Štítek ‘Živě a česky’

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený konec Starlinků 1,5. generace

Falcon 9 měl na misi Starlink 5-15 odstartovat už dnes ráno, ale když v přenosu zaznělo HOLD – HOLD – HOLD, odpočet se zastavil v čase 40 sekund do startu a všem bylo jasné, že se tento den nepoletí. Firma SpaceX zatím neuvedla, co bylo důvodem zastavení odpočtu, ale skutečnost, že se start odložil hned na druhý den značí, že nešlo o nic mimořádně závažného. Start, při kterém dojde k druhému šestnáctému použití prvního stupně bude při něm vyneseno zřejmě posledních 54 družice aktuální 1,5. generace, je tedy momentálně plánován na sobotních 6:15 SELČ.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední start starých Starlinků a indická mise k Měsíci

V pátek nás čekají jen v tří a půl hodinovém rozmezí hned dva starty. Jako první nás čeká start Falconu 9 s poslední várkou starých Starlinků, ovšem se vší úctou k Falconu, mnohem zajímavější start nás čeká v 11:05. Indická raketa LVM-3 se postará o vynesení Chandrayaanu-3. Již třetí průzkumné mise k Měsíci indické agentury ISRO. Začněme prvním startem. Falcon 9 zítra naposledy poletí s družicemi Starlink v1.5. Od dalšího startu se budou nadále vynášet jen družice Starlink v2 Mini a v budoucnu klasické družice v2, které budou moci kvůli rozměrům létat pouze na Starship. Družice v2 Mini jsou o 1,3 metru delší a o 1,4 metru širší než v1.5. Mají také čtyřikrát větší přenosovou kapacitu a jako pohonnou látku již nepoužívají Krypton, ale Argon, který je o tolik levnější, že se SpaceX podařilo tisícinásobně snížit cenu za pohonné médium pro každou družici, než pokud by využívaly xenon a stokrát, pokud by nadále využívaly krypton. S motory na družicích Starlink v2 Mini si navíc SpaceX připsala další prvenství. Stala se první společností, která jako pohonnou látku na družicích využívala krypton a nyní je i první společností, která využívá na družicích jako pohonné médium argon. První stupeň B1060 poletí již pošestnácté a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantiku.

ŽIVĚ A ČESKY: První šestnácté použití prvního stupně

Na zítřejší dopoledne je v plánu start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink v2 Mini. Startovat se bude z floridské rampy SLC-40 a poletí se na dráhu s výškou 323 × 315 kilometrů a sklonem 43°vůči rovníku. SpaceX se rozhodla pro tuto misi využít první stupeň s označením B1058. Ten můžeme znát například z mise Demo-2, CRS-21, Transporter-1 a 3 a další. Tentokrát poletí již pošestnácté a pokoří tak současný rekord patnácti misí. O přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat zhruba 643 kilometrů od místa startu.

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceX se blíží ke konci vypouštění starých Starlinků

Dnes nás večer v půl desáté čeká start dalšího Falconu 9 s družicemi Starlink. Při této misi jich bude vyneseno celkem čtyřicet osm do tzv. páté orbitální slupky konstelace Starlink, která má sklon vůči rovníku 43°. Také by se mělo jednat o předposlední misi s družicemi Starlink v1.5. Dále budou vynášeny pouze družice v2 Mini. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s označením B1063, který čeká jeho dvanáctý start. O přistání se první stupeň pokusí na mořské plošině Of course I Still Love You, která bude čekat 668 kilometrů od místa startu.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední Ariane 5 uzavírá službu skvělé rakety

Je tomu opravdu tak. Po sto šestnácti startech, které raketa Ariane 5 absolvovala, je 6. července 2023 na řadě vůbec poslední start této krásné a velmi úspěšné evropské rakety. Ze všech sto šestnácti startů potkalo Ariane 5 pouze pět selhání a z toho tři jsou brána jako částečná selhání. Úplná selhání má tak Ariane 5 na kontě pouze dvě, a jde tak vskutku o famózní výkon. Za svou službu také vynášela spoustu zajímavých misí, například Rosettu, Planck, zásobovací lodě ATV, Teleskop Jamese Webba a další. Ariane 5 za svou službu odvedla opravdu velké množství práce především vynášením telekomunikačních družic na geostacionární oběžnou dráhu a ani při posledním startu tomu nebude jinak.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynáší důležitou vědeckou misi

