sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

OCO-2 už čichá oxid uhličitý

Není to tak dávno, co jsme na našem blogu psali o úspěšném vypuštění nové americké sondy OCO-2, která má v popisu práce vytvořit detailní globální mapu rozložení oxidu uhličitého v atmosféře. S pomocí této mapy budeme moci lépe pochopit, kde tento skleníkový plyn vzniká, kde se koncentruje a kde je naopak pohlcován. Jedná se o první americkou družici, která se specializuje právě na koloběh CO2. Sonda v minulých týdnech nezahálela, namísto toho kalibrovala přístroje a začala provádět první vědecká měření.

Nejprve bylo zapotřebí navázat se sondou obousměrnou komunikaci a správně ji na oběžné dráze stabilizovat. Následovalo rozvinutí solárních panelů a důkladná kontrola všech palubních systémů. Teprve když všechny prověrky dopadly správně, mohla během července přijít série korekčních zážehů. Jejich úkolem bylo dopravit sondu na finální oběžnou dráhu.

Družice OCO-2 na oběžné dráze
Družice OCO-2 na oběžné dráze
Zdroj: http://scienceblog.com/

V současné době OCO-2 krouží na polární dráze skloněné o 98,11° vůči rovníku. Dráha je téměř kruhová – 708 až 710 km nad Zemí a satelit oběhne Zemi jednou za 98 minut. Podstatné je, že satelit nekrouží kolem naší planety sám. OCO-2 letí v čele souboru družic A-train, z nichž každá je zaměřená na specifickou součást výzkumu atmosféry. Díky letu ve společné formaci je možné data z družic kombinovat a hledat mezi nimi souvislosti. Jedná se o první projekt svého druhu a trochu zjednodušeně můžeme říci, že jednotlivé družice společně tvoří jedinou superobservatoř zkoumající všechny možné jevy v atmosféře. Více se o satelitech A-train dočtete v tomto článku.

Teprve když byla družice na definitivní oběžné dráze, začali operátoři s chlazením jejích tří spektrometrů na provozní teplotu. Zatímco optické součástky musí být ochlazeny na teplotu -6°C, samotné detektory musí být kvůli maximální přesnosti ochlazeny na -153°C. Když dopadlo chlazení úspěšně, mohla družice začít sbírat první údaje. Vůbec první světlo, které přístroje analyzovaly pochází z přeletu nad Papuou-Novou Guinejí. Družice odeslala data přes přijímací stanici na Aljašce, Goddardovo středisko v Marylandu a kalifornskou JPL. Tato zkouška prokázala, že družice na oběžné dráze plní úkoly stejně dobře jako při pozemním testování.

První data z družice OCO-2
První data z družice OCO-2
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Během každého oběhu nad osvětlenou polokoulí by měla družice OCO-2 pořídit 9 000 snímků – zhruba 3 za sekundu. Každý snímek rozdělí palubní snímače do osmi částí spektra, ve kterých jsou uhlík a kyslík pozorovatelné. Výsledky zatím vypadají pozitivně – spektrální čáry jsou ostré, dobře prokreslené a hluboké. Ačkoliv má sonda za sebou velký milník, budou muset její operátoři strávit ještě pár týdnů detailním kalibrováním – tentokrát ale už s využitím reálných dat.

Během této kalibrační fáze bude OCO-2 denně pořizovat zhruba milion pozorování. Tato data se budou posílat také na Zemi, kde pomohou vylepšit výpočetní algoritmy a zpřesnit tak měření. Do ostrého provozu by měla družice nastoupit ještě před koncem letošního roku. Možná se to zdá jako příliš pozdě, nicméně pokud si uvědomíme, že se jedná o první americký satelit svého druhu, zjistíme, že je potřeba řadu postupů otestovat až na oběžné dráze. Stejně tak výpočetní modely vznikají až v průběhu samotné mise.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://images.sciencedaily.com/2014/04/140403133740-large.jpg
http://scienceblog.com/wp-content/uploads/2014/04/Screen-Shot-2014-04-03-at-7.33.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/oco20140811-full.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.