General Galactic
Startup General Galactic z jižní Kalifornie plánuje koncem letošního roku vypustit družicio hmotnosti 500 kg, aby demonstroval nový vícerežimový pohonný systém.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup General Galactic z jižní Kalifornie plánuje koncem letošního roku vypustit družicio hmotnosti 500 kg, aby demonstroval nový vícerežimový pohonný systém.
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin a přední poskytovatel satelitních řešení, dnes oznámila jmenování Kwona Parka do funkce vrchního ředitele pro výrobní operace.
Kandidát Bílého domu na post zástupce správce NASA, Matt Anderson, získal na slyšení v Senátu 5. března podporu obou stran a prošel slyšením o potvrzení své nominace.
Polská společnost Liftero bude dodávat chemický pohon pro servisní misi indické firmy OrbitAID na oběžné dráze.
Britský startup Mutable Tactics získal předběžné financování ve výši 2,1 milionu dolarů na vývoj softwaru pro umělou inteligenci, který umožní skupinám vojenských dronů operovat autonomně, a to i v případě narušení družicové navigace a komunikace.
Kanadská telekomunikační společnost Telus souhlasila s převzetím podílu ve společnosti AST SpaceMobile a investicí do pozemní infrastruktury potřebné k připojení předplatitelů k plánované konstelaci přímého připojení k chytrým telefonům operátora.
Senátní obchodní výbor předložil revidovaný návrh zákona o autorizaci NASA, který zavádí některé změny v rámci úsilí agentury o průzkum Měsíce prostřednictvím misí Artemis a zároveň prodlužuje životnost Mezinárodní vesmírné stanice.
Společnost PLD Space získala 180 milionů eur na podporu výroby nosné rakety Miura 5 španělského startupu, což představuje největší kolo financování pro evropskou kosmickou firmu oznámené v tomto roce.
Společnost Redwire představila nový solární panel určený pro masově vyráběné družice, které vyžadují vysoký výkon a zároveň minimalizují hmotnost.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Týden se s týdnem sešel a k tradičnímu nedělnímu obědu je nyní připraven souhrn všech podstatných událostí kosmonautiky, které se odehrály v uplynulých sedmi dnech. Hlavní téma nás tentokrát zavede až na samotné hranice vlivu našeho Slunce. Data z Voyageru 2 promluvila a dokreslila nám náš obraz toho, jak vypadá hranice heliosféry a mezihvězdného prostoru. V dalších tématech se podíváme například na čtyři osazené motory RS-25 rakety SLS, anebo na přípravy na start Falconu 9 s první operační dávkou družic Starlink. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.
Nemůže být sporu o tom, že se žádná kosmická mise neobejde bez pečlivého plánování a často ani bez slušné dávky kreativity. Přesto můžeme říct, že některé mise potřebují těchto předpokladů více. V případě amerických sond Voyager 1 a 2, které cestují kosmickým prostorem již prakticky 42 let, to platí beze zbytku. Jelikož se pohybují v naprosto unikátním prostředí, mají stále ohromný vědecký přínos. Abychom z nich získávali cenné informace zpoza hranic sluneční soustavy co nejdéle, připravily pozemní týmy nový plán jejich fungování. Rozhodování to nebylo jednoduché, protože neexistovalo řešení, které by bylo dobré ve všech ohledech. Nejtěžší rozhodování se týkalo vědeckých přístrojů a trysek.
Tak poletí na Falconu Heavy Tesla, anebo nepoletí? To je otázka, která vrtá v těchto dnech mnoha fanouškům i redaktorům po celém světě hlavou. My se krom tohoto stále ještě nerozhodnutého dilematu podíváme také na poslední ruský start a podrobně také rozebereme, jak trysky na sondě Voyager 1 po 37 letech po vypnutí šlapou lépe, než když fungovaly pravidelně. Nevynecháme ani další zprávy z uplynulého týdne a pro Kosmotýdeník tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn, a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.
Pokud pomineme rádiové signály, které opouští naši soustavu rychlostí světla (a postupně se díky slábnutí ztrácí v přirozeném kosmickém šumu), máme tu ještě sondy, které opouští Sluneční soustavu a míří do mezihvězdného prostoru. Právem je můžeme považovat za velvyslance lidského pokolení. Nesou totiž různé formy zpráv pro případné nálezce. Můžeme je ale chápat i v širším měřítku – s jejich pomocí lidstvo prozkoumává vzdálené končiny svého hvězdného systému. V neposlední řadě pak povídání o těchto sondách pomáhá udělat si představu o neuvěřitelných rozměrech vesmíru. Při pohledu na to, jak dlouho jsou tyto sondy na cestě a na vzdálenost, kterou urazily, si lidé právem připadají nicotní před nekonečnou rozlohou vesmíru.
Záhadný výskyt ledového mraku jakoby z ničeho nic, přesvědčil vědce NASA o tom, že tvorbu mraků na Saturnově měsíci Titanu řídí jiný proces, než se dříve myslelo. Mohlo by jít o podobnost s procesem pozorovaným nad pozemskými póly.
Mrak se nachází ve stratosféře Titanu a je tvořen sloučeninou uhlíku a dusíku známou jako dikyanoacetylen (C4N2), jež je právě tou ingrediencí v chemickém koktejlu, která barví atmosféru největšího Saturnova měsíce do hnědooranžové mlhy.
Nejvzdálenější výtvor lidských rukou, odkaz silné generace popularizátorů vesmírného výzkumu Carla Sagana či Arthura C. Clarka a zároveň jedna z vlajkových lodí NASA je v dobré kondici a neustále odesílá data, která v současnosti formují vznik nové vědní disciplíny. Voyager 1 se vydal na svou předlouhou pouť vesmírem 5. srpna 1977, a to paradoxně o 16 dní později než jeho sesterská sonda Voyager 2. Proto dvojka drží světový rekord nejdelší nepřetržitě probíhající kosmické mise. Voyager 1 se v současné době nachází více než 130 astronomických jednotek od Země (díky poloze naší planety má v tuto roční dobu blíž ke Slunci) a vzdaluje se od nás rychlostí 61 000 km/h. Jeho slabý signál cestuje přes 17 hodin, než jej zachytí některá ze stanic sítě DSN. Každý rok urazí přes 520 milionů kilometrů (relativně ke Slunci).
Po týdnu opět přichází kosmotýdeník. Tentokrát je to však o něco významnější díl. Jedná se totiž o 52. Díl našeho seriálu, který vychází každý týden a tudíž dnes to je přesně rok, co kosmotýdeník začal na tomto blogu vycházet. Ale nejdříve se podíváme na to, co tento týden přinesl v kosmonautice. Sojuzu TMA-08M měl při přistání problémy, dále se budeme věnovat úspěšnému startu rakety Epsilon a na závěr se podíváme na sondu Voyager a její cestu do mezihvězdného prostoru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.