Na konci ledna loňského roku jsme vám v tomto článku představili plán vývoje komerčních lodí na rok 2017 v rámci kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability). Uběhlo dalších 13 měsíců a Poradní výbor NASA na svém pondělním (26.3.) zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum (Human Exploration and Operations Committee) vyslechl prezentaci Kathryn Lueders – manažerky programu CCP (Commercial Crew Program) o stavu přípravy obou pilotovaných lodí a jejich nosičů k prvním kosmickým letům.
Jako již tradičně, Kathryn konstatovala, že oba komerční partneři, pod důkladným dohledem NASA, dosáhli v minulém roce významného pokroku v plnění programových milníků, pokročili ve výrobě, testování a kvalifikaci jednotlivých konstrukčních celků, aby mohli přistoupit k testovacím letům na ISS. Pokud ale srovnáme vloni ohlášené termíny těchto letů s dnešním stavem, vidíme opět posuny v kalendáři doprava, přičemž není zaručeno, že jsou to odklady finální. Prezentovaný termínový plán na obrázku níže byl totiž platný k 18.12. 2017 a dnes, s odstupem 3 měsíců, je situace velmi pravděpodobně jiná. Prozatím tedy stále oficiální plánované termíny startů vypadají následovně:
SpaceX Demonstration Mission 1 (bez posádky): srpen 2018
SpaceX Demonstration Mission 2 (s posádkou): prosinec 2018
Boeing Orbital Flight Test (bez posádky): srpen 2018
Boeing Crew Flight Test (s posádkou): listopad 2018
Zdroj: https://www.nasa.gov
Stav milníků CCtCap v prosinci 2017
Zde si dovolím malou vsuvku s neoficiální informací od zasvěcených insiderů z portálu NASASpaceFlight, kteří přímo hovoří o tom, že oba první pilotované lety už téměř s jistotou sklouznou do roku 2019, přičemž na vině zpoždění nebudou převážně komerční dodavatelé. Mimo dodatečné certifikační požadavky jsou údajně různé NASA týmy ve skluzu s posuzováním předložených výsledků kvalifikačních testů, splněných milníků a vlastními ověřovacími testy nových lodí. Za tento ne optimálně připravený revizní a schvalovací proces byla NASA už v minulých letech kritizována Poradním výborem Kongresu pro bezpečnost kosmických letů – ASAP, takže se tato informace dá brát jako relativně věrohodná. V oficiální prezentaci manažerky CCP se ji ovšem z pochopitelných důvodů nedočteme…
Nicméně v lednu 2017 byly Boeingu i SpaceX uděleny kontrakty na pilotované mise PCM-3,4,5,6, čímž NASA splnila svůj závazek z programové fáze CCtCap, že po dvou certifikačních letech si od obou vítězů CCP nakoupí minimálně po 6-ti běžných pilotovaných letech k ISS. Kontrakty na první dvě rotační mise PCM-1 a PCM-2 dostaly obě společnosti již v letech 2015 a 2016.
Podívejme se nyní podrobněji na konkrétní aktivity u jednotlivých komerčních dodavatelů za poslední období. Níže uvedené informace byly aktuální ke konci února 2018, takže dnes bude stav projektů ještě o něco dále.
