Ztratila Čína své lunární vozítko?

Jednou z největších událostí konce loňského roku, ne-li dokonce tou úplně největší, bylo vypuštění čínské mise Chang’e-3, která dopravila na povrch Měsíce malé vozítko Yutu. Šlo o první měkké přistání na povrchu našeho vesmírného souseda po celých 37 letech. Čína tehdy vyhlašovala, že její lunární rover bude fungovat čtvrt roku. Optimisté už spřádali plány, jak se budou přepisovat historické tabulky, kterým zatím dominují sovětské Lunochody. Jenže, jak se zdá, vozítko má po necelém měsíci a půl provozu výrazné problémy a není jisté, zda se ještě někdy zapojí do průzkumu.

Měsíc je skutečně velmi nehostinné prostředí. Zatímco na osvětlené straně může v poledne teplota vystoupat 120°C, naopak během 14 dní dlouhé lunární noci zde panují nepředstavitelné mrazy -200°C. Pro elektroniku není nic příjemného zvládat takové výkyvy teplot. Číňané proto vymysleli chytrý způsob termoregulace. V době lunárního poledne vozítko zastavilo svůj provoz, aby se zbytečně nepřehřívalo.

Na nízké teploty lunární noci doplatil i přistávací modul. Již během první noci přestala fungovat panoramatická kamera na landeru.

Na nízké teploty lunární noci doplatil i přistávací modul. Již během první noci přestala fungovat panoramatická kamera na landeru.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

S lunární nocí to bylo trochu složitější. Předtím, než Slunce na 14 dní zašlo za horizont se vozítko nasměrovalo tak, aby jeden z jeho solárních panelů mířil do míst, kde bude Slunce vycházet. Zkrátka aby rover co nejvíce zužitkoval první sluneční paprsky při svítání. Druhý solární panel se měl naopak přiklopit na záda vozítka a vytvořit jakousi pokličku, která měla zabránit únikům drahocenného tepla. Ostatně tento systém tepelné ochrany používal i legendární Lunochod, který se také na noc přikrýval „pokličkou“.

První zazimování ještě vozítko zvládlo dobře, ale před druhým se objevily blíže nespecifikované problémy. Vypadá to, že při neopatrné jízdě terénem došlo k mechanickému poškození jednoho solárního panelu, který tím pádem ztratil možnost pohybu. To znamená, že by vozítko Yutu nemělo pro svou druhou lunární noc žádnou tepelnou ochranu, což může být pro jeho elektroniku zničující.

Zatím je ale předčasné spekulovat o případných problémech – zvlášť pokud Číňané nejsou v rámci technických detailů zrovna dvakrát sdílní. Za 14 dní vyjde nad roverem Yutu znovu Slunce a pak budeme moudřejší. Nicméně pravděpodobnost, že už o vozítku neuslyšíme je až nepříjemně velká. Pomalu tedy můžeme začít hodnotit celou misi Chang’e-3. Byla úspěšná či nikoliv? Lidé, kteří měli nereálné představy ovlivněné mamutí výdrží vozítek MER budou namítat, že Čína selhala. Objektivně vzato tomu tak ale není.

Panoramatický snímek vytvořený z fotek pořízených přistávacím modulem Chang'e-3.

Panoramatický snímek vytvořený z fotek pořízených přistávacím modulem Chang’e-3.
Zdroj: http://cdn.physorg.com/

V první řadě nemůžeme srovnávat podmínky na Měsíci a Marsu a navíc – mise Chang’e-3 svůj primární úkol splnila. Měla totiž měkce přistát na Měsíci a vysadit na jeho povrch vozítko, což se podařilo. I kdyby Yutu zamrzl metr od rampy, byla by mise úspěšná. Avizovaná životnost sice byla tři měsíce, ale nebyl to primární úkol. Pro Čínu byla Chang’e-3 jen první zkouškou. Lidem, kteří oponují výdrží a dojezdem Lunochodů si dovolím připomenout kolik sond poslali na Měsíc Sověti, než do regolitu vyjel Lunochod? Čína na Měsíci přistála poprvé. Je jasné, že jí v některých oblastech zkušenosti chybí.

Znalosti a poznatky nabyté při této misi ale nepřijdou vniveč. Čína na jejich základě postaví výkonnější misi Chang’e-4, která by mohla startovat někdy kolem roku 2015. Tohle vozítko by už mělo fungovat minimálně jeden rok a navíc otestuje systémy sběru vzorků, které využijí následné mise Chang’e-5 a Chang’e-6, které počítají s dopravou vzorků na Zemi.

Zdroje informací:
http://www.planetary.org/
http://www.kosmonaut.cz/
http://www.kosmo.cz/

Zdroje obrázků:
http://images04.kurier.at…642579702469701_1159617614_o.jpg/640x960nocrop/41.149.720
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/archive/d/d2/20131221064904!Chang’e3.jpg
http://cdn.physorg.com/newman/gfx/news/hires/2013/1-chinaslunarl.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Jeden komentář ke článku “Ztratila Čína své lunární vozítko?”

  1. Petr Valach napsal:

    Hezký 🙂

    Zajímavé u této mise je jakýsi rozdíl v porovnání s americkými. Časopisy jako Kozmos aj., tedy trochu vážnější, předkládají nejen obrázky ze sond, ale i shrnutí vědeckých poznatků – někdy je to na celý seriál. Jsem zvědav, jaké to bude v případě Králíka.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.