Máme tu neděli a to znamená, že nemůže chybět již tradiční souhrn informací z minulého týdne, tedy náš Kosmotýdeník. Dnes se můžete opět těšit na tři velké události, které s sebou přineslo uplynulých sedm dní. Vynechat nemůžeme poruchu chladícího systému na ISS, která si vyžádala dokonce neplánovaný výstup do volného kosmu. Zmíníme se i o přípravách na čínskou lunární misi Chang’e-3 a dnešní článek zakončíme v jihoamerickém Kourou, odkud odstartovala druhá evropská raketa Vega.

Únik čpavku na ISS

V minulém kosmotýdeníku jsme si říkali o zásahu mikrometeoritu, který trefil jeden z panelů na ISS. 9. května se objevila zpráva, že u jiného panelu došlo k úniku chladícího média. Z počátku se zdálo, že šlo o události, které spolu souvisí, ale nakonec se ukázalo, že tomu tak není. Chladící médium (tekutý čpavek) začalo unikat v oblasti 2B na sektoru P6. Z toho důvodu musel být panel P6 odpojen, čímž ISS přišla o 12% dodávky své energie. Tato vážná situace si vyžádala rychlé jednání. Už desátého května bylo rozhodnuto o výstupu mimo stanici. Na tento výstup se začali připravovat američtí astronauti Thomas Marshburn a Christopher Cassidy, kteří jedenátého května zahájili přípravy na výstup. Zajímavostí je, že šlo o stejný sektor, kde už v rámci expedice 33 během loňského podzimu došlo k neplánované opravě pumpy, která přestala zásobovat čpavkem chlazení.

Neplánovaný výstup začal 11. května před druhou hodinou odpoledne našeho času. Astronauti se přesunuli k sektoru P6 a hledali náznaky unikajícího čpavku. Ty sice nenalezli, přesto byl za pravděpodobného viníka úniku označen přístroj PFCS (Pump & Flow Control System) o jehož technickém popisu, významu a funkci se můžete dočíst velice podrobně v tomto dokumentu (anglicky). Během výstupu byl tedy přístroj PFCS odšroubován a nahrazen záložním kusem, který se nacházel v nejbližším dosahu astronautů. Nový přístroj byl namontován a do systému byl opět vypuštěn čpavek. Astronauti pak pozorovali, zda někde nedochází k úniku. Žádný další únik se neobjevil a výstup tak po pěti a půl hodinách – o hodinu dříve, než se čekalo, skončil úspěchem.

Čína míří k Měsíci

V těchto měsících probíhají poslední zkoušky na čínskou misi Chang’e-3, která má na povrch Měsíce dopravit vozítko. Přesný termín startu zatím neznáme, ale spekuluje se o konci letošního roku. Přelet mezi Zemí a Měsícem má zabrat 5 dní. Dalších 10 dnů zůstane sestava na oběžné dráze Měsíce, načež přijde přistání. Lander vážící 1200 kilogramů by měl dosednout do oblasti Sinus Iridium, kde z jeho plošiny sjede 120 kilogramů vážící vozítko. To by mělo na povrchu našeho satelitu fungovat asi tři měsíce. Mnohem více zajímavých fotek z příprav mise Chang’e-3 naleznete na fóru nasaspaceflight.com.

Vega nezklamala

Lehkotonážní evropská raketa Vega měla na svou druhou misi odstartovat už minulý týden, konkrétně 4. května. Ale kvůli silným větrům ve vyšších vrstvách atmosféry se musel start odložit. O tři dny později, tedy 7. května už běželo všechno podle plánu a 136 tun vážící Vega se vydala na oběžnou dráhu.

Na palubě Vegy bychom našli tři hlavní družice. První z nich je Proba-V, družice, která je již čtvrtým zástupcem evropského družicového programu Proba. Jejím úkolem bude pozorovat Zemi a zjišťovat, jak se používá zemědělská půda, pomůže klasifikovat celosvětovou vegetaci, kvalitu sklizně, potravinovou situaci v jednotlivých oblastech, předvídání hladomoru, ale i monitorování přírodních katastrof a pomůže i při studiu biosféry. Proba-V váží 160 kilogramů kolem Země obíhá po heliosynchronní dráze ve výšce 820 kilometrů se sklonem 98,1° k rovníku. Měla by fungovat po dobu 2 – 5 let.

Druhou vynesenou družicí je VNREDSat 1A. Její název je zkratkou, která z originále znamená Vietnam Natural Resources, Environment and Disaster Monitoring Satellite. Je tedy na první pohled jasné, k čemu je tenhle vietnamský satelit určený. Má studovat změny klimatu, předvídat a měřit data týkající se přírodních katastrof, kromě toho má pomoci optimalizovat využívání vietnamských přírodních zdrojů. Satelit vážící 120 kilogramů postavila firma EADS Astrium sídlící ve francouzském Toulouse. VNREDSat 1A obíhá po helisynchronní dráze ve výšce 670 kilometrů.

Třetím hlavním nákladem byla družice ESTCube-1. Za vývojem satelitu stojí nejprestižnější estonská univerzita Tartu Ülikool. Družice má rozměry klasického CubeSatu, tedy 10 x 10 x 11,35 cm a váží lehce přes kilogram. Očekává se, že bude fungovat po dobu jednoho roku. Sklon její dráhy vůči rovníku je 98,129°. Zajímavé je, že tento satelit využívá radioamatérských frekvencí 437,250 MHz a 437,505 MHz. Mělo by tedy být možné navázat s ním komunikaci. Maximální komunikační rychlost satelitu je 19 200 bitů / sekundu. A jaká byla jeho cena? Pokud se započítají i náklady na vynesení do vesmíru, pak je celkový účet skoro 100 000 euro.

Zdroje informací:
http://novinkykosmonautiky.blogspot.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://www.astro.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6 … 4_orig.jpg
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/ … 9641_n.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/7/7b/Proba-V_satellite.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/…/640px-ESTCube-1_struktuur_koos_plaatidega.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=26848.0;attach=516007;image