Psal se březen roku 1930 a kousek za Prahou na Bílé hoře se začali scházet zvědaví lidé, těšících se na nevídanou ukázku nejnovějších technologií své doby. Svět se pozvolna nořil do velké hospodářské krize, ale v Československu to zatím nebylo poznat, krize měla na tento stát dopadnout až o několik měsíců později, o to však s větší silou. Ten den však na krizi nikdo nemyslel. Vynálezce, konstruktér, majitel továrny a velký vlastenec Ludvík Očenášek právě chystal ke startu jednu ze svých osmi raket na tuhé pohonné látky, které si přichystal pro dnešní den. Už za nedlouho se měly jeho rakety s hřmotem vznést k obloze. Ne, to není začátek sci-fi povídky z pera Karla Zemana, to je skutečný příběh jednoho Čecha, který více, než že by předběhl svoji dobu, se narodil ve špatné zemi.

Raketová pošta, špatná doba a vizionář

Možná je to pro někoho překvapivé, ale i na území Československa působila osobnost, která se právem řadí mezi otce kosmonautiky a která položila základy místní raketové znalosti. Ludvík Očenášek však nežil jen raketami, ale byl to všestranný vynálezce, milovník techniky a nadaný konstruktér. V následujícím článku se podíváme, za čím vším tento výjimečný člověk stál.

Ludvík Očenášek se narodil v roce 1872 v malé obci Kříše u Rokycan, avšak základní školu a měšťanku vystudoval v Dolní Bělé, kam se rodina odstěhovala. Jeho další studijní kariéra ho zavedla na střední průmyslovou školu v Praze, během které už musel pracovat, aby si vydělal na své živobytí. Nedlouho po dostudování si v Praze založil svojí první malou konstrukční dílnu, kde ventiloval své inženýrské nápady a touhu zkoumat svoji oblíbenou techniku. Byl to také úspěšný podnikatel, který se zabýval výrobou a prodejem cyklistických kol, motorek a jiných dílčích technických novinek své doby. Jeho původně malá dílna se zanedlouho rozrostla a zaměstnávala až stovku zaměstnanců.

Zprávy o prvním legendárním letu bratří Wrightů se do Evropy rozšířily poměrně rychle a hned jak je Očenášek zaznamenal, propadl kouzlu letadel a nedlouho po přelomu století se zabýval i jejich stavbou. V roce 1905 sestavil svůj první rotační motor pro letadla, ale ten se mu při zkouškách roztrhl. O rok později realizoval nový motor, který už fungoval dobře. Známý je jeho pokus o stavbu největšího letadla v Rakousku-Uhersku. Toto letadlo bylo osazeno rotačním turbomotorem, který si sám Očenášek navrhl, rozpětí křídel mělo dvanáct metrů. Zkoušky se odehrávaly i na Plzeňském letišti v letech 1911 a 1912. Avšak první skutečný let neřídil sám Očenášek. Bez Očenáškova vědomí si jeden z jeho techniků šel nedokončené letadlo vyzkoušet a svůj let nedokončil, protože havaroval. Nepoškozený zůstal pouze motor, který Očenášek daroval českému průkopníkovi letectví Evženu Čihákovi.

Během první světové války se zabýval vývojem raketového vzdušného torpéda, jehož plány v roce 1915 předal Francouzské rozvědce. Byl to velký vlastenec a tak chtěl přispět k porážce Rakouska-Uherska a vidině samostatného českého státu.  Nasazení zbraně, které také mnozí říkali okřídlená mina, došlo ještě během válečného roku 1915 a byla užívána zejména na západní frontě. Právě při vývoji raketového torpéda ho poprvé více zaujaly rakety na tuhé pohonné látky. Po první světové válce se tak o jejich vývoj začal zajímat více. Inspiroval jej v té době nepříliš úspěšný německý profesor Hermann Oberth a jeho snaha rakety popularizovat. Očenášek zahájil vlastní výzkum. Experimentoval výhradně s raketami na tuhé pohonné látky (alespoň se nedochovaly záznamy, že by se někdy pokoušel o realizaci motorů na tekutá paliva). Jeho vizí bylo postavit rakety, které by dopravovaly poštu mezi městy, státy a v poslední fázi i mezi kontinenty.  Tento smělý plán se setkal s velkým ohlasem u veřejnosti, avšak podobně jako jinde ve světě, akademická obec, ani výzkumné instituce o výzkum raket nejevily zájem a považovaly je za neperspektivní. V roce 1929 se mu splnil jeden z jeho snů a setkal se v Praze s Oberthem.

