16. května 2018 
Na této fotografii vidíte rozložený solární panel servisního modulu první lodi Orion. 16. května 21:50
Štítek ‘NASA’
ŽIVĚ: Američané mění pumpu na ISS
Dnes ve 14:10 našeho času by měl začít americký, šest a půl hodiny dlouhý výstup do volného prostoru, kterého se zúčastní Andrew Feustel (velitel výstupu – jeho skafandr bude mít červené proužky) a Richard Arnold (skafandr bez pruhů). Jejich prvním úkolem bude přesunout pumpu PFCS (Pump Flow Control Subassembly) z platformy pro náhradní díly k manipulátoru Dextre. Astronauti odstraní poškozenou pumpu PFCS, která se stará o cirkulaci čpavku ve vnějším chladicím okruhu. Pozemní operátoři pak s pomocí dálkového ovládání robotické paže Canadarm 2 a malé paže Dextre umístí náhradní díl na správné místo.
Odklad iridií o jeden den
Společný start pěti družic Iridium Next a dvou GRACE-FO na Falconu 9 z Kalifornie se kvůli vytížení kosmodromu odkládá na 22. května. 16. května 11:07
Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper
Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.
Rubrika: Aktuální dění, Budoucnost 
Štítky: Europa, Europa Clipper, Europa lander, Galileo (sonda), NASA, STS-34 Pokrok na rampě pro SLS
Záběry z kamer na rampě 39B ukazují, že práce na deflektoru plamenů jsou již téměř hotové. 14. května 15:10
Začnou se ve vesmíru konečně využívat jaderné reaktory?
Od září 2017 do března 2018 proběhly intenzivní testy nového reaktoru pro vesmír Kilopower. Závěrečná série byla věnována provozním testům v letových podmínkách ve vakuové komoře. Vzhledem k obnovenému zájmu o Měsíc a Mars by se tentokrát mohly reaktory opravdu začít ve vesmíru využívat. Podívejme se na současnou situaci i reaktor podrobněji. V posledních letech se obnovil zájem o návrat člověka na Měsíc a lety na Mars. Znovu se uvažuje o letech automatů k velkým planetám a do vnějších oblastí Sluneční soustavy, případně až za její hranici. O letech k Marsu neuvažují jen státní instituce, ale také soukromníci. Energetické potřeby takových projektů v tomto případě nelze zajistit bez využití jaderných zdrojů založených buď na radionuklidových generátorech, nebo štěpných reaktorech. Podrobně jsou možnosti popsány v článku o jaderných zdrojích pro vesmírnou kolonizaci a v dřívějším článku o jaderných zdrojích.
Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)
Z aktuálního týdne už zbývá jen 12 hodin a to znamená, že je čas ohlédnout se za událostmi, které jsme v uplynulých sedmi dnech prožívali. Kosmotýdeník se v hlavním tématu zaměří na nové objevy amerických družic MMS, které zkoumají mimořádně zajímavé procesy v zemské magnetosféře, které nejsou okem viditelné. Kromě toho se můžete těšit na první fotky z evropské družice Sentinel 3B, na fotky z premiérového startu Falconu 9 ve verzi Block 5 nebo na informace o dalším čínském startu.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: Bangabandhu-1, BepiColombo, Čchang čeng 4C, Čína, ESA, Falcon 9, kosmotýdeník, MMS, NASA, Sentinel, Sentinel 3B, SpaceX SpaceX se chystá na další misi
Horní vypouštěcí adaptér s dvojicí družic GRACE-FO se na Vandenbergově základně chystá na spojení se spodním adaptérem s 5 satelity Iridium NEXT. 12. května 10:30
Potvrzeno! Na Marsu bude létat dron
Jo! Na tuhle zprávu jsme čekali několik měsíců. Prakticky už skoro dva roky fanoušci kosmonautiky spekulují, zda NASA ke své misi Mars rover 2020 přidá vrtulový dron či nikoliv. Včera konečně přišla zpráva s definitivním rozhodnutím a opravdu máme důvod k radosti. NASA totiž dala projektu prvního létajícího zařízení na jiné planetě zelenou! Mars Helicopter je malé autonomní zařízení vybavené rotory, které by mělo spolu s vozítkem odstartovat k Marsu v červenci 2020. Jeho úkolem je ověřit technologie a možnosti těchto strojů, což by mohlo do budoucna otevřít dveře potenciálním větším průzkumníkům, kteří by létali v atmosféře Marsu, ačkoliv jsou těžší než „vzduch“.
SLS bude potřebovat další urychlovací motory
NASA nedávno vydala novou žádost o informace (RFI – Request For Information), podle které je jasné, kdy bude muset chystaná raketa Space Launch System (SLS) přejít na vylepšené urychlovací motory, které ji jednak osvobodí ze závislosti na hardwaru, který zbyl po raketoplánech, ale také umožní navýšit její nosnost. Podle zveřejněného dokumentu k tomu musí dojít nejpozději při jejím devátém letu. Důvodem je především omezený počet existujících exemplářů, které zbyly z éry raketoplánů. NASA si proto chce obstarat dalších šest sad urychlovacích bloků ještě předtím, než vyčerpá své skladové zásoby.
Nahrávání ...
