Štítek ‘Rosetta’

Ambition – efektní filmová podívaná

úvodní obrázek

V daleké budoucnosti uprostřed nehostinné pustiny mistr se svou mladou učednicí vytváří ze sutin dávného světa planety, měsíce, asteroidy a komety. Všechny tyto světy jim levitují nad hlavami a výří ve zdánlivě chaotickém nebeském tanci. „Co je klíčem k životu na Zemi?“ zeptá se mistr. Učednice jen zatřese hlavou. Odpověď je více než zřejmá. „Voda.“ „Dlouhou dobu byl původ vody a tudíž i života na naši rodné planetě velkou záhadou. Proto jsme začali hledat odpovědi mimo Zemi,“ pokračuje mistr. Vypráví o miliardách komet a o prvních ambicích některou z nich zachytit a studovat. „Mluvíte o misi Rosetta?“ zeptá se mladá učednice.

Mise Rosetty hezky v kostce

Model sondy Rosetta letící ke kometě Churyumov-Gerasimenko

Kolem sondy Rosetta se toho za poslední měsíce stalo tolik, že se v tom člověk může začít snadno ztrácet. Vždyť ještě na začátku roku spala tato evropská sonda hlubokým spánkem, ze kterého se probudila až v průběhu ledna. Následovala série brzdících zážehů, historický vstup na oběžnou dráhu kolem jádra komety, snižování oběžné dráhy, detailní snímkování povrchu a výběr přistávacího místa, kam už 12. listopadu dosedne pouzdro Philae. Všechny tyto klíčové události nám rekapituluje desetiminutové video z dílny německé kosmické agentury DLR, které Vám přinášíme v našem dnešním krátkém článku.

Hrajte soutěž s Rosettou

Chcetěli byste živě sledovat historické přistání pouzdra Philae na kometě přímo z kontrolního centra v německém Darmstadtu? Máte možnost – ESA totiž vyhlásila soutěž pro všechny zájemce. Přistávací lokalita, kam Philae dosedne je totiž zatím známá jen jako “oblast J”, což se do historických análů moc nehodí. Internetová veřejnost tedy má posílat návrhy, jak by se měla tato oblast jmenovat. K návrhu by měl být připojen i cca. 200 slov dlouhý text, kde vysvětlíte, proč navrhujete právě toto jméno.

Dlouhé putování Rosetty

Kosmonautika momentálně žije misí evropské sondy Rosetta. Snímky jádra komety, které vidíme jsou mimořádně působivé a navíc už vyhlížíme vrchol celé mise – listopadové přistání pouzdra Philae na povrchu. Jenže tahle mise už funguje více než deset let. Už jen samotný let ke kometě byl velmi náročný – obnášel několik gravitačních praků u planet a díky Rosettě jsme zkoumali i dva asteroidy. Náš dnešní krátký článek Vám proto přináší přehlednou infografiku z dílny Evropské kosmické agentury, která rekapituluje dlouhou cestu sondy Rosetta k jejímu cíli. Infografiku jsme pro Vás navíc přeložili do češtiny, aby ani neangličtináři neměli s textem problémy.

Kosmotýdeník 108. díl (6.10. – 12.10.2014)

Detail helmy Alexandra Gersta

Další týden uplynul jako voda a po celém světě se během uplynulých sedmi dnů odehrálo mnoho zajímavých událostí, které stojí za připomenutí. Přichází proto tradiční seriál Kosmotýdeník, který zrekapituluje to nejzajímavější z uplynulého týdne. Ve třech velkých tématech se zaměříme nejprve na výstup do volného kosmu z paluby ISS. Druhým tématem budou novinky okolo evropské sondy Rosetta, která dostala povolení pro sestup na nižší oběžnou dráhu kolem jádra komety. Třetím tématem bude pokrok ve výrobě soukromého suborbitálního raketoplánu Lynx.

Detailní pohled na Philae

Stokilogramové přistávací pouzdro Philae má 12. listopadu dosednout na povrch jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Bude to vrcholné představení doposud 100% úspěšné evropské mise Rosetta. Jelikož se tato historická chvíle nezadržitelně blíží, je na čase podívat se na celý přistávací mechanismus trochu podrobněji. V dnešním krátkém článku si můžete pustit video z dílny německé agentury DLR, kde jsou vysvětleny nejen atributy nutné pro přistání – například vrtáky či harpuny, ale seznámíte se i s vědeckým vybavením landeru.

Rosetta zpřesňuje podobu komety

Evropská sonda Rosetta krouží okolo jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko už téměř dva měsíce. Za tu dobu poslala na zemi velké množství fotografií, ale také stihla provést celou řadu vědeckých měření. Před příletem Rosetty jsme toho o kometě věděli jen velmi málo. Postupně se ale seznamujeme nejen s jejími rozměry, hmotností a teplotami, ale i s chemickým složením. Náš dnešní krátký článek proto přináší stručné shrnutí základních fyzikálních vlastností jádra, které jsme mohli zjistit jen díky Rosettě.

Jízdní řád sestupu na kometu

Asi už je zbytečné připomínat, že mise sondy Rosetta je největší kosmonautickou událostí letošního roku. O této fantastické misi už začínají vědět i běžní občané, jelikož zmínky o Rosettě pronikly i do masmédií. Ale to nejlepší máme pořád před sebou. Jedenáctého listopadu se přistávací pouzdro Philae oddělí od mateřské sondy a jako první lidmi vyrobený objekt v historii dosedne na povrch jádra komety. Dnes Vám přinášíme časový plán celého přistávacího manévru. Zatím v něm chybí časy, protože ještě nebyl vybrán přesný termín. Je dokonce možné, že samotné přistání se přehoupne až do 12. listopadu. O všech změnách Vás budeme pravidelně informovat. Ale teď už vzhůru na naplánovaný itinerář.

Kosmotýdeník 105. díl (15.9. – 21.9.2014)

Týden se s týdnem sešel, máme tu opět neděli, čas oběda. V televizi běží politická debata a na našem portálu vychází Kosmotýdeník – náš nejdéle fungující seriál, jehož cílem je shrnout kosmické události z uplynulých sedmi dnů. Dnes na Vás čekají tři velká témata a pár menších. Obecně by se dalo říct, že se budeme pohybovat okolo tématu soukromých kosmických agentur. Nejprve si řekneme pár slov o výběru soukromých lodí, které budou na ISS vozit posádku, připomeneme si start soukromé lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici a v posledním velkém tématu bude řeč o pokusu amerických firem nahradit závislost jejich země na ruských motorech.

Známe lokalitu přistání pouzdra Philae

přistávací modul Philae v představách výtvarníka Kredit: ESA/ATG medialab

Mise sondy Rosetta zatím běží přesně podle plánu a největší kosmonautická událost roku stále přináší nové a nové informace. Zlatým hřebem celé mise bude listopadové přistání stokilogramového pouzdra Philae přímo na jádru komety. Odborná komise v posledních týdnech velmi pečlivě vybírala z pěti lokalit, které se dostaly do finále. Jejich kompletní přehled najdete ve starším článku. Dnes konečně ESA odtajnila finální oblast, kam Philae 11. listopadu dosedne. Jedná se o oblast, která byla během výběru označena písmenem J.