GHGSat
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
Společnosti Axiom Space a Spacebilt 16. září oznámily plány na dodání datového centra s optickým komunikačním spojením k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027.
Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.
Společnost Amazon se letos chystá zdvojnásobit velikost své konstelace družic Kuiper na více než 200.
SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jednou z ikonických částí astronautského výcviku jsou parabolické lety – tedy simulace beztíže ve speciálně upraveném letadle. V neděli předchozího týdne jsme se přesunuli do Bordeaux, kde sídlí firma Novespace, která takové lety pro Evropskou kosmickou agenturu zajišťuje. Čekal mě týden, který se dal shrnout dvěma slovy: nula gé.
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami a fyzickou přípravou. Přesto už od prvních dnů cítíte, že jde o cestu, která vás postupně připravuje na práci ve vesmíru.
Závěrečný týden prvního výcvikového bloku byl zcela věnován jediné aktivitě, a sice výcviku přežití v zimních podmínkách. Na úvod musím říct, že výcvik byl spíše kombinací výuky technik přežití, teambuildingu a praktického nácviku vedení lidí, nežli klasickým výcvikem přežití v extrémních podmínkách s využitím pouze nouzového vybavení a omezeného množství jídla či tekutin, jak to znám z prostředí bojové letky. Vše začalo již v neděli, kdy jsme se přesunuli z Kolína nad Rýnem do španělské části pyrenejského pohoří, konkrétně do jednoho z údolí, které leží v nadmořské výšce okolo 1800 metrů. Samotný přesun nebyl jednoduchý. Začal okolo poledne a zahrnoval nejprve cestu vlakem do Frankfurtu, poté přelet do Toulouse, odkud jsme se vydali dodávkou až do zasněžené části hor. Posledních několik kilometrů jsme díky silné sněhové pokrývce absolvovali na sněžných skútrech. 7. týden Pondělí 9. prosince První den přežití začal ještě za tmy, tím, čemu se říká „dawn patrol“, neboli takové seznámení s místním prostředím, získání subjektivního pocitu o okolní teplotě a krátké rozcvičení. Poté následovala snídaně a takzvaný „check-in“, neboli subjektivní zhodnocení aktuální fyzické a mentální připravenosti každého
„Je tady den odletu. Zcela jistě se nejedná o mou oblíbenou součást výcviku a života astronauta. Nemám ráda neustále balení zavazadel a přesun na jiné místo. Ve Hvězdném městečku mám přiděleno ubytování, což znamená, že pokaždé když jsem tady kvůli výcviku, přebývám v pokoji číslo 32. Avšak pokud jsem pryč, mohou tohoto pokoje využít další pracovníci ESA, kteří zde přijedou na služební cestu. To znamená, že při každém odjezdu odsud si musím sbalit a uložit do skladu všechny věci, které si nechci vzít s sebou. Připadá mi to trochu jako vkládání jednoho života do mrazáku zatímco na chvíli letím někam jinam žít jiný život.
„Můj týden začíná poněkud vážnými nouzovými scénáři! Tentokrát však nemám na mysli žádný požár, dekompresi ani únik toxických látek, ale nouzi zdravotnického charakteru. Ať už jsme určenými zdravotníky posádky nebo ne, všichni jsme vycvičeni, abychom dokázali reagovat v případě, že někdo ze členů posádky ztratí srdeční puls a/nebo nedýchá. Na stanici máme neustále připravený systém pro fixaci raněného, za pomocí kterého můžeme postiženou osobu udržet ve stabilní pozici tak, abychom dokázali provést CPR – Cardio Pulmonary Resuscitation (kardiopulmonální resuscitaci, pozn. redakce).
„Dnešek byl pro mě a Terryho mokrým začátkem týdne. Na první výuku dnešního rána jsme zamířili do Hydrolabu – velkého bazénu v Hvězdném městečku, kde se nacvičují především výstupy do volného kosmu. Tam jsme procvičovali procedury, které bychom museli provádět, kdybychom se Sojuzem přistáli do vody. Nacvičovali jsme bezpečné připojení v případě, že bychom po přistání museli být vyzvednuti do záchranného vrtulníku.
„Toto byl jeden z těch týdnů v životě výcviku astronauta, kdy jsem se cítila jako malé dítě na letním táboře. Strávila jsem celé tři dny na letecké základně Ellington Air Filed, kde se nachází flotila cvičných proudových letounů T-38 patřících NASA. Můj výcvik zahrnoval základní dovednosti údržby s úžasnými mechaniky, kteří tyto stroje opravují a starají se o to, aby létání s nimi bylo bezpečné. Byla to skvělá příležitost zopakovat si některé dovednosti a naučit se mnoho nových a užitečných triků.
„No dobře, ne tak úplně. Zatím jsem se teprve začala vypořádávat s obrovským množstvím schopností a znalostí, které si budu muset osvojit před svou cestou na startovní rampu. I přesto jsem se během sedmi dnů plných kempování a ježdění na kajaku naučila mnoho věcí, které ze mě snad udělají lepšího člena posádky Mezinárodní vesmírné stanice. V uplynulém zářijovém měsíci jsem totiž absolvovala týden na Aljašce pod vedením instruktorů NOLS (National Outdoor Leadership School, pozn. redakce) Johna a Ashleyho, kteří mi dali spoustu užitečných lekcí.
„18. ledna jsem se spolu s Thomasem Pesquetem zúčastnila dvoudenního programu výcviku v přežití, který je povinný pro každého člena posádky Sojuzu a jehož cílem je poskytnout astronautům a kosmonautům dovednosti a sebedůvěru nutnou k přežití v mrazivém počasí. V případě plánovaného přistání záchranné týmy obyčejně dorazí na místo přistání Sojuzu ještě předtím, než se návratová kabina dotkne země. Avšak nouzová situace a neplánované přistání může nastat kdykoli během letu nebo i při pobytu na ISS. V nejhorším možném případě se to může stát i při startu jako následek selhání rakety. Zde je můj pokus o to, sdílet s vámi naše zkušenosti z lesů obklopujících Hvězdné městečko.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.