Štítek ‘Slunce’

Kosmotýdeník 408 (6.7. – 12.7.)

Je pravé nedělní poledne a to už více jak sedm let znamená, že je čas na pravidelný souhrn událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes máte tematicky opravdu na výběr! Podíváme se jak na poslední gravitační manévr sondy Parker Solar Probe, který proběhl před pár hodinami, ale třeba i na renovaci jedné z antén sítě Deep Space Network. Dále vás čeká připravovaný start Falconu 9 se zajímavým prvním stupněm a zamíříme i na Mezinárodní kosmickou stanici za jedním emotivním videem. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

První přísluní Solar orbiteru

Evropská sonda Solar orbiter prolétla 15. června poprvé takzvaným perihelem, bodem oběžné dráhy, kdy byla nejblíže ke Slunci – 77 milionů kilometrů, což odpovídá polovině vzdálenosti Země od Slunce. V následujícím týdnu inženýři prověří fungování deseti palubních přístrojů včetně šesti „teleskopů“, které vůbec poprvé pořídí detailní snímky Slunce. „Zatím se nám nepovedlo pořídit snímky Slunce z větší blízkosti,“ říká Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise a dodává: „Měli jsme podrobnější snímky s vysokým rozlišením, které pořídil začátkem roku čtyřmetrový Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji, ale to bylo ze Země a přes atmosféru, takže je vidět jen část původního spektra.“

Vrcholí nejdelší pozorování Parker Solar Probe

9. května letošního roku zahájila americká sonda Parker Solar Probe svou zatím nejdelší vědeckou pozorovací kampaň. Sonda v té době již měla za sebou čtyři průlety nejnižším bodem dráhy kolem Slunce a 9. května před svým pátým průletem aktivovala své přístroje 100 milionů kilometrů od Slunce, tedy o 62 milionů kilometrů dále než dříve. Čtyři soubory přístrojů na její palubě budou sbírat data nepřetržitě až do 28. června, což je výrazně delší období než běžná 11 dní dlouhá měřicí okna.

Další úkol pro cubesaty – zkoumat Slunce

NASA vybrala novou misi, která prozkoumá Slunce a zkusí zjistit, jak na něm vznikají obří bouře, které vyvrhují nabité částice do meziplanetárního prostoru. Tyto informace nejen zlepší naše chápání procesů ve Sluneční soustavě, ale mohou také ochránit astronauty putující k měsíci či Marsu. Budeme totiž lépe vědět, jak sluneční záření ovlivňuje okolí, kterým se šíří. Nová mise dostala jméno SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) a půjde o sestavu šesti cubesatů, které mají pracovat jako jeden obří radioteleskop. NASA na návrh, stavbu a vypuštění mise (které nepřijde před 1. červencem 2023) přidělila 62,6 milionu dolarů.

ESA bude studovat Slunce i nadále

Solar Orbiter si nyní právem užívá svého „místa na slunci“ titulků všech možných zpravodajských portálů. A je to zároveň dobrá možnost ukázat, že Evropská kosmická agentura bude se zkoumáním Slunce pokračovat i nadále. Dnes si posvítíme hned na další připravovanou evropskou misi, která se zaměří na naši životodárnou hvězdu. Zajímavé přitom je, že se nebude jednat o jedinou sondu, ale o dva spolupracující objekty. V rámci mise Proba-3 mají tyto dva objekty letět ve formaci a vytvářet tak umělá zatmění Slunce. Vědcům se tak otevře čistý výhled na slabou atmosféru Slunce – budou moci nahlédnout do míst, kde probíhají magnetické erupce a kde teploty dosahují milionů stupňů Celsia.

Kosmotýdeník 382 (6.1. – 12.1.)

Máme za sebou první kompletní týden roku 2020 a rozhodně nemůžeme říct, že bychom se nudili. A pokud pochybujete, můžete si přečíst aktuální Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na Floridu, kde se začala sestavovat nosná raketa pro evropskou vědeckou misi s českým podílem. A v dalších kratších tématech se kromě Floridy podíváme i do Texasu, do Pacifiku, do Francouzské Guyany, či na středisko Michoud Assembly Facility. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, ve kterých pro Vás shrneme všechny články, které jsme v tomto týdnu vydali, ukážeme Vám snímek a video týdne, aby byla naše pravidelná každotýdenní rekapitulace kosmonautických událostí opravdu kompletní.

“Super Slunce” XXI. století

Dnes v 7:48 UTC budeme od Slunce ve vzdálenosti 0,9832436 AU (o 6 935 km blíže než průměrné perihélium). To nejvzdálenější bude 5. ledna 2098. 5. ledna 00:05

Na co se těšit v roce 2020?

Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.

PSP dnes podruhé proletí kolem Venuše

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Od startu sondy Parker Solar Probe uplynulo už 17 měsíců a palubní přístroje již zjistily mnoho zajímavých informací o Slunci a jeho okolí. Nyní se sonda chystá na svůj druhý gravitační manévr u Venuše. Tímto průletem se upraví dráha sondy tak, že čtvrtý průlet perihelem proběhne v rekordně nízké vzdálenosti od Slunce. Logicky ruku v ruce s rekordem vzdálenostním půjde i rekord rychlostní. A asi není potřeba zdůrazňovat, že i v tomto případě budou palubní přístroje měřit okolní podmínky.

Nové informace o Slunci díky PSP

Před pár dny jsme Vám přinesli článek s prvními vědeckými poznatky, které nám přinesla sonda Parker Solar Prober (PSP). Na zasedání Americké geofyzikální unie (AGU) byly prezentovány další zajímavé novinky, které Vám nyní přinášíme. Sonda PSP je v kosmickém prostoru už rok a půl a na Zemi už stačila poslat několik GB vědeckých dat i Slunci a jeho atmosféře – koróně. Nově prezentované studie se věnují procesům, které souvisí s neustálým vyvrhováním slunečního větru, ale i s nepravidelnými solárními bouřemi, které dokáží poškodit moderní techniku a ohrozit zdraví astronautů. A jako bonus pomohla PSP odhalit další informace o meteorickém roji Geminidy.