SpaceX: Crew Dragon
- Byla dokončena testovací kampaň vnitřního protipožárního systému
- Je dokončováno vyhodnocení testů pohonného systému
- Proběhl kompletní test komunikace s novým skafandrem
- Bylo dokončeno 5. vyhodnocení ovládacích panelů posádky, 6. hodnocení během března
- Byl dokončen test kryptované komunikace pilotované lodě s dobrým výsledkem
- Úspěšně proběhly zátěžové testy konstrukce kabiny, simulující přistání do vody
- S dobrým výsledkem proběhly padákové testy při vysokém zatížení a s nižším počtem (3) padáků
- NASA obdržela a reviduje kompletní testovací plán pro In-Flight Abort Test, obsahující testovanou konfiguraci lodi, plánované měřicí vybavení, provedení testu a analýzu zatížení
- Nepřetlakovaný „trunk“ lodi pro letový test je ve výrobě
- Probíhá výroba lamel tepelných radiátorů
- Pro let DM-1 (bezpilotní) probíhá montáž kabiny SN 2-1
-
Crew Dragon DM-1 – interiér kabiny během montáže
Zdroj: https://www.nasa.govModul avioniky je kompletně vybaven přístroji a testuje se
- Byla dokončena instalace všech podpůrných systémů pod podlahou lodi
- Jsou nainstalovány všechny nádrže motorků Draco a SuperDraco (SD)
- Testovací zážehy všech dvojic motorů SD byly úspěšně dokončeny
- První pár SD byl nainstalován, montáž párů 2 a 3 je v běhu
- Ovládací panel pro přísun kyslíku a dusíku byl nainstalován
- Byla dokončena výroba poklopu bočního průlezu
- Výroba a předběžná kvalifikace displejů ovládacího panelu byla dokončena, jsou připraveny k instalaci
- Výroba dokovacího systému je z 90% hotová
- Je vyrobeno 120 z celkových 240 fotovoltaických panelů
- Na trunku byla dodatečně zesílena stěna v místech uchycení radiátorů
- Crew Dragon pro let DM-1 bude na konci května předán do NASA Plum Brook k environmentálním testům
-
- Pro let DM-2 (1.pilotovaný) je připravována loď SN 2-3
-
Crew Dragon DM-2 po montáži radiálních přepážek
Zdroj: https://www.nasa.govJe kompletně svařena přetlaková kabina lodi
- Bylo dokončeno akceptační testování vyrobené nosné konstrukce
- Probíhá sestavování tepelného štítu
- Probíhá svařování zásobovacího potrubí
- Byly nainstalovány radiální přepážky v servisním prostoru
- Vyrábí se nádrže pohonných látek
-
- Letové testy a provoz Crew Dragona
- Byl aktualizován plán letových testů (jak víme, ten prezentovaný už pravděpodobně neplatí)
- Byl dokončen druhý test simulace dokování lodi k ISS a kontroly lodi po připojení
- Bylo dosaženo souladu s plánem řízení polohy ISS pro připojení a odpojení
Falcon 9 (Block 5)
- Byla demonstrována dlouhá kumulativní doba chodu motoru M1D v konfiguraci pro pilotované lety (nový odolnější rotor turbíny plynového generátoru)
- Byla úspěšně dokončena kvalifikace šroubovaného octawebu 3.0
- Upravené tlakové nádoby COPV prošly úspěšně testovacím a kvalifikačním programem
- Byla zahájena výroba letových COPV pro misi DM-1
- Pro let DM-1 se vyrábí první stupeň SN 1051, jeho nádrže jsou ve stádiu svislé montáže
Startovní rampa LC-39A
- Po inauguračním startu Falconu Heavy pokračují demontážní práce rotační servisní konstrukce RSS (Rotating Service Structure) z éry raketoplánů
- Na pevnou servisní konstrukci FSS (Fixed Service Structure) bude přidáno 6 dodatečných plošin/pater (není zcela jasné, zda-li to budou další patra do výšky, nebo jen nová servisní podlaží v současné věži)
- Otočná přístupová lávka pro posádku CAA (Crew Access Arm) bude na FSS namontována na podzim 2018
Boeing: CST-100 Starliner
- Byla dokončena certifikační revize designu (DCR) vzletového segmentu
- Proběhla ISS DCR pro PCM mise (Post Certification Mission)
- Proběhlo stanovení priorit a spuštění série testů odplyňování pro kompatibilitu s ISS
