Štítek ‘JAXA’

Hayabusa 2 opouští Ryugu

Po roce a půl výzkumu, měření, výsadcích několika landerů a dvou odběrech vzorků zažehla sonda Hayabusa 2 včera své trysky a zamířila k Zemi i s tmavým materiálem v odběrném pouzdru. Sonda se od planetky začala vzdalovat rychlostí 9,2 cm/s, přičemž zanedlouho dojde k aktivování iontových motorů pro úpravu dráhy, která sondu zavede koncem roku 2020 k naší planetě. Řídící středisko ve městě Sagamihara včera ve 2:24 SEČ potvrdilo, že odlet byl zahájen a sonda začala opouštět svou domácí pozici zhruba 20 km od Ryugu. Mise byla doslova napěchována úkoly a ani odlet není jen tak – sonda má za úkol snímkovat až do 18. listopadu postupně se vzdalující planetku o průměru 900 metrů. Odhaduje se, že focení bude ukončeno ve vzdálenosti 50 kilometrů od Ryugu.

Konec japonské družice na supernízké dráze

Je dost dobře možné, že o japonské družici Tsubame alias SLATS (Super Low Altitude Test Satellite) většina našich čtenářů nikdy neslyšela. Zmínili jsme se o ní vlastně jen v Kosmotýdeníku, když startovala. Jelikož však byla vpravdě výjimečná, věnujeme jí samostatný článek alespoň nyní, kdy byla její mise oficiálně ukončena. Jejím úkolem bylo prověřit, zda dokáže pracovat na supernízké oběžné dráze kolem Země. Při své misi testovala kameru pro snímkování Země a iontovým pohonem bojovala proti silnému odporu zbytků atmosféry ve výšce pouhých 181 kilometrů.

Lander MINERVA II-2 uvolněn

Sonda Hayabusa 2 uvolnila i poslední zařízení určené k přistání na planetce Ryugu – lander MINERVA II-2. Sonda nyní sleduje pohyb landeru. 2. října 23:47

HTV-8 zachycena

Robotické rameno na ISS zachytilo japonskou loď. Nyní se řízení ujme pozemní středisko, které loď připojí ke stanici. 28. září 13:20

ŽIVĚ: HTV-8 přilétá k ISS

Japonská zásobovací loď se přibližuje ke stanici, kde ji posádka zachytí robotickou paží. NASA TV vše vysílá živě. 28. září 12:12

ŽIVĚ A ČESKY: Osmá loď HTV čeká na start

Dva týdny – přesně tak dlouho trvalo vyřešit problémy, které se 10. září objevily na rampě kosmodromu Tanegašima. Zhruba tři hodiny před plánovaným startem rakety H-2B se zásobovací lodí HTV-8 se totiž na rampě objevily plameny. Jejich hašení sice trvalo jen chvilku, ale poté následovalo vyšetřování celé mimořádné události. To je již u konce a tak nic nebrání tomu, aby dnes v 18:05 raketa odstartovala vstříc temné obloze. Loď HTV-8 veze na ISS několik tun nákladu včetně další várky nových akumulátorů.

Kosmotýdeník 366 (16.9. – 22.9.)

Máme za sebou další týden nabitý kosmonautickými událostmi, které vám nyní shrne tradiční týdenní seriál Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme do Jižní Korey, kde se rodí první jihokorejská družice Měsíce KPLO, která se však potýká s jistými potížemi včetně zvyšující se hmotnosti. Dále zamíříme do jižního Texasu, kde se prototyp lodi Starship dočkal výrazného pokroku ve své stavbě. Nevynecháme ani dění u planetky Ryugu a samozřejmě nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

HTV v pondělí nepoletí

Start zásobovací mise z Japonska se odkládá o jeden den. Via Pavel Vantuch 21. září 19:33

Náhradní termín pro HTV-8

Agentura JAXA počítá se startem rakety H-2B v pondělí 23. září v 18:30 SELČ. Pokus z minulého týdne ukončily plameny na rampě. 20. září 18:50

Gateway (září 2019)

Souběžně s využíváním Mezinárodní kosmické stanice je na příští desetiletí připravováno obnovení pilotovaných letů k Měsíci. Oblet Měsíce kosmickou lodí Orion s čtyřčlennou posádkou by se měl uskutečnit pod hlavičkou NASA již za tři roky. Následovat by měl turistický oblet Měsíce lodí Starship, připravovaný společností SpaceX v rámci projektu DearMoon. Nové kosmické lodě, použitelné pro lunární mise, chystá i Čína a Rusko. Na oběžné dráze Měsíce, tedy v kosmickém prostředí, které se velmi liší od prostředí na nízké oběžné dráze Země, bude umístěna připravovaná kosmická stanice Gateway. Ta se má stát finančně i logisticky udržitelnou infrastrukturou, podporující další průzkumné cíle. Stanice bude podporovat pilotovaný i robotický přístup na povrch Měsíce a sloužit k získání zkušeností potřebných pro budoucí pilotované lety k Marsu. V rámci zpětné vazby se k nám v komentářích pod články vrací myšlenky čtenářů o těch pravých pilotovaných kosmických letech, o nejvýznamnější události od Apolla a o tom, že v pilotované kosmonautice aktuálně není zajímavější téma než první kosmická stanice u jiného vesmírného tělesa.