sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dva dny po startu rakety Antares tu máme připojení kosmické lodi Cygnus NG-17 k Mezinárodní vesmírné stanici. Kosmická loď Cygnus NG-17 zahájila svoju cestu na špičce rakety Antares, která vzlétla z rampy LP-0A na kosmodromu MARS. Raketa pracovala bezchybně a k zachycení staničním manipulátorem Canadarm 2 má dojít zítra v 10:35 našeho času. Na ISS dopraví celkem 3 651 kilogramů nákladu. Z toho 1 352 kilogramů připadá na zásoby pro posádku, 896 kilogramů budou tvořit vědecké experimenty a 1 308 kilogramů bude tvořit hardware pro provoz stanice. Dalším nákladem je počítačový hardware a vybavení pro výstupy do volného prostoru.
ISS je v současnosti největší mezinárodní kosmický projekt, na kterém se podílelo mnoho kosmických agentur a států. Je to také největší a nejdražší projekt, který kdy člověk ve vesmíru zvládnul postavit. Stavba započala roku 1998, kdy byl vynesen základní modul Zarja, na který se později připojovaly další a další moduly. V současnosti se na ISS provádí nespočet důležitých experimentů a také zde k dnešnímu dni bydlí sedm astronautů. Ti zde ke každodennímu životu potřebují mnoho věcí. Ať už jde o věci osobní, nebo materiál, bez kterého nemůžou na ISS pracovat. Mnoho nezbytných a potřebných položek, jako třeba jídlo, voda, oblečení, nové experimenty a mnoho dalšího se sem musí pravidelně dovážet. K tomu slouží nákladní lodě jako například lodě Progress, Cargo Dragon a nebo Cygnus. Právě o lodi Cygnus dnes bude řeč, protože na startovací rampě LP-0A nacházející se na Wallops Flight Facility v americké Virginii je připravena raketa Antares 230+, která vynese k ISS právě nový exemplář lodi Cygnus. Bude se jednat o misi Cygnus NG-17, která bude mít jako obvykle za úkol doplnit zásoby na
Dva dny, dvě hodiny a čtyřicet jedna minut po startu rakety Sojuz 2.1a z kosmodromu Bajkonur s kosmickou lodí Progress MS-19 by mělo dojít k připojení této lodi k Mezinárodní vesmírné stanici. Progress MS-19 by se měl automaticky připojit k modulu Poisk a na stanici doručí potraviny, vodu, pohonné látky, dusík, vědecké experimenty, oblečení pro posádku atd. Na připojení k dokovacímu portu budou dohlížet kosmonauti Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov. Pokud tedy nebudete mít ve čtvrtek v půl osmé ráno co dělat, můžete dorazit na náš Živě a česky komentovaný přenos, který spustíme zhruba v 07:35 našeho času.
V úterý ráno se můžeme těšit na start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-19. Start je naplánován na 15. února v 05:25 našeho času. Sojuz 2.1a se vznese z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a jak již bylo zmíněno, na jeho vrcholu se bude nacházet kosmická loď Progress MS-19. Samotná kosmická loď má na výšku 7,23 metru, v průměru 2,72 metru a na ISS dokáže dopravit 2,5 tuny nákladu. Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici by mělo proběhnout 17. února a Progress se připojí k modulu Poisk.
Dnes nás čeká start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Při tomto startu se jejich počet navýší o 49 kusů. Družice Starlink v1.5 jsou vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci mezi sebou. Díky tomu se nebudou muset stavět další pozemní stanice, přes které by se jinak signál z družic musel přeposílat. Dále jsou vybaveny jedním fotovoltaickým panelem, čtyřmi výkonnými anténami, dvěma parabolickými anténami, Hallovým motorem, zařízením pro sledování hvězd atd.