- Pokračuje série pevnostních zkoušek kabiny STA (Structural Test Article)
- Byla dokončena série rázových testů
- Je dokončeno testování celostního namáhání
- V listopadu 2017 proběhl 2. kvalifikační test padákového systému
- V plánu jsou 3 kvalifikační shozy a dalších 6 testů pro ověření spolehlivosti
- Ve White Sands Test Facility proběhly testovací zážehy motorů
- Byly dokončeny akceptační testy LAE motorů pro CFT (Crew Flight Test)
- Pokračuje série studených testů SMHF
- Tréningová maketa kabiny BMT (Boeing Mockup Trainer) byla v lednu 2018 dovybavena
- Technologický simulátor lodi BES (Boeing Engineering Simulator) je v provozu a od února 2018 na něm probíhá testování
- Pokračují testy kompatability s ISS
Boeing CST-100, kabina pro let OFT
Zdroj: https://www.nasa.gov- Dokončen test vzájemné radiofrekvenční kompatability 9A
- Zopakován test 2 pro kontrolu ovládání, přenos telemetrie a SW zkrze HW rozhraní
- Loď OFT (Orbital Flight Test) pro 1. bezpilotní let – Spacecraft #3
- Probíhá vybavování spodního dna kabiny
- Pokračuje výroba poklopů bočního a horního průlezu
- Sestavuje se tepelný štít
- Probíhá výroba základní konstrukce servisního modulu a úchytů radiátorů
Atlas V (AV-080) – nosič pro misi OTF
Zdroj: https://www.nasa.gov
- Svařená palivová nádrž prvního stupně byla předána na montáž dalšího vybavení
- Byla dokončena instalace palivového potrubí
- Byl dodán svařenec nádrže okysličovadla
- Reakční řídicí systém horního stupně Centaur prochází tlakovými zkouškami
- Motor RL-10s byl dodán a prochází ověřovacími testy
- Horní adaptér stupně Centaur je připraven v hale finální montáže
Prezentace stavu CCP také obsahuje informace o dalších dvou komerčních partnerech, kteří v rámci dílčích subkontraktů pracují na prostředcích, jež mají v budoucnu sloužit NASA při dopravě nákladů na ISS, nebo jiným účelům.
Sierra Nevada Corporation (kontrakt CCiCap)
- Prototyp miniraketoplánu Dream Chaser ETA v listopadu 2017 úspěšně absolvoval druhý klouzavý let a přistání ALT-2 na Edwardsově letecké základně USAF (milník 4b)
Dream Chaser při testovacím letu ALT-2
Zdroj: https://www.nasa.gov - NASA uznala splnění milníku 4b a vyplatila na něj vázané finance
- Poletová analýza dat v SNC je téměř dokončena,
- všechny cíle mise byly splněny
- letové výkony všech systémů při ALT-2 byly nominální
- pojíždění po přistání bylo ověřeno při více pozemních testech
- Pokračuje další vývoj a testování reakčního řídicího systému RCS
- Pokračuje analýza aerodynamických dat z testovacího letu a tunelových měření
Blue Origin (kontrakt CSCC)
- Probíhá výměna technických informací
Motor BE-4 při testovacím zážehu
Zdroj: https://www.nasa.gov- Materiály nosných raket
- Klimatologická analýza
- Výroba nosných konstrukcí
- Probíhá výměna dat
- Probíhá výměna různé technické dokumentace a SW
- Výhled do budoucna
- Pokračování ve výměně dat a technických znalostí
- Aktualizace plánu výstavby vzletové rampy BO v květnu 2018
Shrnutí
Prezentace NASA CCP přinesla nekonfliktní a „politicky korektní“ přehled situace: Vývoj, testování a certifikace komerčních kosmických lodí USA i nadále pokračují. Jsou plněny kontraktem stanovené milníky a je průběžně zvyšována vyspělost dopravních systémů obou dodavatelů. Obě plavidla pro první bezpilotní kosmický let jsou ve vysokém stádiu výroby, montáže a přípravy pro srpnové termíny bezpilotních startu. Tým NASA CCP identifikoval kritická rizika programu – nemožnost dosáhnout požadované úrovně pravděpodobnosti ztráty posádky LOC (Loss Of Crew) a napnutý program tréninku záchranných týmů pro scénáře nouzového přerušeného letu. NASA s dodavateli pracuje na minimalizaci těchto rizik.
