Čína otestovala hardware lunární rakety

Hlavní dodavatel čínského kosmického průmyslu provedl úspěšný statický zážeh prvního stupně rakety, která by jednou mohla dopravit astronauty k Měsíci. Testovací exemplář prvního stupně rakety Dlouhý pochod 10 byl 14. června zažehnut v pekingské čtvrti Fengtai. Jak uvedla Čínská akademie technologií nosných raket (CALT), náběh raketových motorů byl hladký, hoření probíhalo podle plánu a úspěšná byla i fáze vypnutí motorů. O provedení samotného statického zážehu se postaral Institut 101 Šesté akademie Čínské korporace pro leteckou a kosmickou vědu a techniku (CASC), která je hlavním dodavatelem kosmických služeb v zemi.

Tento úspěšný test je důležitým krokem k čínskému cíli, tedy vyslání svých astronautů na Měsíc před rokem 2030. NASA momentálně plánuje návrat svých astronautů na Měsíc při misi Artemis III, která neproběhne dříve než v roce 2026. Ale zpět k čínskému testu. Na zkušebním exempláři o průměru těla 5 metrů byly instalovány tři raketové motory YF-100K spalující kapalný kyslíkletecký petrolej. Až raketa Dlouhý pochod 10 vstoupí do služby, bude její první stupeň poháněn sedmi takovými motory. K centrálnímu stupni budou navíc připojeny ještě dva další podobné stupně.

Statický zážeh tří motorů YF-100K.

Statický zážeh tří motorů YF-100K.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Kvůli možnostem zkušebního stanoviště byl při statickém zážehu snížen počet raketových motorů na tři. I tak byl ale zážeh hodnocen jako plně úspěšný, jelikož bylo dosaženo souběžného hoření všech tří motorů. „Tento test je v podstatě komplexním prověřením našeho prvního stupně,“ říká Xu Hongping, inženýr CASC a dodává: „Byl to naprostý úspěch, který položil pevné základy pro náš navazující výzkum, vývoj a realizaci celého pilotovaného lunárního programu.“ Test také prověřil použití společných přepážek, které umožnily snížit hmotnost rakety, dále proces plnění pohonnými látkami, elektrostatický servomechanismus a další části rakety.

Model rakety Dlouhý pochod 10

Model rakety Dlouhý pochod 10
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Agentura CMSEO zodpovědná za čínské pilotované kosmické mise uvedla, že druhá zkouška systémů prvního stupně proběhne později, aby prověřila jejich fungování za jiných pracovních podmínek, podle dalšího plánu vývoje rakety Dlouhý pochod 10. Tento nosič budou tvořit tři raketové stupně s celkovou výškou 92,5 metru. První stupeň bude složen ze tří stupňů. Raketa bude při startu vážit 2189 tun a k nebi ji zvedne tah 2678 tun. Nosič je navržen tak, aby byl schopen na dráhu k Měsíci dopravit minimálně 27 tun nákladu. K vyslání pilotované lunární mise mají být využity dva starty raket Dlouhý pochod 10. Při jednom startu bude vynesena kosmická loď Mengzhou a při druhém pak lunární lander Lanyue, které se setkají a spojí na dráze kolem Měsíce. V landeru pak k povrchu Měsíce zamíří dvoučlenná posádka. Na Měsíci astronauti stráví šest hodin, než se vydají zpět na oběžnou dráhu, kde se setkají se svým kolegou a vrátí se společně na Zemi.

Vývoj nové generace raket pro pilotované mise může výrazně zlepšit schopnost naší země dosahovat kosmického prostoru a také pomoci Číně přistát na Měsíci. Kromě toho některé z jejích technologických průlomů mohou pohánět vývoj celého našeho letecko-kosmického oboru a budou významným impulsem pro pokročilý výrobní sektor našeho státu,“ zmínil Xu.

Čína počítá také s variantou rakety Dlouhý pochod 10 pro lety na nízkou oběžnou dráhu. Varianta vysoká 67 metrů by mohla vozit astronauty i náklad na stanici Tiangong, přičemž její první stupeň bude znovupoužitelný. Raketa bude při startu vážit 740 tun a vytvoří tah 892 tun. Nosnost na LEO nemá být menší než 14 tun. Xu zmínil, že konstrukce opakovaně použitelného prvního stupně byla ověřena v jiném měřítku. První stupeň bude využívat motorické přistání, ale v závěrečné fázi nedosedne na nohy – místo toho bude zachycen pomocí lan. Použité raketové motory YF-100K jsou vylepšenou verzí motorů YF-100, které pohánějí novou generaci čínských raket na kapalný kyslík a letecký petrolej, které se začaly používat před necelou dekádou. Pro rakety Dlouhý pochod 10 se již na kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan staví zázemí umožňující jejich starty.

Přeloženo z:
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GQCfy2_bEAA6v2w?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/GQBSvWvbEAENVyF?format=jpg&name=medium
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/Long_March_10_mockup_-_NMC.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Čína otestovala hardware lunární rakety”

  1. Mr G napsal:

    Dakujem za clanok 🙂

    Mne sa cinsky lunarny program velmi paci, podla mna na to idu velmi dobre, premyslene a systematicky. Co by sa mohlo zlepsit, je mnozstvo informacii, ktore o nom mame.

  2. peter1492 napsal:

    Cina vsadila na istotu a je dost mozne ze termin 2030 stihne a pristane na mesiaci. Je viac ne pravdepodobne, ze USA nestihnu termin 2026, mozno nakoniec sa to priblizi k roku 2030 na druhu stranu pokial tam pristanu z Starship tak tie misie ktore budu schopny na mesiaci realizovat budu nasobne komplexnejsie nez tie Cinske. Cinske expedicie budu v podstate kopiou Apolla zatial co Starship Moon bude schopna fungova ako zakladna s vedeckymi pristorjmi, ubytovacimi kapacitami. V podstate to bude nieco ako zakladna v Antaktide kde budu zit a pracovat vedci. Dokazem si predstravit, ze budu schopny tam tazit vodu a spracovavat ju, vyrabat elentrinu, kyslik, dokonca aj palivo pre cestu na obeznej drahe….

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.