Nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt bude schopen provádět svůj sběr cenných vědeckých dat i v ještě větších vzdálenostech právě díky opatřením pro úsporu energie. Experti z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory, kteří řídí mise sond Voyager, vypnuli 25. února přístroj cosmic ray subsystem na Voyageru 1. Přístroj low-energy charged particle instrument na sesterském Voyageru 2 bude deaktivován 24. března. Na každé sondě pak budou fungovat tři vědecké přístroje. Tyto činnosti jsou součástí dlouhodobých snah zvládat neustále klesající zdroj energie, kterým obě sondy disponují.

Legendární sonda Voyager 1 využívá svých manévrovacích motorků, aby byla správně orientována vůči Zemi, ale po 47 letech strávených v kosmickém prostoru se přívodní palivové trubičky začaly ucpávat, o čemž jsme psali už vloni. Po 47 letech provozu jsou přívodní trubičky paliva v motorech z velké části ucpány oxidem křemičitým, což je vedlejší produkt, který se uvolňuje ze stárnoucí gumové membrány v palivové nádrži sondy. Toto zanášení snižuje účinnost, s jakou tyto trysky dokáží generovat tah. Po několika týdnech pečlivého plánování se tým rozhodl, že dojde k přechodu na jiný soubor manévrovacích motorů.

Členové týmu, který se stará o americké sondy Voyager, se nyní snaží pomoci sondám vypuštěným v roce 1977, aby mohly i v následujících letech prozkoumávat mezihvězdný prostor. Jeden směr snah se orientuje na pozůstatky paliva, které se zřejmě akumulují uvnitř úzkých trubiček některých orientačních trysek těchto sond. Voyagery těchto trysek využívají k tomu, aby udržovaly své antény otočené směrem k Zemi. Podobný typ usazenin již byl pozorován i na několika jiných kosmických sondách. Tým také nahrál softwarovou záplatu, která má zabránit opakování závady, která se minulý rok objevila u Voyageru 1. Inženýrům se podařilo vyřešit tento problém a aktuální záplata by měla jednak zabránit opakování problému na Voyageru 1, případně eliminovat možnost, že se objeví na Voyageru 2.

Díky chytrému inovativnímu plánu budou moci vědecké přístroje Voyageru 2 zůstat zapnuté o pár let déle, než se dříve očekávalo. Vědci se tak dočkají ještě více cenných měření z mezihvězdného prostředí. Voyager 2 je už skutečným dědečkem – do kosmického prostoru byla tato sonda vypuštěna v roce 1977 a za tu dobu se dostala do vzdálenosti přibližně 20 miliard kilometrů. Momentálně se tedy pohybuje v mezihvězdném prostředí, které studuje pomocí pěti vědeckých přístrojů. Aby tyto přístroje mohly fungovat i nadále navzdory slábnoucímu zdroji elektrické energie, začala stárnoucí sonda využívat maličký zásobník energie ze záložního balíčku, který je součástí palubních bezpečnostních systémů. Tato změna umožní oddálit vypínání vědeckých přístrojů až k rou 2026, přičemž původně se tento krok zvažoval už na letošní rok.