Štítek ‘Měsíc’

Pilotované lunární landery – řešení pro program Artemis

Po sedmiměsíčním výběrovém řízení na návrhy pilotovaných lunárních landerů NASA 30. dubna oznámila, že po vyhodnocení návrhů vybrala společnosti, se kterými budou podepsány smlouvy na podrobné studie. Poprvé od doby Apolla tak NASA bude v pozici, kdy má nejen Kongresem přidělené financování landeru, ale i smluvní společnosti. Dostupné informace o návrzích jsme shromáždili v článku, který jsme vydali několik hodin před výběrem. Tři hodiny před výběrem jsme v komentáři upřesnili, že nezveřejněná nabídka SpaceX obsahuje Starship. V prohlášení o výběru podepsaném Stephenem Jurczykem je uvedeno, že bylo podáno celkem pět návrhů, z nichž byly v souladu s metodikou hodnocení vyřazeny z dalšího posuzování návrhy Boeingu a Vivace. Důvody vyřazení nejsou v dokumentu specifikovány. Své návrhy nyní začnou rozpracovávat týmy Blue Origin, Dynetics a SpaceX.

NASA vybrala pilotované lunární landery

Firmy Blue Origin (s partnery), Dynetics a SpaceX byly vybrány k vývoji a zkouškám pilotovaných lunárních landerů. Návrh firmy Boeing vybrán nebyl. 30. dubna 22:07

NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis

Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.

Cubesat, který si posvítí na lunární led

Až na Měsíci přistanou astronauti v rámci programu Artemis, měli by zkusit využívat místní zdroje – třeba vodu. Jedná se o těžký a tím pádem i drahý zdroj pro dopravu ze Země a tudíž by budoucí průzkumníci měli hledat led v místě přistání. Po vytěžení dojde k jeho roztavení a vyčištění, aby mohla být voda poživatelná nebo využitelná pro výrobu raketového paliva. Ale kolik vody na Měsíci vlastně je a kde ji můžeme najít? Tady se budou hodit data z projektu Lunar Flashlight. Jde o malý cubesat přibližně o velikosti poštovní schránky (6U), který má na trvale zastíněných dnech lunárních kráterů hledat přirozeně se vyskytující povrchový led.  Projekt má startovat už příští rok jakožto část sekundárního nákladu mise Artemis I.

Jak ochránit kola před lunárním regolitem?

Lunární regolit je nepříjemný protivník. Jeho zrníčka jsou jemná jako prach, ale pozor, zdání klame! Jejich hrany jsou ostré jako skleněné střepy. Třeba během výpravy Apollo 17 si astronauti stěžovali, jak tento velejemný prášek pronikl prakticky všude. Pokryl jejich skafandry, kterým zablokoval ramenní klouby, dostal se do obytné části a způsobil i symptomy dočasné regolitové senné rýmy, kterou si prožil astronaut Harrison Schmitt. Tyto příznaky naštěstí rychle odezněly, ale problém, který lunární regolit představuje pro budoucí mise tu zůstává.

ESA pomůže s analýzou zachovalých vzorků z Apolla

Skoro půl století poté, co mise programu Apollo dopravily materiál z Měsíce na Zemi, mohou experti, kteří jsou také z Evropské kosmické agentury, odhalit tajemství dvou doposud neotevřených vzorků. Cílem je zjistit více o dávných procesech, které formovaly Měsíc, ale také zpřesnit a nacvičit techniky, které se budou hodit při budoucích misích obnášejících dopravu vzorků. Jeden ze dvou vzorků je právě nyní analyzován, u druhého probíhají přípravy na jeho otevření, ke kterému by mělo dojít ještě letos.

NASA uvažuje o obřím radioteleskopu na Měsíci

Tento článek leží na pomyslném pomezí našeho tematického okruhu. Běžně o plánech na nové radioteleskopy neinformujeme, jelikož se zabýváme kosmonautikou a nikoliv astronomií. Nicméně projekt, který před pár dny představila NASA, má s kosmonautikou hodně společného – obří radioteleskop má totiž vzniknout na odvrácené straně Měsíce. Tahle observatoř pro radiové vlny by měla podle agentury NASA ohromné výhody ve srovnání s pozemskými radioteleskopy, nebo družicemi na oběžné dráze Země. Pokud by takový teleskop vznikl, mohl by pozorovat vesmír na vlnách s vlnovou délkou větší než deset metrů (tedy méně než 30 MHz)! Tyto vlnové délky jsou zemskou ionosférou odraženy a tudíž pro lidstvo konvenčními metodami nedosažitelné.

Intuitive Machines a Masten hlásí novinky lunárních misí

Společnost Intuitive Machines (zkráceně IM) oznámila, že její lander Nova-C dosedne při své první misi IM-1 do Oceánu bouří (Oceanus Procellarum) nedaleko Vallis Schröteri. Připomeňme, že Nova-C je nepilotovaný lander, který NASA (společně s produkty dalších firem) vybrala v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Ten má za úkol dopravit na povrch Měsíce vědecké přístroje a technologické demonstrátory, které mají usnadnit návrat lidí na Měsíc.

Gateway (duben 2020)

Hlavní náplní minulého dílu byla informace přidruženého administrátora NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Douga Loverra o oddělení pilotované mise Artemis III od projektu lunární orbitální kosmické lodě Gateway. V článku jsme se pokusili shromáždit dostupné informace o aktuálním stavu hardwaru mise, jejímž cílem je pokusit se o co nejdřívější pilotované přistání na Měsíci po více než padesátileté přestávce. Gateway zůstává i po vyvedení z kritické cesty pro Artemis III klíčovou součástí dlouhodobého programu Artemis. Po přehodnocení má revidovaný plán zaměřit Gateway víc pro přípravu budoucího vyslání lidí k Marsu. Gateway jako předobraz meziplanetární kosmické lodě má být dokonce využita pro analogickou misi na Mars, jejíž průběh má být maximálně realistický, aniž by loď musela opustit oběžnou dráhu Měsíce.

Zážehy korekčních motorů pro přistání na Měsíci

Budoucí lunární landery vyslané k Měsíci v rámci programu Artemis by mohly používat korekční trysky nové generace. Jde vlastně o malé raketové motory, které mají za úkol korigovat dráhu či výšku stroje, stejně tak mohou zajišťovat i vstup na oběžnou dráhu Měsíce nebo sestup k povrchu. Než se však tyto malé raketové motory vydají k Měsíci, aby tam doručily vědecké přístroje a technologické demonstrátory, musí projít zevrubným testováním na pozemských zkušebních stanovištích.