Štítek ‘Vega (raketa)’

První brněnský dispenzer pro rakety Vega

Model vypouštěcího adaptéru malých družic pro raketu Vega

Jak jsme již několikrát psali, jedním z největších a nejzajímavějších projektů, na kterých české firmy zapojené do kosmického průmyslu pracují, je vývoj dispenzeru pro lehké evropské rakety Vega a Vega-C. Tohle zařízení má umožnit širšímu okruhu zákazníků využívat služeb evropských raket. Na tomto trhu se v současné době prosazuje stále více malých nosičů a Evropa chce zůstat konkurenceschopná. Na zmíněném projektu dispenzeru malých družic pracují specialisté z brněnské firmy SAB Aerospace a dlouhé přípravy pomalu míří do velkého finále. V čisté místnosti se specifikací ISO 8 totiž vzniká první letový exemplář, který se má vydat na oběžnou dráhu již v září letošního roku. V tomto článku najdete fotografie z výroby tohoto zařízení, které nám poskytl ředitel SAB Aerospace, Petr Kapoun.

OBRAZEM: 3+14+600

Arianespace shrnula poslední misi rakety Vega povedeným videem. Byla to 3 letošní mise Arianespace, 14 úspěšný start nosiče Vega v řadě a 600 družice vynesená touto společností. Galerie 27. března 15:00

Kosmotýdeník 340 (18.3. – 24.3.)

Z dalšího týdne už zbývá jen 12 hodin a tak je čas si připomenout, čeho všeho jsme se dočkali. Nebylo toho málo – hlavní události jsme Vám jako obvykle přinášeli ve formě minimálně dvou článků denně. V Kosmotýdeníku si tyto momenty připomeneme a navíc přineseme i informace o událostech, na které se během týdne nedostalo. V hlavním tématu se zaměříme na pokrok v evropsko-ruské misi ExoMars 2020 a v krátkých zprávách bude řeč o Starship Hopperu od SpaceX nebo o startu lehké evropské rakety Vega.

Observatoř PRISMA vynesena

Raketa Vega úspěšně vynesla Italskou sondu PRISMA. Záznam startu 22. března 9:00

ŽIVĚ: Vega vynáší italskou snímkovací družici

Evropský kosmodrom v jihoamerickou Kourou se chystá na třetí start letošního roku. Letos už odsud startovala těžká raketa Ariane 5 i středně těžký Sojuz – nyní přichází řada na nejslabší nosič evropské flotily – lehkotonážní raketu Vega. Ta by měla vynést italskou družici PRISMA (PRecursore IperSpettrale della Missione Applicativa) na heliosynchronní dráhu ve výšce 615 kilometrů. Družice o hmotnosti 813 kg nese hyperspektrální optický snímač nové generace. Jako hyperspektrální snímače se označují přístroje schopné sledovat více než 250 spektrálních pásem. Startovat by se mělo zítra, tedy 22. března ve 2:50 SEČ.

Rekordní počet startů pro raketu Vega

Tento rok jsou naplánovány celkem 4 starty raket Vega a očekává se také premiéra nového nosiče Vega-C. Zdroj 16. ledna 18:35

Kosmotýdeník 323 (19.11. – 25.11.)

Jako zákusek je opět k nedělnímu obědu přichystán aktuální Kosmotýdeník, který vám shrne, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se v hlavním tématu podíváme na jeden plánovaný konec významné družice pro pozorování Slunce. Dotkneme se i postupné úřední přípravy na první testy lodi BFR/Starship od SpaceX a zbyde místo i na další témata. Například na start rakety Vega. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vega úspěšná

Raketa Vega úspěšně vynesla marockou družici Mohammed VI-B. Záznam 21. listopadu 10:00

Zážeh evropského tištěného motoru

Nejslabší evropská raketa Vega se příští rok dočká modernizace a bude se označovat Vega-C. Ale tím vývoj tohoto nosiče neskončí. Evropská kosmická agentura plánuje další modernizace. Významný krok vstříc těmto budoucím vylepšením, která jsou zatím směřována někam k roku 2025, proběhl tento týden v italském městě Colleferro v areálu firmy Avio. Došlo zde ke statickému zážehu zmenšeného modelu spalovací komory motoru na kapalný metan a kapalný kyslík, která byla vytištěna na 3D tiskárně. Metoda postupného kladení vrstev oproti tradičním metodám umožňuje zrychlit výrobu, snížit počet dílů a ruku v ruce s tím jde i finanční úspora.

TOP5: Blízká setkání kometárního druhu

Komety fotografované sondami k roku 2014. NASA/JPL/Emily Lakdawalla

Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.