Vega (raketa)

  • Česká republika bude mít vlajku na raketě Vega

    Česká republika bude mít vlajku na raketě Vega

    O tom, že v brněnské firmě SAB Aerospace vzniká dispenzer malých družic určený pro rakety Vega a Vega-C, jsme Vás informovali již několikrát. Samotný dispenzer, který byl v Brně od základu navržen, je vyroben ze speciálních sendvičových panelů z uhlíku a hliníku, které firma sama vyvinula a pro vesmírný let také certifikovala. Tato konstrukce bude umístěna pod aerodynamickým krytem rakety a po dosažení oběžné dráhy se z ní uvolní vynášené družice. Zjednodušeně tedy můžeme říct, že dispenzer slouží k tomu, aby raketa mohla najednou vynést několik menších družic, čímž se cena za start rozdělí mezi více zákazníků. Při startu Vegy s českým dispenzerem, který je zatím stále plánován na letošní podzim, bude na evropské raketě poprvé v historii přítomná česká vlajka. „Aby mohl mít nějaký stát svoji vlajku na raketě, je potřeba, aby se na jejím vývoji přímo podílel. A to teď díky naší konstrukci splňuje i Česko,“ uvedl Petr Kapoun, výkonný ředitel S.A.B. Aerospace s.r.o.

  • Nejlehčí evropská raketa dnes selhala

    Nejlehčí evropská raketa dnes selhala

    Ve 3:51 SELČ odstartovala z jihoamerického kosmodromu v Kourou nejlehčí raketa Vega. Čtyřstupňový nosič vážící 137 tun vynášel družici FalconEye1, kterou pro Spojené Arabské Emiráty postavily firmy Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Let probíhal podle plánu až do chvíle, kdy první stupeň dohořel a mělo dojít k zapálení druhého. Zhruba dvě minuty po startu se první stupeň bez problémů oddělil, ale zatím neupřesněná závada zřejmě potkala stupeň druhý. Výsledkem byla ztráta nosiče, o které jsme Vás ještě v noci informovali v krátké zprávě. Připomeňme, že Vega dnes startovala na svou již 15. misi a dosud ani jednou neselhala.

  • ŽIVĚ: Sokolí oko na raketě Vega

    ŽIVĚ: Sokolí oko na raketě Vega

    Při své patnácté misi vynese nejlehčí evropská raketa družici FalconEye1, kterou pro Spojené Arabské Emiráty postavily firmy Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Start měl původně proběhnout už dříve, ale kvůli výškovému větru byl několikrát odložen. Letět by se mělo ve středu ve 3:53 SELČ. V dnešním článku Vás seznámíme s celou misí a nabídneme Vám i možnost přímého přenosu. Ten však vzhledem k termínu startu využije zřejmě jen málokdo. 

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