Za náš portál můžeme dodat, že program CCP je pro NASA rozhodně novou zkušeností, kdy se tato zkušená, ale zároveň rozvětvená a ne vždy a všude pružná organizace občas dostává do vleku událostí za svými komerčními partnery. I když je celková cena za oba paralelně běžící vývojové projekty pevně daná a fixní částky jsou vypláceny až po splnění konkrétních projektových milníků, postupné zpožďování certifikačních letů se NASA přece jen prodraží, a to kvůli potřebě nákupu dalších sedaček v ruských Sojuzech, dokud nové kosmické lodi Made In USA nedosáhnou certifikace a operační způsobilosti.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://forum.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/
No řekl bych, že Elon to těmi prohlášeními o přistání Dragonu na Marsu a obletu Měsíce s posádkou (oboje 2018) celkem přepískl. Dělat z nejlepšího obchodního partnera (NASA) šaška se úplně nevyplácí. Takže první poletí Starliner.
Škoda toho motorického přistání, ale jestli místo toho bude použitelný řiditelný paraglide,, tak taky dobře.
Jak se píše v článku, obě firmy mohou postupovat rychleji, ale brzdí je administrativa NASA. A to, že bude první Boeing bych s jistotou netvrdil, času zbývá ještě mnoho.
Řiditelný klouzavý padák nebude mít ani jedna z nových lodí, pouze vícenásobný počet kulatých padáků. Crew Dragon 4 ks, Starliner 3 ks.
Ze začátku určitě ne. Ale pokud se SpaceX začne dařit zachraňování krytů, třeba to časem vyzkouší i u Dragona.
O tomto plánu mi není nic známo a celkem o tom pochybuji. Klouzavý padák pro tak těžkou kabinu by byl velmi velký a vyžadoval by ještě záložní padák stejné nosnosti. Na to se obávám už v Crew Dragonu nebude místo a zároveň je to méně bezpečné/spolehlivé řešení, než současná varianta se 4 kulatými padáky. Pokud by se SpX pouštělo do certifikace jiného přistávacího systému, tak věřím, že by to bylo motorické přistání se SuperDraco, jak původně uvažovali. Hlavní slovo v tom, co bude dovoleno, ale stejně bude mít NASA jako zákazník.
O tomto pochybujem, je to slepa vetva vyvoja. Asi ani kryty nemaju riaditelny padak, skor pouzivaju k orientacii stlaceny dusik, padak vyhadzuju dost neskoro a finalne skorigovanie poskytuje prave rychla lod (Mr. Steven).
Navyse by to znamenalo celu tuto haluz certifikovat u NASA a to bude asi vacsi problem ako s motormi SuperDraco.
Zatretie, zbytocne sa s tym parat, ked ma BFR mat funkciu „Go Home“ a nebude na to potrebovat ziaden padakovy system.
Tak neřiditelné padáky jsou poslední dobou k vidění snad už jenom v kosmonautice.
Ostatní parašutisté, paraglidisté a kitisté to ta svá křídla evidentně za slepou větev nepovažují.
To že by měl aerodynamický kryt jen neřiditelný padák je pro mě překvapení. To by byl pokaždé pro posádku lodi docela slušný adrenalin.
Kulaté padáky se pro svou jednoduchost, spolehlivost a skladnost sále používají jako záchranné padáky pro piloty a záložní pro parašutisty (ne vždy) a paraglaidisty.
Okrem jednoduchosti a spolahlivosti treba zvazit aj ostatne faktory: ked sa pristava na vodnu plochu, alebo do Kazasskej stepi, tak je cielova oblast velka niekolko stovak km a samotny procest zostupu je pomerne presny. Triafame sa snad s presnostou jednotiek km.
Pri kryte je dodatocny faktor jeho aerodynamika. Jeho tvar bude sposobovat znacne turbulencie, ktore riaditelnym padakom narobia dost vela problemov.
