdíl od nich obíhá po velmi výstřední a velmi nakloněné dráze, svírající s ekliptikou úhel větší než 17°. V důsledku této výstřednosti se také v malém úseku své dráhy nachází blíže Slunci, než Neptun. Naposledy tato situace nastala v období od 7. února 1979 do 11. února 1999, přičemž perihéliem prošel 5. srpna 1989.
A právě jeho silně eliptická dráha kolem Slunce byl důvod, proč se většina vědců přikláněla k názoru, že po většinu plutovského roku, obzvláště v době afélia atmosféra zmrzne a obalí povrch trpasličí planety, přičemž množství molekul rozptýlených v atmosféře (připomínající tak spíš pozemskou exosféru) je tak malé, že nedochází ke vzájemným srážkám.
Jakým překvapením bylo, že místo aby řídla, atmosféra je dokonce hustější, než při posledním měření. Podle některých teorií je možnou příčinou tohoto jevu existence polárních čepiček, díky kterým by atmosféra nikdy úplně nezmizela. Na výsledky si ale budeme muset počkat až napřesrok, a rozhodně nejen ty týkající se atmosféry, ale trpasličí planety jako takové, budou naprosto přelomové.
Zdroje informací:
http://pluto.jhuapl.edu/
http://pluto.jhuapl.edu/
Zdroje obrázků:
http://www.siteastronomia.com/wp-content/uploads/2013/06/New-Horizons-Plano-da-Miss%C3%A3o.jpg
http://pluto.jhuapl.edu/whereisnh/overview/nhov20140301_0164.jpg
http://pluto.jhuapl.edu/whereisnh/sideview/nhsv20140301_0164.jpg
Řekněte, že jsem staromódní, ale myslím si, že když už je ten článek šitý horkou jehlou a bez korektury, tak by alespoň neměl obsahovat nesmysly. Když se už v nadpisu dozvím, že Pluto je planetka, tak samozřejmě hned předpokládám, že autor je odborník a v ničem jiném se nemýlí…
Mílo, vyčkejte času a předpokládám, že Pluto bude mezi planety opět zařazeno.Jedinný důvod k vyřazení byla zřejmě jeho velikost (malá). Jinak se chová jako ostatní planety a má i své měsíce. Nevím, proč by měl být trvale degradován.
Pluto byl vyřazen ze seznamu planet v roce 2006, dokonce v naší zemi – na pravidelném Mezinárodním astronomickém kongresu v Praze.
Míla
Pluto je opravdu prohlášen za planetku ( je to už asi 2 až 3 roky). Jinak se domnívám, že autor se žádných omylů nedopustil a určitě se máme za rok na co těšit.
Nieze by to pre ucel tohto clanku bolo podstatne, ale Pluto nie je z definicie ani planetou, ani planetkou (asteroidom) ale TRPASLICOU PLANETOU, co je nova kategoria vytvorena na IAU v Prahe v uz spominanom roku 2006. Zahrna relativne drobne objekty, ktore sa ale dokazali vlastnou gravitaciou zagulatit…a urcite je tam este niekolko dalsich charakteristik, ktore ich vyclenuju od planetok ale aj od planet.
Dovodom novej kateorie nie je len velkost, ako sa pise hore. Je tam toho viac, zlozenie, povod, typicke drahove elementy atd. To ze ma objekt mesiace, este neznamena, ze je to planeta, aj bezne drobne planetky maju mesiace.
Ktoré – napríklad?Okrem toho o Plutu to vieme naozaj veľmi málo a akékolvek striktné uzávery sú naozaj predčasné.
243 Ida
Trochu sporný výraz planetka jsem nahradil terminologicky správným „trpasličí planeta“.
Nebylo potřeba.
Nejde o sporný výraz, protože se používá obou i v odborných kruzích
Pluto je skutečně planetka a to s patřičným číslem 🙂
Ještě pár poznámek:
1) Pluto skutečně je planetka, má i pořadové číslo 134340
2) Pluto je také trpasličí planeta, plutoid a objekt Kuiperova pásu
3) Není tak úplně pravda, že by bylo vyhozeno kvůli dráhovým elementům a složení. To byly spíše podpůrné argumenty, hlavním důvodem byla potřeba definice planety a nastal problém, že se začaly za dráhou Neptunu objevovat tělesa o větší hmotnosti než Pluto. Definice planety řeší POUZE tento problém, jinak je její kvalita na úrovni výrobků některých u nás prodávaných potravin, kdy se na obalu píše něco jiného, než je uvnitř. Definice planety je mimo Sluneční soustavu zcela nepoužitelná.
4) Pluto se na rozdíl od planet pohybuje po dosti protáhlé eliptické dráze s poměrně velkým sklonek k rovině ekliptiky (výstřednost 0,24 tuším, sklon 17°). Vtip je v tom, že objevujeme exoplanety s ještě větší excentricitou a ještě větším sklonem, ba dokonce retrográdním pohybem.
5) Planetky s měsíci opravdu existují. Nejlepším příkladem je Ida, u které měsíc našla sonda Galileo. Existují ale dokonce dvojplanetky (binar asteroid), což je trochu případ systému Pluto-Charon), kde je poměrně netypický poměr hmotností.
omg jsem se rozepsal, skoro na článek 🙂 sorry
Díky pane Kubalo za shrnutí (ušetřil jste jak můj čas tak i mé už mírně artritické prsty :))
Nejdřív jsem chtěl navrhnout adminovi smazání debaty, ale teď jsem naopak nabyl dojmu, že je důležitější, než samotný článek, neboť ukazuje, jaké zmatky v této tématice panují mezi veřejností.
Já sám jsem vycházel z rad/porad třeba pana Grygara a pana Petráska.
Považujme tuto trochu zmatenou diskuzi vašim shrnutím za uzavřenou. 🙂