Neutron
Společnost Rocket Lab 28. srpna formálně otevřela startovací komplex Launch Complex 3 na ostrově Wallops ve Virginii, který bude sloužit pro rakety Neutron.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab 28. srpna formálně otevřela startovací komplex Launch Complex 3 na ostrově Wallops ve Virginii, který bude sloužit pro rakety Neutron.
Bílý dům z důvodů národní bezpečnosti přistoupil k zrušení odborů zaměstnanců NASA a dalších agentur.
Nově získaná dceřiná společnost Geost společnosti Rocket Lab si zajistila rozšíření kontraktu s americkými vesmírnými silami na výrobu dvou optických užitečných nákladů pro mise na geostacionární oběžné dráze.
Čínská provincie Kuang-tung na jihu země usiluje o vytvoření plně integrovaného ekosystému pro komerční letectví a kosmonautiku.
Nuview, americký startup, který buduje konstelaci lidarových družic, 28. srpna oznámil získání 5 milionů dolarů z programu Národního bezpečnostního inovačního kapitálu (NSIC) ministerstva obrany.
Společnost Viridian Space Corp. získala od amerického letectva ocenění AFWERX ve výši 1,25 milionu dolarů za technologii elektrického pohonu pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO).
Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.
Startup Satlyt ze San Francisca, který vyvíjí software pro konverzi družic na virtuální datová centra, je mezi čtyřmi společnostmi, které získaly financování z prvního městského pobídkového programu pro umělou inteligenci v San José.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise vybraly společnosti Avio a Isar Aerospace k vynesení prvních misí v rámci iniciativy na podporu technologického rozvoje a evropského průmyslu nosných raket.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.
Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.
Jako malé dítě v cukrárně, které by nejraději ochutnalo všechny nabízené sladkosti, ale rodiče s sebou mají peníze pouze na jeden zákusek – asi tak se momentálně musí cítit NASA, která od vědeckých týmů v USA obdržela 28 návrhů na výzkumné mise. Většina se týká průzkumu měsíců a asteroidů. Letos v srpnu má kosmická agentura vyhlásit nejméně dva finalisty, kteří budou navrženi na federální grant. O rok později má být představen závěrečný vítěz, který se dočká realizace. Náš dnešní článek si klade za cíl stručně představit některé předložené projekty. A ruku na srdce – výběr to bude opravdu mimořádně těžký.
28. listopadu ESA ztratila kontakt se sondou Venus Express. V dalších dnech zachytily pozemní stanice signál, který ale nepřenášel žádná data. Sonda vyčerpala zásoby paliva a 18. ledna byl signál zachycen naposledy. Dá se tedy očekávat, že sonda po osmi letech služby zanikla v husté atmosféře Venuše. Je tedy na čase poohlížet se po nástupci této sondy,který by prozkoumal druhou planetu Sluneční soustavy. Tímto nástupcem by mohl být program EnVision, který se už snažil dostat do kategorie M3 misí, ale neuspěl. Nyní proto týmy, které za ním stojí, zkouší zařadit tuto misi mezi do další výzvy, tedy M4.
Do prvního letu lodi Orion s lidskou posádkou na palubě pořád zbývá více než sedm let. To je dost dlouhá doba na to, aby se zvažovaly různé alternativní možnosti. Aktuálně by totiž posádka měla vyrazit k asteroidu, který by předtím k Měsíci dopravila bezpilotní sonda. Část odborníků ale přišla s mnohem ambicióznějším návrhem. Loď Orion by neměla letět k asteroidu, ale rovnou do meziplanetárního prostoru. A co více – provedla by hned dva průlety kolem cizích planet.
V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali velice úspěšné sondě Mars Express, která už deset let krouží kolem Rudé planety. Tato sonda, jak jste se mohli dočíst, byla jakousi reinkarnací neúspěšné ruské sondy Mars-96. Měla podobné úkoly a převzala z ní i některé přístroje. Dnešní článek nás ve Sluneční soustavě zavede opačným směrem – k Venuši. Tu už několik let obíhá sesterská sonda Venus Express, která je téměř totožnou kopií sondy Mars Express, a pokračuje tak v trendu nízkonákladových misí využívajících existujícího hardwaru. Ve 13. díle seriálu ESA nabízíme, jako již tradičně, něco málo z historie projektu, informace o konstrukci sondy, jejím letu i dosažených výsledcích. Je zde druhá část Expressu k nebližším planetám.
Dlouhodobý a systematický výzkum Venuše přináší své další ovoce .
Tým okolo evropské sondy Venus Express minulý rok v únoru ohromil vědecký svět zprávou o razantním zpomalení rotace Venuše o celých 6,5 minuty proti údajům naměřeným sondou Magellan v první polovině 90.let minulého století. Zdá se, že na zpomalení má svůj veliký podíl hustá atmosféra Venuše. I aktuální objev se týká atmosféry Venuše, konkrétně pohybu vzdušných mas. Více než šest let výzkumu Venus Expressu z mírně protáhlé eliptické dráhy prozradilo nečekané změny v rychlostech vanoucích větrů.
Evropská sonda Venus Express učinila jedinečné pozorování chování ionosféry Venuše v období sníženého tlaku slunečního větru. Zjistila, že vrstva ionosféry na neosvětlené straně připomíná v tomto období spíše ocas komety.
Ionosféra je vrstva atmosféry s velkým množstvím slabě ionizovaného plynu. Vytváří jej ultrafialová a rentgenová složka slunečního záření, která vyráží elektrony z atomů plynů. Ve vyšších vrstvách atmosféry je menší hustota vzduchu a tak vzniklým iontům trvá výrazně delší dobu, než si najdou nějaký elektron k rekombinaci zpět na neutrální atom, čímž mají tedy delší životnost. V noci díky absenci slunečního svitu ionosféra řídne.
V dnešním díle Kosmotýdeníku se podíváme na novinky okolo Mezinárodní vesmírné stanice, kterých se událo více než dost. Na americký bezpilotní raketoplán Boeing X-37 (neboli Orbital Test Vehicle) vynášený raketou Atlas V, který se chytá na svoji třetí cestu do vesmíru a sondu Venus Express, která po dlouhodobém zkoumání Venuše zjistila jednu velice zajímavou věc. V určitých oblastech atmosféry planety klesají teploty až pod 150 stupňů Celsia.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