Při dnešním startu Falconu 9 má být vynesen velmi zajímavý náklad. Jedná se samozřejmě o evropský teleskop Euclid, který bude pozorovat ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Z jeho dat bude v budoucnu možné vytvořit 3D mapu vesmíru. Vědci si stále nejsou jisti, co temná energie a temná hmota vlastně jsou. Pozorováním vývoje vesmíru za posledních 10 miliard let může Euclid odhalit, jak se rozpínal a jak se formovala struktura v průběhu kosmické historie – a z toho mohou astronomové odvodit vlastnosti temné energie a temné hmoty. Teleskop Euclid měří na výšku 4,7 metru, v průměru měří 3,7 metru. Je vybaven zrcadlem o průměru 1,2 metru a dvěma kamerami – NISP a VIS. První zmíněná slouží pro pozorování blízkého infračerveného spektra a druhá (VIS) pro viditelné spektrum. První stupeň Falconu, který poletí na tuto misi má za sebou pouze jeden start a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba 692 kilometrů od místa startu.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty během 6 minut?

Jestli to klapne, tak to bude skvělá podívaná. Ve čtvrtek 22. června v 9:19 našeho času by měla z Vandenbergovy základny odstartovat raketa Falcon 9 se 47 družicemi Starlink. Pokud se však nic nezmění, tak v té době už bude na opačném pobřeží USA, na Floridě, odpočítávat raketa Delta IV Heavy poslední desítky sekund před svým startem na misi NROL-68 s utajeným nákladem. Ten sice měl proběhnout už ve středu ráno, ale musel být odložen kvůli závadě na pneumatickém ventilu pozemního vybavení. Nový termín jejího startu je 22. června 9:25 našeho času, tedy pouhých 6 minut po startu Falconu. Pokud se vše podaří, mohli bychom v rámci jednoho komentovaného přenosu pokrýt oba starty. Kosmonautika je však vrtkavá a odklady bývají její běžnou součástí.

ŽIVĚ A ČESKY: Předposlední Delta IV Heavy

Raketa Delta IV Heavy byla ve své době nejsilnější raketou světa, ale i když jí tento titul už nepatří, stále má své neoddiskutovatelné kouzlo. O to více nás může mrzet, že tuhle královnu ohně uvidíme startovat už pouze dvakrát. Její předposlední start se chystá na středeční dopoledne našeho času a půjde opět o velmi atraktivní událost. Kromě již zmíněného působivého pohledu na startující Deltu IV Heavy bude atraktivitu zajišťovat také utajení související s vynášeným nákladem. Jak již název mise NROL-68 napovídá, půjde o start pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství, takže oficiální informace o misi jako obvykle chybí. Spekuluje se však o průzkumné družici řady Orion, která je určena k práci na geostacionární dráze.

ŽIVĚ A ČESKY: Půlnoční start Falconu

Nejbližší start Falconu 9 bude pro indonéskou firmu PTN (PT Pasifik Satelit Nusantara), která chce dopravit na oběžnou dráhu telekomunikační družici Satria. Někdy se můžete setkat také s názvem Nusantara Tiga, přičemž toto označení Vám může připomínat název družice Nusantara Satu, kterou SpaceX vynesla v roce 2019. V obou případech jde o družice patřící firmě PTN, která připravuje ještě třetí družici Nusantara Lima. Ale zpět k aktuální misi. Čeká nás opět let na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární, přičemž podvanácté použitý první stupeň zkusí přistát na mořské plošině ASOG. Pokud Vám nevadí zůstat vzhůru do půlnoci, budeme se na Vás těšit u komentovaného přenosu.

ŽIVĚ A ČESKY: Osmá sdílená mise Transporter

Firma SpaceX odpočítává poslední hodiny do startu dalšího Falconu 9. Ten stojí na Vandenbergově základně v Kalifornii a na sun-synchronní dráhu ve výšce 525 kilometrů má vynést 72 nákladů od různých zákazníků z celého světa. První stupeň bude při této misi použit sice teprve potřetí, ale zato se má vracet na betonovou plochu LZ-4. Pokud se mu to podaří, půjde o statisticky významný milník – bude se totiž jednat již o 200. úspěšné přistání stupně rakety z rodiny Falcon celkově. Také tento start Vám nabídneme živě a s českým komentářem.