Štítek ‘Cassini’

Poslední průlet kolem Titanu

Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.

Europa a Enceladus – místa pro život?

Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.

ŽIVĚ: Výzkum mimozemských oceánů

Americká kosmická agentura NASA svolala na dnešní den tiskovou konferenci, která by mohla přinést zajímavé informace. Stejně jako vždy je třeba krotit spekulace o objevu mimozemského života. Očekávat ale můžeme pokroky ve velmi atraktivním tématu – výzkum oceánů mimo Zemi. Ke slovu se dostanou specialisté, kteří pracují na Hubbleově teleskopu, ale i ti, kteří jsou svázáni se sondou Cassini. Pokroky v tomto směru jsou velmi důležité z hlediska přípravy mise Europa Clipper, ale i jakéhokoliv budoucího hledání mimozemského života. V tomto článku můžete celou tiskovou konferenci sledovat živě.

Blíží se Velké finále sondy Cassini

Grand Finale, tedy Velké finále – přesně tak pojmenovali odborníci závěrečnou fázi unikátní mise sondy Cassini, která krouží kolem Saturnu. Momentálně se nachází na dráze označované jako Ring-Grazing orbit, při které prolétává blízko vnějších okrajů prstenců. Mezi dubnem a zářím však bude sonda prolétávat kolem vnitřních okrajů prstenců. Půjde o unikátní možnost pro vědecký výzkum, který nebylo možné realizovat nikdy v historii. Zároveň půjde o stylové zakončení této přelomové mise, která se už nyní zapsala do dějin kosmonautiky.

Kosmotýdeník 237 (27.3. – 2.4.)

Týden, který pomalu končí, se jistě zapíše do dějin. V mnohých z vás ještě doznívá euforie z povedeného startu a přistání Falconu 9, jehož první stupeň startoval a přistával již podruhé. Kosmotýdeník však shrne i ty události, které zůstaly ve stínu SpaceX. Podíváme se mimo jiné ke konkurenci, ke společnosti Blue Origin, která zahajuje velké přestavby na Floridě a chystá se na starty těžkotonážní rakety New Glenn. Vypravíme se také za sondou Cassini a shrneme si pěkné fotky ze startu Falconu 9. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Enceladus má další záhadu

Saturnův ledový měsíc Enceladus připravil badatelům další nečekané překvapení. Analýza dat ze sondy Cassini umožnila vznik nové studie, která vyšla ve vědeckém magazínu Nature Astronomy. Tato studie ukazuje, že jižní pól Enceladu je pár metrů pod povrchem teplejší, než jak naznačovaly dosavadní modely. Z dřívějších pozorování už víme, že se pod ledovou krustou na jižním pólu nachází podpovrchový oceán kapalné vody. Ten by neměl být globální jako na jupiterově Europě, ale izolovaný v oblasti jižního pólu. Vědci nyní spekulují, že by spolu oba objevy mohly nějak souviset. Nabízí se myšlenka, že by se tento zásobník vody mohl nacházet jen pár kilometrů pod povrchem, tedy mnohem blíže, než se dříve předpokládalo.

Kosmotýdeník 233 (27.2. – 5.3.)

Další díl nejstaršího seriálu serveru Kosmonautix právě vychází. Kosmotýdeník i tentokrát zdokumentuje sedm uplynulých dní z pohledu kosmonautického dění. V dnešním hlavním tématu se pokusíme rozklíčovat to, že Boeing koupil pět křesel na kosmických lodích Sojuz, aby je hned mohl prodat NASA a jak do toho všeho zapadá Sea Launch. V dalších tématech se vypravíme k Saturnu i Marsu a nevynecháme dění kolem pěstování rostlin na ISS. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 232 (20.2. – 26.2.)

Když se v neděli potká minutová ručička s hodinovou na čísle 12, je to neklamná známka toho, že je čas na tradiční porci kosmonautických událostí. Ani dnes proto nepřijdete o Kosmotýdeník. Připravili jsme pro Vás další kapitolu naší malé kosmonautické kroniky, která poslouží jak v současnosti – aby si čtenáři udrželi přehled o všech zajímavých projektech, ale i v budoucnosti – až se někdo bude chtít podívat, co se dělo před několika lety v roce 2017. Ať už tedy náš článek čtete pár minut nebo několik let po vydání, vítáme Vás a zveme Vás na cestu, která nás zavede do Spojených států, ale navštívíme také ISS, nebo Saturn.

Daphnis – měsíc v prstencích

Kolem Saturnu krouží mnoho zajímavých objektů, které každý den sehrávají zajímavé příběhy. Dnes Vás proto rádi seznámíme se saturnovým měsícem Daphnis. Jeho oběžná dráha leží v prstencích plynné planety a jeho gravitace s sebou strhává některé úlomky z prstenců. Tím vzniká zajímavá zvlněná struktura v Keelerově mezeře v prstenci A. Nově zveřejněný snímek je složený z několika fotek a ukazuje více vln, než dříve. Samotný Daphnis je poměrně malý – v průměru měří jen klem osmi kilometrů, ale i to stačí na to, aby jeho gravitace narušila dráhu drobných částic v prstenci A.

Cassini se otírá o prstence

Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Rozhodli jsme se proto do dnešního článku zařadit nejnovější snímky. Jde o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců a vědci z nich mohou vyčíst mnoho informací o struktuře těchto útvarů. Vždyť tyhle fotky dosahují rozlišení až 550 metrů!