Štítek ‘Měsíc’

Zajímavá mapa Měsíce v češtině

V rámci blížícího se kulatého výročí historického okamžiku, kdy lidé poprvé přistáli na jiném kosmickém tělese, vzniká celá řada připomínkových akcí, výstav, ale i knih a dalších publikací. V tomto článku bychom Vás chtěli seznámit s mapou Měsíce, kterou před pár týdny vydalo nakladatelství Kartografie Praha. Možná si říkáte, proč upozorňujeme právě na tento konkrétní exemplář. Důvod je prostý – mapa obsahuje detailní informace o jednotlivých misích programu Apollo. Právě tyto texty do nakladatelství dodal náš kolega Ondřej Šamárek.

Indie se poprvé pokusí přistát na Měsíci

Tento rok by se dal jednoduše nazvat „rokem Měsíce“. O našeho souseda již dlouho nebyl takový zájem, a přitom to nejlepší nás teprve čeká. Spojené státy dávají dohromady dlouhodobý plán pro návrat člověka na Měsíc a tentokrát by nemělo jít pouze o jednorázovou akci, ale dlouhodobý rozvoj, který by jednou mohl vést až k trvale obyvatelné základně na jeho povrchu. Nejdříve však dostanou přednost robotické mise a právě na ty, je letošní rok opravdu bohatý. Začátkem roku se podařilo Číně poprvé v historii přistát na odvrácené straně Měsíce a již teď se pracuje na nástupci, který má ještě větší ambice, protože by se měl pokusit z povrchu odebrat vzorky a přepravit je zpět na Zemi. Dále jsme byly svědky toho, jak se Izraelský lander Beresheet soukromé společnosti SpaceIL, která se účastnila soutěže Google Lunar X-Price, pokusil přistát na Měsíci, ale bohužel se mu to nepodařilo. Nicméně pro Izrael a zmíněnou společnost to byl velký úspěch a již teď se prý chystá nástupce, který se o přistání pokusí znovu. K měsíci by ráda ale i jiná soukromá společnost, která byla taky účastníkem stejné soutěže. Řeč je o PTScientists z Německa, kteří nedávno potvrdili avizovanou spolupráci s ArianeGroup a jejich lander, včetně roveru by mohl letět na raketě Ariane-6 jako sekundární náklad někdy v budoucnu a samozřejmě nesmíme opomenout ani významné výročí, protože právě letos si svět připomene 50. let od prvního přistání člověka na Měsíci a téměř na stejný den, jen o těch padesát let později, plánuje zahájit velkou misi na Měsíc další kosmická velmoc: Indie.

Kosmotýdeník 355 (1.7. – 7.7.)

Kosmonautika nám přináší neustále nové a nové události, jak se na progresivní technologický obor sluší a patří. Jenže den má jen 24 hodin a dostat do nich kromě práce, rodiny, kamarádů a koníčků i sledování novinek z kosmonautiky, nemusí být během pracovního dne jednoduché – a v létě se ještě přidávají výlety, dovolené a další lákadla. Proto již 355 týdnů vychází vždy v neděli Kosmotýdeník – náš nejstarší seriál, který má dva úkoly – jednak shrnout na jednom místě všechny články, které u nás za týden vyšly a také přinést informace o menších událostech, na které se během týdne nedostalo. Díky tomu se mohou na Kosmotýdeník těšit i ti, kdo náš web pravidelně čtou. Dnes se podíváme na lunární plány NASA, novinky od Starship Hopperu nebo z floridské rampy 39B.

Zatmění Slunce z oběžné dráhy Měsíce

Čínská sonda Longjiang-2 (DSLWP-B) takto nafotografovala zatmění. Černý „flek“ na Zemi je měsíční stín! Zdroj 5. července 16:54 

Vesmírné výzvy – červen 2019

moon lander

Falcon Heavy se v první reportáži pustil do své zatím nejnáročnější mise s označením STP-2. Ani v druhém příspěvku neopustíme SpaceX, tentokrát se podíváme na vynášení družice Radarsat. Posádka Sojuzu MS-11 je zpět na Zemi. Jak se jim povedlo přistání vám ukážeme v další reportáži. Dále se můžete těšit na výběr landerů pro dopravu experimentů na povrch Měsíce. Na testovací jízdu k rampě 39B se vydala odpalovací plošina. Jak se vývoz povedl se můžete podívat v reportáži číslo 5. Nakonec vás čeká harmonogram letů komerčních pilotovaných lodí Starliner a Crew Dragon.
Srdečně Vás zveme na společné sledování premiéry tohoto dílu, které se uskuteční dnes ve 20:00.

Sluneční aktivita přeje budoucím pilotovaným misím

Posádky misí Apollo měly štěstí – nejen proto, že se jejich astronauti dočkali nominace a mohli letět k Měsíci, ale také proto, že měli na cestu „dobré počasí“. Nejde přitom o žádné hurikány nebo vlny veder, ale o počasí kosmické. Tento výraz se používá pro záření a nabité částice ve Sluneční soustavě, jejichž původcem je povětšinou Slunce. V srpnu 1972, tedy mezi misemi Apollo 16 a 17 došlo k solární bouři, která uvolnila nebezpečný výron částic. Na Zemi jsme chráněni magnetickým polem, ale mimo něj by podobná událost byla pro astronauty nebezpečná.

Chandrayaan-2 odstartuje za měsíc

Ke startu by mělo dojít 15. července, přistání landeru Vikram je plánováno na 6. září. 12. června 14:45

Měsíční plány s Ariane 6

ArianeGroup zveřejnila povedené video na kterém je patrný záměr používat Ariane 6 s horním stupněm ICARUS  k zásobování nové stanice Gateway a jiných misí k Měsíci. 11. června 0:41

Kdo bude první žena na Měsíci?

Na naší facebookové stránce se nedávno objevil příspěvek „Říkám si, jestli už ta první žena na Měsíci, byla v kosmu. Řekl bych že ano. Takže jí známe. Kate Rubins? Christina Koch?“ Úvahy autora příspěvku pokračovaly podnětem „Co kdybyste udělali článek s možnými kandidátkami?“ Zkusme se tedy oprostit od hodnocení reálnosti plánu a harmonogramu a podívejme se, jakými lidskými zdroji v současnosti NASA disponuje. V oddílu aktivních astronautů je dvanáct žen, které v letošním roce doplní dalších pět, jejichž základní výcvik pro zařazení do oddílu amerických astronautů již pomalu končí.

Koncept nafukovací lunární základny

Když se řekne nafukovací kosmické moduly, tak s většině fanoušků kosmonautiky vybaví firma Bigelow Aerospace. Ta po dvou samostatně letících modulech Genesis 1 a Genesis 2 připojila k ISS testovací modul BEAM, který si vedl tak dobře, že i po ukončení testovacího provozu zůstal trvalou součástí ISS. Firma čas od času vypustí na veřejnost informace o možnostech dalšího vývoje nafukovacích konstrukcí v kosmickém prostoru a dnes tomu nebude jinak. Před lety avizovaný modul B330 se sice ještě do provozu nedostal ani na nízké oběžné dráze, ani u Měsíce, jak firma plánovala, ale už je tu plán nový – tentokrát míří přímo na povrch Měsíce.