Od roku 1926 se mu dařilo provádět první pokusné starty svých raket. První úspěšný odpal proběhl 16. března 1926 a raketa dosáhla výšky 17metrů. Jeho rakety byly specifické svou konstrukcí, nesly totiž velké řídicí plochy, které pomáhaly raketu za letu stabilizovat. V roce 1930 na Bílé hoře předvedl veřejný odpal osmi velkých (Až 70cm) prachových raket, které dokázaly doletět až do výšky 1,5 km. Některé z odpálených raket byly dokonce dvoustupňové. Byl to úctyhodný výkon, který se tehdy rovnal nejúspěšnějším pokusům ve světě – Goddard v USA v té době bojoval s kapalinovými motory ve statické poloze, lety jeho raket byly ještě v nedohlednu, ostatně pracoval také s mnohem složitější kapalinovou technologií. Starty na Bílé hoře, byly velkou společenskou událostí a těšil se velké pozornosti veřejnosti. Očenáškovy pokusy byly sledované i veřejností v zahraničí, především v Rakousku a Polsku a postaraly se o jeho mezinárodní věhlas. Očenášek vyvinul celou řadu raket s různým doletem a výkonem z nichž zejména ty poslední dosahovaly kilometrových výšek a vykazovaly poměrně slušnou spolehlivostí – Na Bílé hoře skončily výbuchem jen dvě z osmi.

V té době Očenáškovi chodilo mnoho dopisů od nadšených podporovatelů, přes odmítavé reakce až po dlouhé dopisy s detailními popisy odesílatelů, kteří se chtěli stát dobrovolníky při vypouštění pilotovaných raket a přistání na Měsíci. Svět byl tehdy nadšen do vědecko-fantastických filmů točených v Německu a mnozí si Očenáškovo snažení vysvětlili jako pokus o realizaci těchto snů.

Po raketových pokusech se pustil i do jiného využití svých reaktivních pohonů. Byl to například pokus o vývoj a pravděpodobně i testování raketového člunu. Dodnes jsou dochovány jen nekompletní záznamy, ale zdá se, že svůj raketový člun zkoušel na Berounce a Vltavě v letech 1933-1935. Nechal vyrobit a ozkoušet celkem tři funkční prototypy těchto člunů.

Poté jeho činnost stagnovala. Zřejmě s tím, jak se zhoršovala mezinárodní situace, se Očenášek obával, že by jeho výzkumy mohly být použity pro válečné účely. Zaměřil se proto hlavně na teoretickou činnost a veškeré praktické zkoušky dělal potají. Právě v tomto období se mu podařilo sestavit vícestupňovou raketu, která vyletěla do jeho rekordní výšky dvou a půl kilometru. Během druhé světové války byla jeho oficiální činnost minimální, ale potají připravoval raketovou protitankovou střelu, jejíž kompletní plány se mu po mnoha útrapách podařilo poslat a předat odboji, aby je poslal do Londýna, kde by je britská armáda mohla realizovat a použít proti armádě Třetí říše. Bohužel se však plány během cesty ztratily a střela se realizace nedočkala. Na konci druhé světové války se účastnil i pražského povstání a byl raněn střepinami granátu.

Po skončení druhé světové války prožíval pronásledování komunistickým režimem, poté, co odmítl spolupráci s komunistickou armádou. Někteří pamětníci

uvádějí, že jeho skon v roce 1949 byl způsobem mimo jiné velkým psychickým vypětím, které způsoboval stupňující se tlak armády tehdejšího Československa.

Ludvík Očenášek se stal asi jediným skutečným českým „Otcem kosmonautiky“. Jeho pokusy a technické inovace inspirovaly mnoho jeho současníků a vyvolaly i v Československu nebývalý zájem o lety do vesmíru a raketovou techniku obecně. Jednou z reakcí na Očenáškovou snahu o popularizaci raket byla teoretická práce pražského fyzika Viléma Santholzera, která nesla jméno Raketové lety do vesmíru. Tato práce se zabývala jak vícestupňovými kapalinovými raketami, tak i Očenáškovo snahou o využití prachových raket pro dopravu pošty. O významu Ludvíka Očenáška svědčí mimo jiné to, že je po boku sta nejvýznamnější raketových vizionářů, průkopníků a konstruktérů, uveden v síni slávy Muzea historie výzkumu vesmíru v Novém Mexiku v USA.

Zdroje informací:
PACNER, Karel, Češi v kosmu, Praha 2011
POLÁK, Martin, Vzhůru do vesmíru, Brno 2011
LÁLA, Petr, VÍTEK, Antonín, Malá encyklopedie kosmonautiky, Praha 1982
Rudé právo, 4. 3. 1930, X/13
http://locenasek.webnode.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.old-picture.com/wright-brothers/pictures/Wright-Brothers-Airplane-001.jpg
http://files.zskaznejov.webnode.cz/system_preview_detail_200007301-b55b7b64c4/Ludv%C3%ADk%20O%C4%8Den%C3%A1%C5%A1ek%20-%20Foto%20-%20450.jpg
http://files.locenasek.webnode.cz/200000297-dc53add4d9/Ludv%C3%ADk%20O%C4%8Den%C3%A1%C5%A1ek%20-%20mlad%C3%ADk%20-%20115×186.jpg
http://files.locenasek.webnode.cz/200000332-c9956ca8f8/O%C4%8Den%C3%A1%C5%A1ek%20-%20animace%20588×201.gif
http://i.idnes.cz/11/102/cl6/MLA3e8c4c_12_Ocenasek.jpg