Ano, o problémech vzájemného aerodynamického ovlivňování poloviny aerodynamického krytu a klouzavého padáku nad ním už veřejně mluvil i Elon Musk. Řešením je zvětšit vzájemnou vzdálenost obou těles – delší nosné popruhy a/nebo změna polohy/úhlu náběhu krytu pod padákem. Ono to autonomní přistání klouzavého padáku s rozměrným dvoutunovým krytem s přesností na +/- 3 metry nebude kvůli větru vůbec žádná legrace. Přece jen, většinou vítr nefouká v různých hladinách stejnou intenzitou a hodně často ani ne stejným směrem. Nevím, jak přesně se vítr v tomto ohledu chová nad širým mořem, možná je to o něco stabilnější, nicméně nad pevninou to bývá občas hodně divoké, hlavně v létě a v hodinách kolem poledne.
Díky za článek!
Na Starliner Spacecraft-1 (určený pro Pad Abort Test na základně White Sands Test Facility) byl 15. března instalován tepelný štít.
Díky za doplnění, Jirko. O Spacecraft-1 v prezentaci nepadla z nějakého důvodu vůbec žádná zmínka. Jak už jsem uvedl, ta zpráva o stavu programu, přesto že byla prezentovaná 26.3., je v mnoha ohledech zastaralá, některé informace jsou v ní z února, jiné z ledna 2018 a něco dokonce z prosince 2017. Dá se v tom vidět jistý záměr, jak zaoblovat ostré hrany a trochu skrývat realitu aktuálního stavu, ale tak už to ve velkých firmách obvykle chodí.
U Space X mi chybí zmínka zda existuje letový simulátor.
Certifikace si vyžaduje svoje, určit nikdo nechce aby se opakoval příběh raketoplánu, kdy posádka se jen musela spolehnout na to, že vše bude fungovat a neměla prakticky žádné záchranné prostředky. Technologie byla k dispozici, příkladně “ vajíčka“ z Valkýry, to by ale znamenalo snížit již tak malou nosnost někam těsně nad 10 tun a to byl raketoplán k smíchu.
Zmínka o tréninkovém simulátoru v přehledu není, jelikož maketa kabiny a ovládacích prvků Crew Dragona existuje už od roku 2015. https://www.nasa.gov/image-feature/commercial-crew-astronauts-evaluate-crew-dragon Na této maketě už více než 2 roky probíhají vývojové práce ohledně ergonomie a ovládacích prvků lodě. Jak je popsáno v článku, zatím proběhlo 5. kolo vyhodnocování provedených úprav ovládacího panelu a 6. kolo má/mělo proběhnout teď v březnu. Na tomto procesu participují přímo astronauti NASA, kteří s touto lodí budou v budoucích letech létat. Až bude vývoj zcela ukončen a nová loď certifikována, určitě vznikne tréninkový simulátor, věrně kopírující finální podobu Crew Dragona.
Před prvním pilotovaným letem bych očekával výcvik na simulátoru kabin asi tak půl roku. Jestli mají letět na přelomu 18/19 měli by pomalu začít s přípravou a simulátory by měly být funkční.
Ano, to tak +/- odpovídá. V srpnu by měly proběhnout bezpilotní lety obou lodí a v té době by už měl být vývoj z naprosté většiny hotov – simulátory v téměř finální podobě by mohly být k dispozici.
Super článek vždy potěší si přečíst novinky z komerčních programů. Zvlášť fandím SpaceX.P.S někde jsem četl, že Elon dal Crew Dragonu maximální prioritu- tak uvidíme.
Ano, vývoj a certifikace Crew Dragona a Falcon 9 block 5 měli a mají ve SpaceX v posledních 2-3 letech jednu z nejvyšších priorit .
Cituji clanek: „Tým NASA CCP identifikoval kritická rizika programu – nemožnost dosáhnout požadované úrovně pravděpodobnosti ztráty posádky LOC (Loss Of Crew)“
Je k tomuto vice informaci? Treba nejake zduvodneni?
