Znáte to, když v nějakém oboru začínáte, připadají vám všechny termíny a výrazy cizí a nesrozumitelné. Začátečníkům dá hodně práce prokousat se přes tohle nepříjemné období a osvojit si alespoň ty nejnutnější základy. I dnes proto přichází článek zaměřený na čtenáře, kteří si ke kosmonautice teprve hledají svou cestu. Tentokrát naťukneme tajemně vypadající číselné kódy, kterými se označují jednotlivé typy nosných raket. Pro nezasvěcenou osobu mohou označení jako Atlas V 401, Delta IV Medium+ (5,4), nebo Angara A5 vypadat jako nerozluštitelná vojenská šifra a přitom je její dekódování velmi jednoduché. A právě o těchto označeních bude pojednávat dnešní článek.

Nejprve si řekneme to nejzákladnější – první část názvu každé rakety tvoří slovo, které udává, do jaké rodiny tato raketa patří. To je třeba Delta, Atlas, Falcon, Sojuz či Čchang-čeng. Jak se postupně rakety jedné rodiny vyvíjejí, přichází stále nové a nové typy. Proto se k názvu rodiny přidává číslo, které označuje konkrétní typ rakety. To je třeba Atlas V, Delta IV, Falcon 9, nebo Čchang-Čeng 2. U tohoto základního označení část raket zůstane. Některé rakety se ale nespokojí jen s tímto označením a je u nich potřeba ještě podrobnější specifikace. Jedná se o takzvané modulární rakety. Tyto stroje mohou startovat v různých konfiguracích, aby mohly pokrýt větší spektrum vynášených nákladů. Jednotlivé podtypy se od sebe liší třeba počtem urychlovacích motorů, nebo průměrem aerodynamického krytu. Aby v tom byl pořádek a vědělo se, o jaký konkrétní typ rakety jde, používá se detailnější označení, které jasně definuje jednotlivé prvky modulární rakety.

Atlas V
Na začátek rovnou začneme tím na první pohled nejsložitějším případem. Raketa Atlas V má hned několik podvariant, které se označují trojčíselným kódem. např. 401, 521, 542 atd. První číslo označuje vždy velikost aerodynamického krytu v metrech. Možnosti jsou zde praktiky jen dvě – buďto má tento kryt průměr 4 metry a v tom případě je prvním číslem čtyřka, nebo má průměr 5 metrů a prvním číslem je logicky pětka. Druhé číslo udává počet pomocných startovacích motorů na tuhá paliva, které se připojují k prvnímu stupni a mají za úkol zvýšit tah při startu. Pokud je tedy druhým číslem v kódu nula, znamená to, že tento typ rakety nemá žádné pomocné motory na tuhá paliva. Maximálně jich může být 5. To bychom tedy měli číslo v pořadí druhé a zbývá nám ještě číslo třetí, tedy poslední. Tady jsou jen dvě možnosti – buďto tady bude jednička, nebo dvojka. To záleží na tom, jaký se použije horní stupeň Centaur. Konkrétně na tom, jestli bude mít jeden, nebo dva motory. Existuje ještě studie na spojení tří stupňů rakety Atlas V dohromady a vytvoření těžkotonážního nosiče. Ten by se označoval Atlas V HLV (Heavy Launch Vehicle), ale to je spíš jen zajímavost, se kterou si nemusíte zatěžovat hlavu. Realizace je totiž ve hvězdách.

Delta IV
Další raketou, které se podíváme na zoubek je americká Delta IV. U ní můžeme za základní etalon považovat variantu Delta IV Medium. Ta se sice už nepoužívá, ale vzhledem k tomu, že se od ní odvozuje označení dalších typů ji zmíníme. Tato raketa nemá žádné urychlovací motory a druhý stupeň má průměr 4 metry. Teď když už známe základní variantu, můžeme ji upravit – to značí znaménko „+“. V závorce pak následuje dvě čísla oddělená čárkou. První číslo může být buďto čtyřka nebo pětka. Tato hodnota udává průměr druhého stupně v metrech. Jelikož má spodní stupeň rakety průměr 5 metrů, můžeme od sebe oba podtypy snadno rozeznat – verze se čtyřmetrovým průměrem je nahoře trochu zúžená, zatímco pětimetrová varianta je všude stejně široká. Druhé číslo je za čárkou a udává počet urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Tohle číslo může být buďto 2 nebo 4. Pokud bychom spojili tři první stupně dohromady, získali bychom nejsilnější raketu současnosti, která se označuje jako Delta IV Heavy. Ta už žádné podkateorie nemá – nepoužívá urychlovací bloky a má pětimetrový horní stupeň.

Delta II
Americké rakety Delta II jsou sice oficiálně vysloužilé, ale zdá se, že by se snad mohly vrátit do provozu. Každopádně jejich unikátní systém značení nemůžeme v našem článku opomenout. Jejich jednotlivé typy se označovaly čtyřčíselným kódem. První číslo je buďto 6 nebo 7. Číslem 6 se označovala starší řada, novější používá číslo 7 a mluví se  o ní jako o sérii 7000. Jak se od sebe tyto řady liší? Třeba použitím jiných urychlovacích motorů a jiný první stupeň. Druhé číslo udává počet pomocných motorů na tuhá paliva. Maximálně jich může být devět. Třetí číslo je jednoduché jako facka – je to vždycky dvojka. Značí použitý druhý stupeň Aerojet AJ10. A konečně čtvrté číslo označuje horní stupeň. Může to být buďto nula, nebo pětka. Pokud za tímto číselným kódem uvidíte velké písmeno H, znamená to variantu Heavy. V ní se používají větší pomocné motory na tuhá paliva.

Angara
Aby to nevypadalo, že modulární rakety schopné různých modifikací umí dělat jen Američané, přidávám na závěr článku jednoho zástupce ruské raketové školy. Raketa Angara sice nelétá, ale je od začátku plánovaná jako modulární. Označení jejích variant bude velmi jednoduché. Postačí k tomu jediné číslo – to bude vždy liché a bude udávat kolik „prvních stupňů“ se na raketě použije. Takže Angara 1 bude mít pouze jeden centrální stupeň. Angara A3 bude mít kolem centrálního stupně ještě dva další – podobně jako Delta IV Heavy. Angara A5 bude mít kolem centrálního stupně 4 další stupně a konečně nejsilnější Angara A7 bude mít 1 centrální stupeň a kolem něj 6 identických. Podrobnější informace o raketách Angara najdete na našem blogu v tomto článku.

Tolik tedy naše dnešní povídání o číselných označeních nosných raket a jejich typů. Doufám, že se Vám článek líbil a že ode dneška pro vás tyhle kódy už nebudou strašákem, ale dětskou hračkou, která se dá velmi snadno dekódovat. Jak jste mohli sami na předchozích řádcích vidět – není to žádná velká věda – označování raket se řídí jasně danými pravidly. Snad Vám tedy tento článek pomohl se v celé problematice zorientovat.

Zdroje informací:
http://en.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://i1-news.softpedia-static.com/images/news2/Boeing-CST-100-Will-Fly-on-Atlas-V-Rocket-2.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/606622main_2011-11-26_425.jpg
http://www.b14643.de/Spacerockets_2/United_States_3/Atlas_V/Versions/AtlasV_big.jpg
http://i.space.com/images/i/000/016/418/i02/nrol-25-launch-straight-up.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/Delta_IV_family.png
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Dawn_launch.jpg/450px-Dawn_launch.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Delta2_comparison_400.jpg
http://img1.imagilive.com/1109/AngaraSch.jpg