Portal Space Systems
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má velmi širokou paletu cílů. Od výzkumu těles Sluneční soustavy, přes exoplanety až po hvězdy. Jedním z pilířů činnosti tohoto předního teleskopu je ale také výzkum galaxií. A to opět všech možných tvarů i vzdáleností, od trpasličích objektů v sousedství Mléčné dráhy, jako jsou ona slavná Magellanova mračna, po extrémně vzdálené galaxie z počátku existence vesmíru, jako je třeba GLASS-z12, dosud nejvzdálenější potvrzená galaxie. My se dnes podíváme na jedno pozorování galaxie, která je od nás velmi daleko, přece jen však ne tak daleko jako ony rekordní objekty. A když mluvím o jedné galaxii, za chvíli též zjistíme, že jde vlastně o galaxie dvě.

Ani další dva měsíce činnosti Vesmírného dalekohledu Jamese Webba nebyly z pohledu výzkumu nezajímavé a bylo tedy rozhodně do našeho seriálu co vybírat. A myslím, že nové výsledky rozhodně nejsou nezajímavé. I dnes se podíváme do vzdálenějšího vesmíru, konkrétně na velmi vzdálenou kupu galaxií a její okolí. V tomto dílu se ovšem budeme hodně věnovat objektům v Mléčné dráze. Podíváme se na legendární Krabí mlhovinu, pozůstatek supernovy z 11. století, ale zejména na exoplanety a protoplanetární disky. Právě pozorování těchto objektů totiž zveřejněným výsledkům v uplynulém období vévodila. Začneme ale přece jen daleko od domova a to u jednoho velmi zajímavého gama záblesku.

Když mě jeden z našich z našich čtenářů požádal o shrnutí roku 2023 ve fyzice, chtěl jsem nejprve odmítnout. Říkal jsem si, že se zase tolik zajímavých a zásadních událostí v tomto roce v této vědecké oblasti, přesněji v oborech, které sleduji a o něž se zajímám, nestalo. Nakonec jsem si ale řekl, že proč ne. Rozhodl jsem se tedy článek napsat a vydat. A myslím, že z toho můžeme udělat novou tradici, vždy těsně po Novém roce vyjde článek shrnující nejvýznamnější události ve fyzice v předchozím roce. Můj výběr bude samozřejmě čistě subjektivní, jakýkoliv jiný fyzik či popularizátor by na mém místě patrně volil jinak. Dodávám ještě, že ani počet zmíněných událostí nebude vždy stejný, někdy totiž může nastat na mimořádné objevy velmi bohatý rok, jindy naopak rok chudší. Ale dost bylo řečí, pojďme se pustit rovnou do tématu.

Od startu Webbova teleskopu v prosinci 2021 se v kosmologii mnohé změnilo. Tak především jsme dokázali napozorovat velké množství extrémně vzdálených galaxií. Mnohé i rekordní, probíhal dokonce až boj o to, která z pozorovaných galaxií bude mít největší rudý posuv, a tedy i největší vzdálenost. Tuto statistiku prozatím vyhrává GLASS-z12, máme ale i mnoho dalších nadějných kandidátů. Některé objekty již byly ze soutěže vyřazeny, když se ukázalo, že leží o něco blíže, než se zdálo, jiné naopak přibývají. Jednou ze stálic je galaxie se zvláštním názvem Maisie. U ní nedávno astronomové potvrdili původně avizovanou vzdálenost. Nejedná se sice o rekordní objekt, přesto je ale jeho vzdálenost enormní. Dnes se na tuto galaxii podíváme trochu blíže.

Webbův dalekohled už si za svou krátkou dobu činnosti připsal mnoho pozoruhodných objevů. Od nesmírně zajímavých spekter exoplanet přes zajímavé informace o Sluneční soustavě a hvězdách v naší Galaxii až po zkoumání vzdálenějšího vesmíru. Už se například podařilo pozorovat zajímavé gravitační čočky ve vzdálenostech miliard světelných let, extrémně vzdálené, ba dokonce rekordní galaxie či mimořádně vzdálené kvasary. Dnes se však podíváme na neobvyklé pozorování jedné černé díry, kterou JWST pozoroval společně s rentgenovým teleskopem Chandra, jenž už létá v kosmickém prostoru téměř čtvrt století a za tu dobu má na kontě stovky význačných objevů. Zmíněné pozorování černé díry patří mezi ně, neboť se jedná o rekordně vzdálenou supermasivní černou díru.