Požadavek na dosažení LOC = 1:500 (1 fatální havárie na 500 letů) u komerčních lodí je pozůstatek po havárii raketoplánu Columbia, ukončení programu raketoplánů a následném programu Constellation, kde dokonce uvažovali o požadovavaném LOC = 1:1000.
Tento požadavek je nerealistický hlavně z pohledu nebezpečí zásahu lodi mikrometeority a kosmickým smetím během nominální kosmické mise o délce 210 dní a proto ho nelze ani teoreticky dosáhnout, i kdyby byly všechny starty a přistání zcela bezpečné.
Přitom i dosažení LOC = 1:250 by stále znamenalo 4x větší bezpečnost, než jakou reálně dosáhly raketoplány (2 havárie na 135 startů za 30 let). A pokud například vezmeme celou historii pilotovaných letů lodí Sojuz, tak tam došlo také k dvěma tragédiím na cca 140 startů (LOC = 1:70), i když jen na začátku a od 1971 létají spolehlivě.
Kdybychom za jedinou moznou pricinu nehody nerealne povazovali vnejsi vliv }treba naraz mikrometeoritu), je znamo na jakou hodnotu by se ukazatel LOC dostal pri misi trvajici 210 dni?
To mi známo není, ale bude to menší poměr = vyšší pravděpodobnost, než požadovaných 1:500.
Mám tu nějaký document z roku 2012, o poškození tepelné ochrany TPS (thermal protection system)kvůli MMOD vedoucí k LOC
https://www.nasa.gov/pdf/626427main_1-5_Rollins_Christiansen.pdf
U STS se udává 1:250 bez kontroly, 1:400 s pozdější kontrolou,
Pro Orion během 210 mise u ISS se zde uvádí 1:400 bez a 1:1800 s kontrolou.
Na tohle jsem narazil, ale je možné, že existují samozřejmě další a novější analýzy. Otázka zní, jestli to odpovídá na tvou otázku.
Myslim, ze odpovida.
Dekuji.
Důležité je ,aby lidé věděli do čeho nastupuji, t.j. seznámit je se všemi riziky. Jsou to již dospělí lidé, nerozumím proč by je měl stát chránit je samotné před sebou samými. Když si někdo navlékne např. wingsuit a zraní se při seskoku je to tragédie, ale byla to jeho dobrovolná volba, popřípadě může prubnout žalovat výrobce.
Pokud spolehlivost NASA požaduje pouze pro své zaměstnance je to ok. Pokud to vyžaduje obecně pro zákazníky-soukromé osoby, je to opravdu na vztahu zákazník-SpaceX a případně přehnané požadavky na spolehlivost spíše technickému rozvoji škodí. Konečně pokud Musk není marketingový sebevrah, tak pro spolehlivost pilotovaného systému udělá sáma maximum nařízení-nenařízení.
Stát by měl vyžadovat spolehlivost z hlediska rizika pro nestranné účastníky. T.j. spolehlivost nosiče u letových koridorů, které vedou nad obydlenými oblastmi. Ale to myslím není tento případ.
V kosmických lodích NASA už za její historii zahynulo 17 astronautů (Apollo 1, Challenger, Columbia). NASA chce minimalizovat pravděpodobnost, že zahyne ještě někdo další z jejich oddílu.
Co se týče bezpečnosti komerčních pasažérů, to NASA zase až tak nezajímá, to je v gesci FAA.
Bude to asi stejné jako v letectví, tam vydává certifikaci pro lety s posádkou státní úřad.
Chcem reagovať na príspevok pána Pospíšila, ale nenašiel som pod jeho príspevkom ponuku odpovedať. Tak snáď nevadí, že to napíšem sem.
