Sonda Rosetta sice přestala pracovat již před několika lety, ale stále její data přináší nové objevy. Vědci nyní v naměřených údajích objevili amonné soli, které se nachází na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento nový objev umožnila analýza dat z přístroje VIRTIS (Visible, Infrared and Thermal Imaging Spectrometer) nasbíraná mezi srpnem 2014 a květnem 2015. Novou studii vedl Olivier Poch z francouzského Institut de Planétologie et d’Astrophysique de Grenoble, který své objevy publikoval v časopise Science. Jeho rozbory doplňují na začátku letošního roku v časopise Nature Astronomy publikované rozbory kómy pomocí přístroje ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis).

Když přístroj VIRTIS v první polovině mise sondy Rosetta u komety mapoval jádro, vědci poznali, že jeho povrch je tmavý jako uhlí. Místy byly vidět lehce načervenalé náznaky způsobené směsí látek na bázi uhlíku a objevily se zde i různé minerály. Přístroj na povrchu objevil i místa obsahující vodní led, ale také suchý led (pevný oxid uhličitý). Vědcům dlouho vrtalo hlavou, co způsobuje prakticky všudypřítomnou absorpci na vlnové délce 3,2 µm. Až do současnosti byla podstata této sloučeniny neznámá.

K řešení této záhady se tým vědců rozhodl vytvořit umělý povrch komety v laboratoři. Udělali jich pro jistotu hned několik a všechny se od sebe lehce lišily. Následně testovali jejich vlastnosti a naměřené výsledky porovnávali s údaji, které naměřil přístroj VIRTIS u skutečné komety. Při tomto procesu vědci vytvořili drobné částice vodního ledu obsahující tmavá prachová zrna a širokou paletu různých sloučenin. Tyto vzorky pak vystavili podmínkám, jaké panují na skutečné kometě – tedy chladu a vakuu. Po několika hodinách veškerý led vysublimoval (přešel z pevného skupenství rovnou do plynného) a zůstala po něm načechraná vrstva porézního prachu, který se podobal tomu, jaký je na kometách.

Výsledky experimentu naznačují, že záhadná spektrální absorpce pozorovaná přístrojem VIRTIS na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko je převážně způsobena přítomností amonných solí, které obsahují amoniový kationt NH₄⁺. Tyto soli jsou na povrchu komety promíchány s tmavým prachem a podařilo se je objevit prakticky na všech druzích terénu po celé kometě.

Přítomnost těchto solí může výrazně zvýšit množství dusíku, které vědci dříve očekávali, že najdou na této kometě a možná i na jiných. Aktuálně prezentované výsledky jsou ve shodě s nedávnou analýzou dat z přístroje ROSINA na sondě Rosetta, v rámci které byly objeveny plyny vzniklé sublimací amonných solí na prachových zrníčkách vyvrhovaných z komety.

Podobné absorpční záhady se vědcům podařilo pozorovat i na několika planetkách – nejen v těch, které obíhají v Hlavním pásu, ale i u Jupiterových trojánů. Stejný projev astronomové pozorovali i na Jupiterově měsíci Himalia. Vědci nyní nevylučují, že by se i na těchto tělesech mohly vyskytovat amonné soli. Přítomnost těchto sloučenin může představovat spojení mezi chemickým složením planetek, komet a možná i mlhoviny, která tu byla před vznikem Slunce. Vědci by díky tomu získali lákavý scénář, který by vysvětloval, jak se dusík (klíčový prvek pro vznik života na zemi, jaký známe) mohl dostat do vnitřních planet Sluneční soustavy.

Přeloženo z:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/CadnH42XEAA0uTu.jpg:orig
https://www.esa.int/…Thermal_Imaging_Spectrometer_card_full.jpg
https://www.esa.int/…/Ammonium_salts_found_on_Rosetta_s_comet.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6f/Ammonium_chloride.jpg