Štítek ‘JWST’

Po třech měsících dokončil JWST kryogenní zkoušku

Tím, že se po téměř sto dnech otevřely masivní dveře historické vakuové komory, se podařilo splnit významný milník na cestě k vypuštění Dalekohledu Jamese Webba. Komora na Johnsonově středisku byla hermeticky uzavřena 10. července letošního roku a odborníci od té chvíle podrobili samotnou konstrukci teleskopu (OTIS) i jeho vědecké přístroje sérii zkoušek. Ty měly důkladně prověřit současný stav teleskopu a prokázat, že vše funguje tak, jak má i v extrémně chladných podmínkách bez okolní atmosféry, což je prostředí, ve kterém bude teleskop pracovat.

Termín startu JWST

Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře by ke startu Dalekohledu Jamese Webba mělo dojít 31. března roku 2019. 31. října 15:59

Kosmotýdeník 263 (25.9. – 1.10.)

Právě uplynulý týden byl z hlediska kosmonautiky velmi důležitý. Z velké části kvůli budoucím vizím společnosti SpaceX a Lockheed Martin, ale stalo se i mnoho dalších událostí. V hlavním tématu se podíváme na zajímavé testování přístroje pro sondu Juice zavěšeného pod vrtulníkem. Dále se podíváme na plány firmy Lockheed Martin ohledně Marsu a nevynecháme ani další události tohoto týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

JWST až v roce 2019

Dalekohled Jamese Webba měl startovat na podzim roku 2018. Byl ale v časové kolizi s misí BepiColombo. Nyní byl jeho start posunut na jaro 2019. Zdroj 28. září 20:19

Zkoušky JWST jsou u konce

Kryokomora A ukrývající optickou sestavu Dalekohledu Jamese Webba se pomalu začíná ohřívat. Jde o neklamnou známku konce zkoušek. 28. září 10:56

Seřizování zrcadel Webbova teleskopu

Tento týden jsme Vás v krátké zprávě upozornili na povedené video, které přehledně ukázalo, jak probíhá kalibrace primárního zrcadla Dalekohledu Jamese Webba. Dnes se k tomuto mimořádně zajímavému tématu vracíme ve formě velkého článku, jelikož NASA uvolnila zajímavé informace. Dnes se tedy podíváme, jak přesně probíhá seřizování jednotlivých šestiúhelníkových segmentů během pobytu v kryogenní vakuové komoře na Johnsonově středisku v Houstonu. Cílem je, aby se segmentované primární zrcadlo chovalo stejně jako monolitický díl o průměru šest a půl metru.

Jak JWST kalibruje své zrcadlo

Perfektní video, které ukazuje, jak probíhá kalibrace primárního zrcadla JWST. Mikroaktuátory pracují po krocích o velikosti 1/10 000 průměru lidského vlasu! 20. září 21:49

Kosmotýdeník 261 (11.9. – 17.9.)

Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.

Webbův teleskop prozkoumá i ledové světy

Teleskop Jamese Webba bývá právem označován jako vlajková loď astronomie pro příští desetiletí. Jeho spektrum možností je mimořádně široké a sahá od zkoumání vzdálených galaxií, přes výzkum exoplanet až ke studiu objektů ve sluneční soustavě. Už teď je jisté, že se jeho možnosti v infraspektru využijí k výzkumu Jupiterova měsíce Europa a Saturnova měsíce Enceladu. Vědci tak dostanou unikátní možnost zkombinovat nová data s těmi, která jim poskytl Hubbleův teleskop, nebo sondy Galileo či Cassini.

Aby se Webbův teleskop neohřál

S infračervenými teleskopy je to těžké. Na jednu stranu poskytují unikátní pohled do dávných dob, kdy byl vesmír ještě batole a kam nikdy nemohou optické teleskopy nahlédnout a na druhou stranu jejich stavba není vůbec jednoduchá. Je to tím, že jejich detektory jsou citlivé na teplo. Ono to ve skutečnosti dává smysl, protože teplo se z předmětů uvolňuje právě ve formě infračerveného záření, díky čemuž mohou třeba policisté najít osobu skrývající se v lese. Pro infračervené teleskopy je ale teplo oslepující – podobně jako když pozorování v optickém spektru ruší světelné znečištění. Detektory infrateleskopů proto musí zůstat pokud možno co nejchladnější.