Pán Pospíšil napísal, že v histórii NASA zahynulo 17 astronautov a uvádza, okrem iného, aj Apollo 1. Bez toho, že by som chcel niekomu ubližiť, ale členom spomínanej posádky bol aj Roger Chaffee, pre ktorého to mala byť prvá misia. Keďže v tejto oblasti nie som moc zorientovaný, zaujímalo by ma kto je vlastne považovaný za astronauta. Stačí, že je v nejakom tíme astronautov, ale ešte neletel do vesmíru. Sú na to nejaké predpisy, podobne ako na určenie čo je kozmický let a čo nie je?
Ďakujem za odpoveď.
U NASA sa zlate astronauticke kridielka davaju po prekroceni medzinarodnej hranice vesmiru. To z hlavy neviem, ci je 120 km, alebo 100 km.
Rusi to maju podobne, dokonca v historii bola jedna misia, kde skoro nepriznali kozmonautom financnu odmenu za pobyt vo vesmire, pretoze po starte doslo k odchylke od nominalnej trajektorie a nakoniec sa zistilo, ze kapsla ani danu hranicu neprekonala. Nejako sa to nakoniec ale vyhadalo.
Záměrně jsem napsal, že 17 astronautů zahynulo v kosmických lodích. Oni totiž zahynuli i další astronauti během výcviku, třeba při cvičných letech v letadle, ale NASA počítá právě ty dvě havárie Shuttlu a jednou Apollo, Jako tragické ztráty svých astronautů ve službě.
Pán Pospíšil ja Vás chápem. Mňa len zaujímalo kto vlastne je považovaný za astronauta a kto nie. Lebo sú prípady, že niekto sa stane členom nejaķého tímu astronautov. A po čase, bez toho že by letel do vesmíru, tento tím opustí. Tak potom, bol astronautom, nebol astronautom, zostal astronautom. Viem, že je to nepodstatné, len ma to zaujalo.
Niečo podobné napríklad hrozilo aj Dekemu Slaytonovi.
U Sojuzu nemůžete ty dvě havárie počítat do dnešního reálného LOC, protože ani jedna z těch příčin, kvůli kterým ty havárie nastaly nemůže dnes nastat znovu. To byste mohl jen tehdy, kdyby se dál létalo bez skafandrů jako při těch dvou kritických letech, což se ale opravdu neděje. I ten raketoplán měl na konci své kariéry o hodně lepší LOC, protože i tam provedli opatření, aby minimálně ty dvě známé katastrofické příčiny už nemohly nastat.
Děkuji za pěkné shrnutí,i když už některé jsou staršího data!Pěkný článek!
Jsem potěšen, že se vám článek líbil.
pripojuji se.
Diky
I já děkuju.
Dobrá správa hlavne pre ISS. Pokiaľ začnú súkromníci pravidelne lietať na stanicu, budú sa snažiť, využiť ju čo najdlhšie. Možno sa v budúcnosti dočkáme aj rozšírenia alebo úpravy stanice. Taký modul typu „vesmírneho hotela“ bi bol využiteľný aj komerčne.
Problematika financování a provozu ISS po roce 2024 bude ještě zajímavá. Rozhodně nenastane stav, že by tato stanice kompletně přešla do soukromých rukou. Technická životnost se odhaduje až do 2028-2030, ale její jednotlivé komponenty a systémy se budou muset průběžně opravovat, nebo nahrazovat a to soukromníci rozhodně nebudou schopni zajistit vlastními silami. Na to je tento 420 tunový „drobeček“ až příliš složitý.
Nové soukromé hotely na LEO budou OK, ale samostatně, ne na ISS.
Věřim, že ISS bude nahrazena stanicí s oběžným prstencem postavenou nejprve na téměř stejné orbitě jako je ISS a to tak že bude stačit isp v řádu desítek m/s pro přelety mezi stanicemi. ISS tak poslouží jako základna pro výstavbu stanice s „gravitací >0.5G o rozměrech více než 1km.
Sem se zasnil.. mno
Jo, slyším Straussuv valcik
Najnovšie info o vesmírnom hotele: http://www.prnewswire.com/news-releases/first-ever-luxury-space-hotel-aurora-station-to-offer-authentic-astronaut-experiences-300624692.html