O velké spirální galaxii NGC 7469 vzdálené 200 milionů světelných let ve směru souhvězdí Pegase jsme už docela podrobně hovořili v třetím díle našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem, který vyšel letos v únoru. NGC 7469 patří mezi první galaxie, jež astronomové tímto novým přístrojem nasnímali. Krásný snímek této spirální galaxie byl uveřejněn týmem JWST 21. prosince loňského roku, na oslavu premiérových Vánoc v kosmickém prostoru. Ale galaxie NGC 7469 nabízí i zajímavé příležitosti k vědeckému bádání.

Bylo-nebylo, kdesi v souhvězdí Lva, za osmatřiceti parseky a dost možná ještě dál, žil jeden červený trpaslík. Na první pohled byl docela obyčejný, ale už na ten druhý… Ten pohled přišel v roce 2015, a „pozorovatelem“ byl kosmický teleskop Kepler. Protože jeho staré a revmatické gyroskopy mu již nedovolovaly upřeně pozorovat jeho oblíbené souhvězdí Labutě, kterému se věnoval v letech 2009 – 2013, poctil svou pozorností také Lva a našeho zatím bezejmenného trpaslíka. Zjistil, že každých třiatřicet dnů jej oběhne planeta. A náš trpaslík od těch dob sluje K2-18. (Rozumějte: „K“ jako „Kepler“ a „2“ prostě proto, že šlo o Keplerovu druhou, prodlouženou misi. Osmnáctka je už číslo pořadové.) Pokud byste si pro hvězdu našeho příběhu přáli nějaké epičtější jméno, můžete jí říkat také EPIC 201912552. Trpaslíkova planeta byla pokřtěna hezkým a poetickým jménem K2-18 b. („Béčko“ znamená, že jde o první planetu nalezenou v daném systému. Proč ne „áčko“, ptáte se? Inu, vedle hvězdy, byť by to byl trpaslík, je každá planeta jenom „béčko“, pokud to tedy není

V minulém období jsem si musel dokonce vybírat co se do seriálu dostane, a co nikoliv, jinak by délka posledního dílu překročila veškeré únosné meze. Na některé zajímavosti se tedy proto už nedostalo. S potěšením kvituji, a jistě i vy budete, že v posledním dvouměsíční se situace uklidnila, a nemusel jsem tedy opakovat variantu s vyřazováním některých výsledků. Vše co se objevilo na oficiální stránce ESA jako fotografie bylo zařazeno. Dnes se proto podíváme na dvě zajímavé galaxie, mlhovinu, známou supernovu či zcela nový typ objektů, o nichž jsme zde ještě nehovořili. Začneme ale u jedné dosti pozoruhodné hvězdy.

V říjnu loňského roku detekovalo několik kosmických observatoří, jako evropský INTEGRAL a americké Fermi a Swift gama záblesk GRB 221009A. Šlo o nejzářivější do té doby zaznamenanou událost tohoto typu. I zde jsme o ní již jednou hovořili, neboť záblesk pozoroval také slovenský cubesat GRBAlpha, o čemž jsem na našem webu vydal samostatný článek. GRB 221009A ale přímo v okamžiku exploze i nějakou dobu po ní sledovaly i další kosmické observatoře. I o jejich výsledcích má smysl hovořit a důkladně si je rozebrat. Dnes se proto podíváme na pozorování dosvitu tohoto mimořádného záblesku, které učinil Vesmírný dalekohled Jamese Webba.

V programu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se věnuje dosti velká pozornost problematice vzniku a vývoje galaxií. A to jak prvních, které vůbec ve vesmíru existovaly, tak i těch co vznikly později. I u nich je totiž velmi užitečné vidět, jak se rodily. Hodnotná pozorování mohl sice provádět již dříve Hubbleův dalekohled, ale Webb nám otevřel úplně nové možnosti. Není proto divu, že výzkum evoluce galaxií patří mezi čtyři body, které vědci pro Webbův teleskop stanovili jako hlavní směry a cíle bádání.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.