Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Že Vám název našeho dnešního článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí podařilo v atmosféře naší planety objevit chemické sloučeniny, které jsou nezbytné pro život, jak jej známe. Tento průlet poskytl možnost otestovat a zkalibrovat palubní přístroje v kosmickém prostředí a prověřit, že jsou připraveny na svou práci u Jupiteru.
Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si sice jako hlavní téma vybral průlet sondy Juice kolem Měsíce a Země, ale budeme se věnovat i palčivějším událostem. Ať už půjde o postupující přípravy na start mise Polaris Dawn, tak zejména rozhodnutí NASA o tom, že Starliner poletí od stanice bez posádky. V dalších tématech se můžete těšit i na přípravu prvního letu rakety New Glenn a pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
30. dubna letošního roku bude nominální provoz družice Aeolus, první mise určené výhledně k pozorování zemských profilů větru v globálním měřítku, ukončen v rámci příprav na sérii činností, které souvisí se závěrečnou fází celého projektu. Ačkoliv nedávná aktualizace palubního laseru družice Aeolus způsobila, že i v posledních měsících fungoval stejně dobře jako dříve, ubývající zásoby pohonných látek společně s rostoucí sluneční aktivitou znamenají, že se konec mise nezadržitelně blíží. To, že se tato evropská mise dostala takto daleko, je ohromný úspěch. Aeolus totiž svou původní očekávanou tříletou životnost překonal o více než rok a půl.
Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.
Evropská kosmická agentura přidělila firmě Airbus kontrakt ve výši 160 milionů Euro na stavbu družice FORUM. Tato nová mise by měla vědcům přinést jedinečné poznatky o tom, jak naše planeta hospodaří s vyzařováním energie a co tyto procesy ovlivňuje. Tím by se měla zaplnit dosavadní mezera v našich znalostech o klimatu. FORUM (Far-infrared Outgoing Radiation Understanding and Monitoring) bude již devátou družicí, kterou agentura ESA realizuje v rámci série Earth Explorer. Každá z doposud realizovaných misí této série nese inovativní technologie, které ve všech případech překonaly původní vědecká očekávání. Pravidelně nám tak ukazují, jak mohou inovativní kosmické přístroje přinášet ohromující množství kvalitních vědeckých dat o naší planetě – ta se zase dají využít pro výhody celé společnosti.
Evropská sonda Solar orbiter se připravuje na gravitační manévr u Země, který předznamenává blížící se začátek hlavní vědecké mise zaměřené na průzkum Slunce a jeho účinků na tzv. kosmické počasí. Během přiblížení bude muset sonda proletět skrz oblasti s vyšší koncentrací kosmické tříště v okolí naší planety. ESA tak hovoří o nejriskantnějším průletu, jakékoliv vědecké mise. K maximálnímu přiblížení (460 km) dojde 27. listopadu v 5:30 SEČ nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Sonda se tedy k Zemi přiblíží na skoro stejnou vzdálenost, ve které obíhá stanice ISS (cca 420 km). Průlet je nezbytný k tomu, aby se sonda zbavila přebytečné pohybové energie a aby se dostala na správnou dráhu pro další blízký průlet kolem Slunce. Solar Orbiter však bude muset během průletu projít přes dvě oblasti se zvýšeným výskytem úlomků tzv. kosmického smetí.
Emil Atz, doktorand strojního inženýrství na Bostonské univerzitě říká, že když se pustíte do stavby družice o velikosti krabice od bot, naučíte se o ní prakticky vše. Postupně získáte zkušenosti, jak napsat žádosti o její financování, později přijdou zkušenosti, kam dát šrouby, aby to drželo pohromadě a poté se naučíte, jak otestovat každý přístroj, aby bylo jisté, že bude fungovat správně. A nakonec se budete muset naučit, jak se se svým výtvorem rozloučit. „Je to děsivá představa. Čtyři roky věnujete svůj veškerý čas práci na zařízení, které pak uložíte do vypouštěcího zařízení rakety a už nikdy ho neuvidíte,“ říká Atz a dodává: „Nechtěl za ním zavřít dvířka.“
Dnes budeme pokračovat v tématu, kterým jsme tento týden začali, tedy dálkovým průzkumem Země. A protože dnešní záznam má jiného přednášejícího, opět začneme od začátku. Podíváme se, jak vypadaly první fotky naší Země zachycené v druhé polovině 40. let 20. století. Jak se pak postupně zlepšovala zobrazovací a záznamová technika, lepšily se i fotografie. Tématem dnešních fotografií ale nebude jen samotná naše Země, ale připojí se k ní občas i její věrný souputník Měsíc. Na svém počátku nám kosmonautika nabízela jen pohledy na malé výseky naší planety, ale už v 60. letech jsme získali první snímky celé zeměkoule. Nějakou dobu samozřejmě platilo, že člověk získává lepší fotografie než automatická sonda, ale toto klišé už dávno padlo a nejnovější špionážní sondy KH-11 5. generace dokáží na zemském povrchu zachytit neuvěřitelné podrobnosti. Dnešní přednášku berte i jako představení krásy naší planety z oběžné dráhy. Ať už se totiž budeme dívat na přírodní útvary, pole, moře či města, vypadají nádherně. O fotografování naší Země dnes pohovoří pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Již více jak dva roky je světovým tématem číslo jedna koronavirus SARS-CoV-2. Ovšem planeta se točí dál i se všemi dalšími problémy a strastmi. Některé jsou dokonce vcelku dobře patrné z oběžné dráhy, kde krouží flotila vědeckých družic neustále sledujících naší „bleděmodrou tečku“ v černém prostoru nehostinného kosmu. Stránka NASA Earth Observatory (NEO) každý den publikuje nějakou zajímavou informaci z těchto strojů. Navíc tým NEO sleduje i změny a informuje o nejrůznějších událostech. Za pouhý rok tak vyjde přes 500 vizuálních událostí, které nám vyprávějí příběh naší planety v trochu jiných souvislostech. My se z nich pokusili vybrat 5 nejzajímavějších z uplynulého roku, který byl na povrchu ovlivněn hlavně koronavirovou krizí a i to se na výsledku projevilo.
Úplně první fotografii soustavy Země – Měsíc pořídila sonda Voyager-1 18. září 1977 ze vzdálenosti cca 11,5 mil. km. 18. září 5:43
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.