Štítek ‘Orion’

Kosmotýdeník 309 (13.8. – 19.8.)

Uteklo přesně 23 % měsíce srpna od vydání posledního Kosmotýdeníku a je tedy čas na další souhrn toho nejzajímavějšího, co nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes dojde na dvě hlavní témata. Jednak se podíváme na instalaci tepelného štítu lodě Orion pro misi EM-1. Zamíříme ale také na tiskovou konferenci SpaceX a zblízka si prohlédneme hardware, který tato společnost připravila pro lety s lidmi. Chybět nebudou ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2018)

Modul Orionu pro posádku pro pilotovanou misi EM-2, 26. července

Před téměř padesáti lety se k našemu vesmírnému souputníkovi postupně vypravilo devět pilotovaných kosmických lodí. Dvanáct amerických astronautů na Měsíci přistálo, další pobývali v jeho blízkosti. Od té doby jsme na příliš dlouhou dobu uvízli na nízké oběžné dráze Země. Po třech desítkách let vizionářské rétoriky amerických prezidentů o pilotovaném průzkumu Měsíce, Marsu, případně asteroidu, bylo před pár dny dokončeno svařování kabiny kosmické lodě Orion, jejímž úkolem je opět dostat astronauty NASA do blízkosti Měsíce. Devítidenní pilotovaná mise tohoto exempláře, zahrnující oblet Měsíce, je připravována na rok 2022 s tím, že může být odložena o rok ve prospěch jiného nákladu nosné rakety SLS – kosmické sondy Europa Clipper, určené pro studium Jupiterova měsíce Europa. Orion bude první pilotovanou lodí NASA od letu raketoplánu Atlantis v červenci 2011. V porovnání s úvodními pilotovanými lety Apolla, které se uskutečnily před padesáti roky, bude mise Orionu zahrnovat jak prvky mise Apolla 7, tak i Apolla 8. Pilotovanému letu bude předcházet šestadvacetidenní nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět na Zemi, který je připravován na rok 2020, a který i při kritickém pohledu převyšuje několikahodinové lety lodí Apollo 4 a 6. Podívejme se, jak pokročily přípravy na obě mise Orionu od minulého čtvrtletního souhrnu.

Testy evropských solárních panelů pro Orion

Vizualizace lodi Orion - hlavní motor lodi se nachází uprostřed servisního modulu.

Na konci dubna jsme Vám přinesli článek věnovaný stavba evropského servisního modulu pro premiérovou misi EM-1 americké kosmické lodi Orion. Článek se zaměřil na pokroky ve stavbě samotného servisního modulu a jen v závěru jsme zmínili, že solární panely prochází samostatnými zkouškami. Nyní ESA zveřejnila video, které ukazuje, co všechno se u panelů testovalo. V technologickém středisku ESTEC byl nejprve složený solární panel posazený na vibrační desku, která se následně začala třást se stále vyšší frekvencí. Cílem bylo ověřit, zda relativně křehké panely odolají vibracím, které jsou nedílnou součástí každého startu.

Certifikace padáků Orionu je téměř u konce

Padáky lodi Orion, která by měla pomoci dopravit lidské posádky dál než kdy dříve, absolvovaly před pár dny další zkoušku. V pátek 13. července došlo k testovacímu shozu z výšky deset a půl kilometru nad testovací oblastí Yuma v Arizoně. Data z této zkoušky, která byla sedmým testem z plánované série osmi kvalifikačních zkoušek, pomůže certifikovat padáky Orionu pro mise s posádkou. Při této zkoušce bylo naposledy použito závaží ve tvaru šipky. Poslední test ze série, který je momentálně plánován na září, využije kabinu, která bude odpovídat té, ve které se při misi EM-2 budou vracet na Zemi skuteční astronauti.

Servisní modul Orionu se chystá na cestu z Evropy

Pracovníci společnosti Airbus Defence and Space mají momentálně plné ruce práce s přípravou na odeslání prvního evropského servisního modulu ESM (European Service Module). Jeho cesta povede na Floridu, kde bude spojen se zbytkem americké lodi Orion. Jakmile bude celá sestava spojená a prověří ji nejrůznější zkoušky, Orion poletí na raketě Space Launch System na misi EM-1 (Exploration Mission-1) k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi. Evropský servisní modul má pro úspěch celé mise klíčovou roli.

Implementace plánu dalších letů SLS Block 1

Před měsícem jsme v článku SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě informovali o plánu uskutečnit obě mise ze současné mobilní vypouštěcí plošiny pomocí raket SLS verze Block 1. Zatímco duben se nesl ve znamení formulace záměru, dne 18. května bylo vydáno rozhodnutí oba starty v této konfiguraci raket zajistit. Cílovým termínem pro první z obou startů je polovina roku 2022. Konkrétní mise pro tento start bude určena později na základě rizika a připravenosti projektu Europa Clipper.

Stavba Orionu pro první ostrou misi

Nová americká kosmická loď Orion sice už absolvovala jeden zkušební let, ale mise EFT-1 v prosinci roku 2014 měla ověřit jen základní systémy jako byl tepelný štít, nebo padáky. Skutečnou zkoušku ohněm, kdy bude vystaven reálným podmínkám, jaké jej čekají v ostrém provozu, bude až mise EM-1. V jejím rámci loď bez posádky poletí k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi, kde přistane. Do startu této mise sice ještě zbývají skoro dva roky, ale pokroky v montáži jsou jasně vidět. Dnešní krátký článek Vám přináší několik týdnů staré fotografie, které před pár dny zveřejnila NASA a ESA.

Rozložený panel Orionu

Na této fotografii vidíte rozložený solární panel servisního modulu první lodi Orion. 16. května 21:50

Servisní modul Orionu pro druhou misi

Do Brém dorazila kostra servisního modulu Orionu pro misi EM-2. Technici sem v dalších měsících nainstalují 12 km kabelů, palivové systémy či počítače. 3. května 16:12

SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě

Před měsícem jsme na konci pravidelného čtvrtletního shrnutí příprav k prvnímu letu americké rakety SLS verze Block 1 popsali změny v plánování mise druhé rakety SLS, která má k Měsíci vynést Orion s posádkou. Popis událostí končil schválením rozpočtu NASA na fiskální rok 2018. Na jeho základě, v zájmu urychlení mise, NASA obdrží do 30. září prvních 350 milionů dolarů na přípravu stavby druhé mobilní vypouštěcí plošiny pro budoucí starty raket SLS verze Block 1B s mnohem výkonnějším, ale hmotnějším a delším horním stupněm EUS. Důvodem této štědrosti Kongresu je umožnit, aby pro druhý let byla opět použita verze Block 1, takže stávající plošina nebude procházet časově náročnými úpravami na verzi Block 1B. Tyto úpravy totiž vyžadují při přechodu na novou verzi rakety 33měsíční pauzu. To mělo vést k druhému startu SLS v roce 2023, zatímco bez úprav může být mise urychlena přibližně o rok.