sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-48)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Anduril

Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.

SpaceX

SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.

Swissto12

Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.

Telesat

Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.

Vast

Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Galileo má za sebou klíčovou fázi

Evropský navigační systém Galileo, první světový systém pro určení polohy spravovaný čistě civilním sektorem v minulých měsících prošel složitým procesem kontrol, měření a nastavování. Tato fáze byla nezbytná pro další etapy, které už budou posouvat celý systém do stavu, kdy Galileo začne sloužit veřejnosti. V dnešním článku se zaměříme jak na samotné testování, zmíníme se o tom, jaká je v současnosti přesnost celého systému. Najde se ale místo i na popis samotného systému Galileo.

V letech 2011 a 2012 vynesly rakety Sojuz z kosmodromu v Kourou do vesmíru první čtyři operační družice rodícího se systému Galileo. V té době už měla ESA zkušenosti s družicemi Giove-A (start 28.12.2005) a Giove-B (27.4.2008), ale to skutečné ladění mohlo přijít teprve až když byly na oběžné dráze čtyři satelity. Právě čtyři jsou totiž minimální počet pro vstup do fáze označované jako IOV (In-Orbit Validation, tedy validace na oběžné dráze).

V následujícím roce se začala data získaná ze satelitů kombinovat, ladit a porovnávat. Pomohla k tomu rozsáhlá síť pozemních stanic. 12. března loňského roku se systém Galileo dočkal historického milníku – zaměřil svůj první bod na povrchu Země. Odchylka tehdy činila 10-15 metrů, což zcela splňovalo očekávání. Přesnost systému měla narůstat jak během validační fáze, tak především v dalších letech díky vypuštění dalších družic.

Od března loňského roku se rozběhl intenzivní proces testování naplno. Zkoušky probíhaly prakticky po celé Evropě. Zkušební vozidla najezdila více než 10 000 kilometrů a nasbíraná data se počítají na terabajty. Do testů se zapojila nejen samotná ESA, ale i její partneři. Vědci s pomocí nasbíraných informací zjistili dvě věci – první z nich byla, že systém funguje. Druhá je ještě lepší – Galileo pracuje dokonce velmi spolehlivě.

Galileo je schopné při využívání duálního signálu navigovat v 95% případů s přesností 8 metrů horizontálně a 9 metrů vertikálně. Průměrná časová odchylka je úctyhodných 10 nanosekund. Pokud uvážíme, že se přesnost bude s vypouštěním dalších družic zlepšovat, má se Evropa na co těšit.

Systém Galileo by měl být dokončený někdy mezi lety 2019 a 2020. V plném provozu jej bude tvořit 30 satelitů, které budou obíhat kolem Země na téměř kruhové střední oběžné dráze ve výšce 23 222 kilometrů se sklonem dráhy vůči rovníku v úhlu 56°. Družice budou kroužit ve třech rovinách, které proti sobě budou posunuté o 120°. V každé z těchto rovin bude 9 satelitů + jeden náhradní. Pokud by došlo k poruše některé družice, zastane ji právě rezervní stroj. Díky tomu bude možné zajistit spolehlivá měření. Systém Galileo je konstruovaný tak, aby měl pozorovatel ze Země neustálý přístup k co největšímu přístupu družic, čímž se data o poloze výrazně zpřesní.

Po dokončení by měl systém Galileo nabídnout několik úrovní přesnosti podle toho, kdo jej bude využívat. Civilisté by se měli dočkat horizontální přesnosti lepší než 4 metry a vertikální lepší než 8 metrů. Galileo nabídne i několik typů přesnějších verzí. Některé budou moci využívat například letecké společnosti, jiné záchranné složky, některé verze budou veřejné, ale zpoplatněné.

Výhodou je i dosažení spolupráce se systémem GPS. Navigace, které budou umět pracovat s daty systému Galileo tak zvládnou i americkou verzi systému. Výhoda projektu Galileo je jasná – zatímco GPS i ruský GLONASS leží na bedrech armády, která s nimi může nakládat podle svého uvážení a v extrémním případě je třeba i znepřístupnit pro veřejnost, systém Galileo je od začátku koncipovaný jakožto civilní navigační systém, u kterého tato rizika nehrozí.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Four-satellite_Galileo_constellation_node_full_image.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.