Velké plány Říše středu – 1. díl – Orbitální stanice

Kosmická stanice Tiangong-1 s připojující se lodí Šen-čou

Čínský kosmický program je v mnoha ohledech specifický. Zástupci této země se do kosmických závodů zapojili poměrně pozdě, vždyť první Číňan (Jang-Li-Wej) letěl do kosmu až v roce 2003, navíc není tajemstvím, že se Číňané při konstrukci svých kosmických výtvorů inspirují u zkušenějších – viz nápadná podoba lodi Šen-čou a ruského Sojuzu. Čína má ale smělé plány do budoucna. Chce totiž světu ukázat, čeho všeho je schopná. Má k tomu ideální podmínky – velké lidské zdroje, asijskou pracovitost a zároveň i zarputilost. U Číňanů jsou totiž lety do vesmíru součástí národní a hlavně stranické prestiže. V našem novém seriálu se v několika dílech podíváme na plány čínské kosmické agentury CNSA.

Momentálně Čína disponuje orbitální stanicí Tiangong-1, kterou na oběžnou dráhu vyslala v září roku 2011. Ve své podstatě se nejedná o plnohodnotnou kosmickou stanici, jako byl třeba legendární MIR, nebo současná ISS. Celou stanici tvoří jeden jediný modul se solárními panely, ke kterému se připojují kosmické lodě Šen-čou. Tiangong-1 má být jakýmsi vesmírným trenažérem, na kterém si Číňané osahají manévry na oběžné dráze a dokování dvou těles. Už k němu zamířila bezpilotní Šen-čou 8, pilotovaná Šen-čou 9 a v polovině příštího roku dojde na Šen-čou-10. Ostatně v roce 2013 má být stanice Tiangong-1 zničena v atmosféře.

Model stanice Tiangong-2 s připojenou lodí Šen-čou. Na pravé straně vidíte druhý stykovací uzel.

Model stanice Tiangong-2 s připojenou lodí Šen-čou. Na pravé straně vidíte druhý stykovací uzel.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

Čína ale už chystá jejího nástupce. Krátce po zániku „jedničky“ by mělo dojít v vypuštění stanice Tiangong-2. Ta už bude disponovat dvojicí stykovacích uzlů, díky čemuž bude možné připojit současně jak pilotovanou loď s posádkou, tak i nepilotované plavidlo se zásobami. Modul bude také o 4 metry delší než Tiangong-1 a jeho průměr bude o metr větší, přičemž hmotnost naroste více než dvojnásobně (8,5 tuny vs. 20 tun). Dá se očekávat, že za větší velikostí budou stát robustnější systémy podpory života umožňující delší pobyty tchajkonautů. Prozatím je otázkou jak dlouho by měl Tiangong-2 fungovat i to, kolik lodí k němu poletí.

V roce 2015 pak má přijít vrchol programu Tiangong – 22tunový Tiangong-3 s délkou lehce nad 18 metrů. Pobyty by tříčlenné posádky by měly trvat 40 dní. Současně by se k ní měly moci připojit až 4 lodě, přičemž by měla využívat regenerativních systémů podpory života a umožňovat například tankování palubních nádrží ze zásobních lodí.

Velká čínská orbitální stanice. Uprostřed vidíte centrální modul se solárními panely, na něj se vpravo a vlevo připojuje dvojice laboratorních modulů. Dole je připojena kosmická loď Šen-čou a nahoře pak automatická zásobní loď.

Velká čínská orbitální stanice. Uprostřed vidíte centrální modul se solárními panely, na něj se vpravo a vlevo připojuje dvojice laboratorních modulů. Dole je připojena kosmická loď Šen-čou a nahoře pak automatická zásobní loď.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

Tím program Tiangong skončí. Neznamená to ale, že Čína zanevře na orbitální stanice. Mezi lety 2020 a 2022 by měla vzniknout stanice, která prozatím nemá jméno. To by už měla být stanice složená z různých modulů. Centrální modul má vycházet ze stanice Tiangong-3 a na něj se připojí dva laboratorní moduly. Ty budou pro změnu vycházet z konstrukce Tiangong-2. Zajímavé je, že tato stanice počítá s tím, že k ní budou létat 13 tun vážící automatické zásobní lodě, které vychází z bloku Tiangong-1. O dopravu posádky by se měly starat osvědčené lodě Šen-čou.

Tato orbitální stanice by měla vážit okolo 60 tun, čímž bude vzdáleně podobná zaniklému sovětskému MIRu. Jak dlouho ale bude fungovat, nebo co přesně se bude na její palubě zkoumat, to jsou otázky, na které prozatím neznáme odpověď. Jedním z čínských specifik, která jsem nakousnul už v úvodu článku totiž patří i poměrně velké tajnůstkářství.

První díl seriálu o budoucích plánech čínské kosmonautiky je u konce, příště se podíváme na zoubek čínským nosným raketám.

Zdroje informací:
http://en.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org

Zdroje obrázků:
http://i.usatoday.net/communitymanager/_photos/on-deadline/2011/09/29/Chinax-large.jpg 
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Tiangong_2_space_laboratory_model.jpg/1024px-Tiangong_2_space_laboratory_model.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/Chinese_large_orbital_station.png/1123px-Chinese_large_orbital_station.png 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.