Amazon
Společnost Amazon představila finální produkční verzi Leo Ultra, nejvýkonnějšího podnikového terminálu společnosti pro konstelaci širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO), kterou chce uvést do provozu příští rok.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Amazon představila finální produkční verzi Leo Ultra, nejvýkonnějšího podnikového terminálu společnosti pro konstelaci širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO), kterou chce uvést do provozu příští rok.
NASA revidovala svou smlouvu se společností Boeing o komerčních letech a snížila počet misí CST-100 Starliner na čtyři, z nichž první bude přepravovat pouze náklad.
Poslanec Evropského parlamentu uvedl, že v něm existuje široká podpora pro navrhovaný zákon Evropské unie o vesmíru, a zároveň uznal, že návrh zveřejněný letos v létě lze upřesnit.
Florida Space Coast minulý týden dosáhla významného milníku. Mise Starlink, která se uskutečnila 20. listopadu, znamenala stý start na orbitu v tomto roce , což je poprvé, co Cape Canaveral a Kennedyho vesmírné středisko zaznamenaly trojciferný počet aktivit v jednom kalendářním roce.
Evropská kosmická agentura (ESA) najala konsorcium vedené italskou společností Thales Alenia Space Italy k vývoji lunárního modulu Argonaut a nastínila rozdělení práce v rámci programu mezi několik evropských firem.
Finský provozovatel konstelace pátracích a záchranných satelitů (SAR) Iceye a japonská letecká a obranná společnost IHI Corporation nedávno podepsaly dohodu o vývoji konstelace družic pro pozorování Země z bezpečnostních, civilních a komerčních účelů.
Členské státy Evropské kosmické agentury se chystají rozhodnout o rozpočtu agentury na příští tři roky a všechny zraky se upírají na to, kolik Německo nabídne na podporu ambiciózní série programů.
Společnost Voyager Technologies 20. listopadu oznámila, že získala společnost Estes Energetics, dodavatele raketových motorů na tuhá paliva a energetických materiálů.
Americké vesmírné síly se blíží dokončení strategického plánu, který zmapuje, co musí služba v příštích 15 letech postavit, nakoupit a nasadit do provozu, v rámci příprav na budoucnost kde bude oběžná dráha považována za spornou vojenskou doménu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Necelých pět tun vážící indická telekomunikační družice GSAT-N2 představuje další náklad, který raketa Falcon 9 dopraví na oběžnou dráhu. Tato družice bude z geostacionární dráhy pomocí 32 transpondérů, které pracují v pásmu Ka, šířit signál pro zákazníky na indickém subkontinentu s celkovou přenosovou kapacitou 48 Gb/s. Podevatenácté použitý první stupeň Falconu se pokusí přistát na mořské plošině Just Read the Instructions. Pokud o tento start nechcete přijít, stačí sledovat náš živě a česky komentovaný přenos.
V úterních brzkých ranních hodinách je aktuálně v plánu start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2, která se společně se zásobami vypraví vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. CRS-31 je další misí z programu Commercial Resuply Mission, kdy NASA přidělila kontrakty na zásobování ISS soukromým společnostem. Stejně jako při ostatních misích jsou tentokrát na palubě Dragonu zásoby jídla a pití pro posádku, oblečení, nástroje na údržbu stanice nebo vědecké experimenty. Mezi ty nejzajímavější patří například antarktický mech, na němž se bude měřit vliv mikrogravitace a kosmického záření. Další experiment bude zkoumat svařování za studena a dopraven na ISS bude i koronograf CODEX, který se zaměří na zkoumání slunečního větru.
Mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO jsou ze své podstaty obestřeny otazníky a nejistotou. V některých případech je však identita nákladu odhalitelná snáze. Právě takový případ nás čeká i nyní v podobě mise NROL-167, na kterou vyrazí Falcon 9. Nákladem jsou s velkou pravděpodobností další družice pro zpravodajskou síť Starshield. Ty jsou příbuzné civilním družicím Starlink, ale liší se od nich neupřesněnými zpravodajskými senzory. Tento start budete mít možnost sledovat s českým komentářem.
Když se hovoří o místech ve Sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra – 14. října v 18:06 našeho času.
