Štítek ‘Rosetta’

Kosmotýdeník 210 (19.9. – 25.9.)

V kalendáři jsme se přetočili o dalších sedm listů dopředu a proto je ideální čas na další Kosmotýdeník. Tentokrát se v našem souhrnu právě uplynulého týdne zaměříme na hodně věcí, které nastanou v příštím týdnu. Ale podíváme se také na projekty, které vyhrály let zdarma na raketě Atlas 5. Samozřejmě v podobě cubesatů. Zamíříme třeba i k Saturnu, kde sonda Cassini prožila další své naposledy. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Vzpomínky na sondu Rosseta

Obal alba Rosetta

Nestává se často, aby vesmírná mise pronikla hluboko do kultury a inspirovala doslova miliony lidí po celém světě. Evropské sondě Rosetta se to povedlo doslova na výbornou. Její veleúspěšné počínání u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko je však téměř u konce. Pokud půjde vše podle plánu, měla by sonda 30. září tohoto roku dosednout na povrch komety a tím uzavřít další kapitolu kometárního průzkumu naší Sluneční soustavy. Než se tak stane, na pultech prodejen s  hudebními nosiči se objeví album inspirované „dobrodružstvím“ sondy výstižně nazvané Rosetta. Stojí za ním třiasedmdesátiletý skladatel elektronické hudby Vangelis a světlo světa by mělo spatřit již 23. září 2016. Jelikož nejde jen o hudební událost, myslím, že stojí za to albu věnovat alespoň krátký článek.

Našli jsme Philae!

Je to historka, kterou zná asi každý fanoušek kosmonautiky. Evropský modul Philae jako první lidský výtvor v historii přistál 12. listopadu 2014 na jádru komety. Kvůli poruše na kotvícím mechanismu se odrazil neznámo kam, kde měl jen málo světla a proto fungoval jen z baterií a pak hibernoval. V loňském roce se na krátko ohlásil, ale nikdo pořád nevěděl, kde se přesně nachází. Před několika týdny byly ukončeny pokusy o jeho kontaktování, protože na jádro dopadá moc málo světla. A teď se příběh dočkal zlatého vrcholu. Sonda Rosetta totiž objevila ztracený modul. Rosetta se v posledních dnech pustila do mimořádně blízkých průletů nad povrchem jádra – její dráha vede často jen 2,7 kilometru nad úrovní terénu. Tyto fotky tak mají dechberoucí rozlišení 7 cm na obrazový bod. Průlet z druhého září přinesl toužebně očekávaný objev – modul Philae.

Zatím nejdetailnější snímek z Rosetty

Pojďme si mezi zprávami o haváriích kosmických raket, které se v posledních hodinách objevily, trochu odpočinout. Evropská sonda Rosetta prolétla 27. srpna jen 4,6 kilometru od středu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, což vzhledem k rozměrům jádra znamená, že byla jen 2,6 kilometru od povrchu. Evropská kosmická agentura se nyní pochlubila snímkem z kamery OSIRIS s rozlišením 7 centimetrů na obrazový bod. Níže přiložený snímek zachycuje oblast, která na šířku měří jen 143 metrů. Míra zachycených detailů je doslova neuvěřitelná.

Dva roky manévrů Rosetty ve čtyřech minutách

Stará moudrost říká že, obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla být, že video vydá za tisíc obrázků. Člověk může stokrát slyšet o tom, že sonda Rosetta zkoumá jádro komety 67P-Čurjumov-Gerasimenko z různých vzdáleností, aby mohla vytvořit komplexní obraz chování komety – ať už v detailu při blízkých průletech, nebo v celku při vzdálenějších průletech. Ovšem stačí se podívat na čtyřminutové video z dílny Evropské kosmické agentury a spadne vám čelist. Najednou můžete ve výrazně zrychleném čase sledovat, jak Rosetta průběžně mění vzdálenost od jádra.

Kosmotýdeník 202 (25.7. – 31.7.)

Máme tu poslední červencovou neděli a její pravé poledne. To je ideální čas na další díl Kosmotýdeníku, který vás i tento týden provede všemi zajímavými událostmi, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavních tématech se podíváme na to, jak a proč NASA pomůže společnosti SpaceX s plánovaným letem Red Dragonu k Marsu. Zkontrolujeme i to, jak pokračuje příprava soukromých pilotovaných lodí. V souhrnu krátkých zpráv se vypravíme k Jupiteru, Marsu i na kometu. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

TOP5: Výzkum komet

Komety fascinovaly lidstvo už od pradávna. Není se co divit – čas od času se nečekaně na obloze objevila hvězda, která za sebou táhla podivný ohon. Naši předkové se komet báli a považovali je za symboly zla, neštěstí, válek a hladomorů. Jak ale lidé stále více chápali svět kolem sebe, tím více jim docházelo, že komety nejsou žádní poslové špatných zpráv, ale naopak velmi zajímavá tělesa, která nám mohou napovědět mnoho zajímavých informací o historii naší soustavy a možná i o tom, jak se na Zemi dostala voda, nebo základní prvky života. Výzkum těchto vesmírných tuláků zažil neskutečný pokrok – od nesmělých průletů v uctivé vzdálenosti, přes zachytávání prachových zrnek, bombardování povrchu až po měkké přistání a zkoumání z oběžné dráhy.

Dobrou noc, Philae, definitivně!

Dnes oficiálně skončila možnost, že by se z povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko ozval evropský modul Philae. Řídicí středisko totiž definitivně vypnulo komunikační kanál Electrical Support System Processor Unit na sondě Rosetta, pomocí kterého mohla komunikovat s Philae. Malý modul se z povrchu komety naposledy ozval 9.7.2015, což je více než rok. V době poslední komunikace byla kometa téměř ve fázi maximálního přiblížení ke Slunci a na solární panely dopadalo mnoho světla. Jak se ale jádro od naší hvězdy vzdalovalo, na panely dopadalo stále méně světla a pravděpodobnost opětovného navázání kontaktu pořád klesala.

Jak přistane Rosetta na kometě?

Září bude nabité událostmi – odstartuje americká sonda OSIRIS-REx, SpaceX oznámí plány pro lety k Marsu a sonda Rosetta ukončí svou historickou misi. Již dříve jsme Vás informovali o tom, že 30. září dosedne na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, nyní se postupně objevují další informace, které s tímto tématem souvisí. Jelikož Evropské kosmické agentuře hodně záleží na tom, aby zbytečně neznečišťovala kosmická tělesa, provede Rosetta poslední motorický zážeh, který ji navede vstříc povrchu 12 hodin před dosednutím – tím se zabrání kontaminaci jádra spalinami z trysek.

První detaily o přistání sondy Rosetta

O tom, že evropská sonda Rosetta zakončí svou mimořádnou misi měkkým přistáním na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsme vás informovali již vloni. Až doposud to ale byly jen obecné a neurčité formulace ve stylu „k přistání dojde na podzim 2016, pravděpodobně v září“. Nyní ale Evropské kosmická agentura poprvé uvolnila bližší informace o celém přistávacím manévru – známe jak čas tak i místo dosednutí. Jako nejpravděpodobnější termín přistání se zatím tváří pátek 30. září. Jako přistávací oblast byla vytipována lokalita Agilkia, kam v listopadu 2014 dosedl modul Philae. Oba stroje by tak měly na povrchu jádra komety spočinout poměrně nedaleko od sebe.