Na 2. února je z Vandenbergovy základny naplánován start Falconu 9 s družicí pro Národní průzkumný úřad, která bude vynesena v rámci mise NROL-87. V rámci misí pro Národní průzkumný úřad jsou informace o družici pod aerodynamickým krytem Falconu 9 neznámé. Jedinou informací, kterou známe je, že družice bude vynesena na heliosynchronní oběžnou dráhu s výškou 512,7 × 512,7 km a sklonem 97,4°. Zbytek informací například o hmotnosti, účelu, přístrojích na palubě atd. nám jsou neznámé, ale spekuluje se, že by se mohlo jednat o elektro-optickou průzkumnou družici nové generace.
Raketu Falcon 9, která má pod svým aerodynamickým krytem družici CSG-2 čeká již čtvrtý pokus o start. Při prvních dvou pokusech start zhatilo nepříznivé počasí, ale při včerejším třetím pokusu nebyl odklad způsoben nepříznivým počadím, ale lodí, která vyplouvala z nedalekého přístavu Port Canaveral a mířila do uzavřené oblasti. Jelikož loď nestihla včas opustit uzavřenou oblast, musel být odpočet zastaven a kvůli okamžitému startovnímu oknu nezbývalo nic jiného, než start odložit o 24 hodin. Můžeme tedy jen doufat, že při tomto pokusu nebude startu v cestě stát počasí, loď nebo letadlo a start na čtvrtý pokus proběhne úspěšně i s úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Start je nyní naplánován na 1. února 00:11:19 SEČ.
Už dvakrát počasí přerušilo přípravy na start rakety Falcon 9 s italskou radarovou družicí CSG-2. Pokaždé následoval odklad o 24 hodin, takže v noci na neděli v 0:11 proběhne třetí pokus. Za pozornost stojí nejen náklad samotný, ale i první stupeň nosné rakety Falcon 9. Ten vyrazí na svou třetí misi, což není v současné době nic mimořádného, ale za pozornost stojí především skutečnost, že předešlé dva starty tento stupeň zažil jako postranní stupeň Falconu Heavy. Takovou konverzi jsme tu ještě neměli. Přidejte si k tomu skutečnost, že se má první stupeň pokusit o přistání na pevnině a rázem je vidět, že tento start opravdu stojí za pozornost.
Zítra 28. 1. 2022 bude u italských příznivců kosmonautiky pěkně rušno. Důvodem je to, že Italská kosmická agentura ASI (Agenzia Speziala Italiane) za podpory italského ministerstva obrany vynesou díky společnosti SpaceX a její rakety Falcon 9 družici. Konkrétně se bude jednat o družici CSG-2, což je zkratka pro název COSMO-SkyMed 2nd Gen. Tento kousek italské techniky vážící zhruba 2200 kg je určen pro dálkové pozorování naší planety pomocí radaru. Je schopen Zemi sledovat, ať se tam dole děje cokoliv. Nezastaví ji ani špatné počasí, ani noc. Její využití může být například pomoc při koordinování akcí v případě nějaké živelné pohromy, jako třeba zemětřesení, požáry, výbuchy vulkánů a tak déle. Jedná se už o druhou družici druhé generace těchto družic. První generace vzlétla do kosmu už mezi lety 2007 a 2010. První kousek druhé generace si odbyl premiéru v roce 2019. CSG-2 měla být vyslána do kosmu na raketě Vega-C, ale jelikož tato nově vyvíjená raketa ESA ještě ani jednou neopustila startovací rampu, bylo rozhodnuto, že se CSG-2 přestěhuje pod kryt rakety
V úterý 18. ledna v 1:26 našeho času se k obloze za pomoci nosné rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX vydá další várka 49 družic Starlink. Konstelace Starlink má zajišťovat internetové pokrytí po celém světě, včetně České republiky. SpaceX se tímto projektem chce hlavně zaměřit na odlehlé oblasti, které nejsou pro internetové připojení tolik dostupné. Každá družice je vybavena čtyřmi fázovými a dvěma parabolickými anténami, poté má každá laserové pojítko na vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými družicemi Starlink a kameru na pozorovaní hvězd, díky čemuž se družice dokáže orientovat v prostoru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