Po absolutním přehodnocení situace ze strany FAA došlo k něčemu, co minimálně většina z nás opravdu neočekávala. Konkrétně to, že Super Heavy Starship na svůj další testovací let odstartuje ještě v říjnu. Jak to celé mělo probíhat a nakonec opravdu probíhalo jsme detailně rozebrali v posledním dílu seriálu Aktuality o Starship, který vyšel dnes o půlnoci. Každopádně nezaměřujme se nyní na to proč, ale to nejpodstatnější, tedy co nás doufejme zítra čeká a není to jen další „obyčejný“ testovací let největší a nejsilnější rakety v historii lidstva.
Pokud se všechno podaří, mohli bychom se zítra ráno dočkat startu Falconu 9, který má na nízkou oběžnou dráhu vynést dalších 20 komunikačních družic OneWeb od stejnojmenné firmy. K tomuto startu mělo dojít už 30. září, ale anomálie při deorbitačním zážehu horního stupně Falconu 9 při misi Crew-9 musel být odložen. Nyní by se však situace mohla vrátit do starých kolejí a Falcony zpátky do služby. Start je sice podle několika zdrojů na daný termín připravován, ale povolení ke startu zatím chybí. Náš přímý přenos bude i tentokrát připraven, ale musíme počítat i s možností odkladu.
V pondělních odpoledních hodinách by se měla na svou misi vydat evropská sonda Hera. Ta naváže na misi americké sondy DART, která měla zasáhnout měsíček Dimorphos, obíhající planetku Didymos. Ta splnila cíle své mise na výbornou, a proto je na místě detailně prozkoumat, jaké následky její náraz na měsíček měl a přesně od toho tu je Hera. K cíli by měla dorazit na přelomu ledna a února roku 2027. Co ale může být pro české diváky nejzajímavější, je to, že se na této misi zásadně podílela česká firma OHB Czechspace, která se postarala o kompletní vývoj konstrukce sondy. Další českou stopu má na svědomí firma G. L. Electronic, která dělala kabeláž.
Pokud vše půjde podle plánu, uzavře nám pracovní týden start rakety Vulcan, která se vydá na svou druhou certifikační misi. Plány se ovšem změnily a místo raketoplánu Dream Chaser, který nabral další zpoždění, se bude pod aerodynamickým krytem nacházet pouze hmotnostní simulátor. Důvod, proč společnost ULA spěchá na tuto misi a nepočká na dokončení Dream Chaseru, je poměrně jednoduchý. Raketa Vulcan má již nasmlouvané starty pro armádu, ovšem je stanovena podmínka, že musí nejdříve proběhnout dva certifikační lety.
Včera večer našeho času jsme sledovali start rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopravila kosmickou loď Crew Dragon, ve které byli netradičně pouze dva astronauti – Američan Nick Hague a Rus Alexandr Gorbunov. Dnes před půlnocí nás bude čekat připojení mise Crew-9 k Mezinárodní kosmické stanici, které je naplánováno zhruba na 23:30 SELČ. Původně jsme Vás v tomto článku chtěli pozvat i k pondělnímu dopolednímu startu Falconu 9 s družicemi OneWeb, ale ten byl (stejně jako ostatní starty Falconů 9) odložen na neurčito kvůli anomálii při deorbitačním zážehu druhého stupně z mise Crew-9.
Mice Crew-9 sice nese klasické označení, ovšem od minulých pilotovaných misí k ISS v režii SpaceX se zásadně odlišuje. Pokud jste sledovali situaci kolem pilotované testovací mise lodi Starliner, tak již přesně víte, v čem bude tato mise unikátní (pokud nebudeme počítat testovací let DM-2). Ano, na stanici ISS se tentokrát Crew Dragon nevydá se čtyřčlennou posádkou, ale pouze s velitelem Nickem Haguem a specialistou mise Alexandrem Vladimirovičem Gorbunovem. Zbylá dvě křesla zůstanou při startu volná, ovšem při návratu budou obsazena Barrym Wilmorem a Sunitou Williams, kteří se místo ve Starlineru budou vracet právě v Crew Dragonu. Další poprvé při této misi spočívá v místě startu. Vůbec poprvé se ke startu s pilotovanou kosmickou lodí využije rampa SLC-40, na které byla v minulém roce postavená obslužná věž umožňující nástup posádky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.