Bluelink Satcom
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pamatujete si, jak jsme na našem blogu zhruba před měsícem psali o sérii videí, která každý měsíce rekapitulují vědecké výzkumy, které se dělají na Mezinárodní vesmírné stanici? Před pár hodinami vyšel pětadvacetiminutový srpnový díl, který má jako hlavní téma cestu na Mars. Ve videu se diváci dozví, jak může výzkum na ISS pomoci s přípravou tohoto mimořádně smělého plánu. Nejde jen o roční pobyt Kellyho a Kornijenka. V pořadu se navíc dočkáme i povedených záběrů z pozemních testů jednotlivých dílů rakety SLS.
Opakovat tu, že ISS je unikátní vědeckou laboratoří, která svými jedinečnými parametry umožňuje provádět experimenty, které by jinde nebyly možné, by bylo nošením pověstného dříví do lesa. Posádka na stanici tráví denně několik hodin obsluhou přístrojů na kterých se provádí pokusy z biologie, materiálového inženýrství, ale i fyziky či chemie. Experimentů je ale velké množství a proto je dobré dělat čas od času jejich rekapitulace. Tuto roli skvěle plní seriál StationLIFE, který vychází každý měsíc na kanálu ReelNASA. V našem článku Vám přinášíme souhrn dosavadních dílů a do budoucna bychom rádi informovali i o vydání nových vydání.
„Na ISS uběhl další týden. Jeden z mých posledních tady na palubě. Když se člověk dobře baví, čas opravdu letí! Jedna z největších zpráv uplynulého týdne je, že ruská zásobovací loď Progress 59P nezvládla svou cestu k ISS. Jsem si jistá, že jste o tom slyšeli. V úterý ráno jsme obdrželi hovor z Houstonu, ve kterém nám bylo řečeno, že řídící středisko v Moskvě změnilo letový profil nákladní lodi na dvoudenní přiblížení ke stanici. Kdyby bylo použito standardního šestihodinového letového profilu, Progress by se k ISS připojil ještě téhož dne odpoledne.
„Po tom, co jsem v minulém týdnu pracovala na množství nových experimentů, jsem ve čtvrtek strávila většinu svého dne při logistických operacích. Většinou jsem vybalovala ty gigantické vaky, o kterých jsem minule zmiňovala, že jsme je vyložili z Dragonu a dočasně uskladnili na stanici, zatímco jsme se starali o urgentní vědecké experimenty. Nikdy nedokážete říct, kolik času vám zabere vybalit vak na základě toho, že se jen podíváte, kolik věcí obsahuje. I vybalení malého množství předmětů může zabrat mnoho času, pokud mají být uloženy na místa, které jsou tak trochu výzvou. Řekněme například, že musíte vytáhnout a otočit celou skříň, abyste se dostali do skladovací přihrádky, která je umístěna na zadní zakulacené části skříně, tedy na té části, která přiléhá k válcovitému trupu modulu.
„Velkou zprávou posledních několika dní je samozřejmě přílet dalšího Dragonu! Sledovat vesmírnou loď přibližující se ke stanici je vždy mimořádná událost. I když je Mezinárodní vesmírná stanice opravdu velká, je tato lidská základna ve vesmíru jen nepatrným kovovým smítkem v obrovském a rozlehlém prostoru nízké oběžné dráhy Země. I přesto nás pátečního rána našla nákladní loď vyslaná ze Země, bez problémů se přiblížila a zaťukala na naše dveře. Terry a já jsme vše monitorovali z Cupoly.
Další start rakety soukromé Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon se nezadržitelně blíží. Pokud půjde všechno podle plánu, tak se už v pondělí 13. dubna ve 22:33 SELČ zapálí všech devět motorů Merlin 1D a nosič se vydá k obloze. Náš dnešní článek si dává za cíl pokrýt jak samotný start (s hlavním zaměřením na očekávané přistání prvního stupně), tak i na náklad v útrobách Dragonu. Mezi položkami totiž najdeme několik velmi zajímavých experimentů, které bude v dalších týdnech a měsících obsluhovat posádka na palubě ISS.
„Jak jste si nejspíš všimli, moc jsem toho za uplynulý měsíc nenapsala – mé večery neuvěřitelně rychle ubíhaly. Můj zájem byl rozprostřen mezi neodolatelnou touhu po Cupole, několik projektů přesahujících standardní pracovní dobu a mnoho malých osobních věcí, o které jsem se musela postarat. Během dne nás Mezinárodní vesmírná stanice zaměstnává spoustou vědecké práce, údržbou, domácími pracemi, logistikou a udržováním naší kvalifikace v nouzových procedurách, robotice, ovládání Sojuzu… na co si jen vzpomenete. Když se nad tím pozastavím a uvědomím si rozmanitost věcí, které tady nahoře děláme, je to ohromující.
„Po víkendové práci s napěchovaným časovým harmonogramem v souvislosti s přípravami na úterní odlet Dragonu, jsme ve středu dostali den volna. Hurá! Jsem noční pták, takže si ráda pospím, když můžu. Než jsem šla v úterý večer spát, ještě jednou jsem se podívala do rozvrhu, abych se ujistila, že není potřeba nastavit si budík. Potvrzeno! Ve středu ráno jsem tedy vytáhla ruce z mého spacáku okolo 9:30 a jako obvykle jsem otevřela svůj notebook, abych zkontrolovala rozvrh a Denní souhrn, což je zpráva z řídícího střediska obsahující informace o stavu stanice a všechny otázky/odpovědi/zprávy pro posádku. Představte si mé překvapení, když jsem v rozvrhu viděla činnost naplánovanou na 7:30 ráno. Jak jsem to jen předešlého večera mohla přehlédnout? A neměli jsme snad mít den volna? A jak moc je špatné, že jsem tu práci ještě neudělala? Ale náš velitel Butch je vždy vzhůru už v 5 ráno, takže by mě určitě vzbudil, kdyby bylo potřeba, že ano? Takže nepropadejme panice a podívejme se, o co tady běží…
„Dnes jsem se seznámila s přenosným měřícím systémem pulmonální funkce (Pulmonary Function System – PFS), což je zajímavý přístroj umožňující analýzu plynu vydechovaného subjektem. Někdy subjekt dýchá staniční atmosféru, jindy zase známou směs plynů obsahující metabolicky inertní sledovací plyn. PFS je potřeba pro nový experiment ESA ‚Monitorování dýchacích cest‘ (Airway Monitoring), který by měl začít během mého pobytu na ISS.
„V uplynulém týdnu zaplňovalo mé dny velké množství experimentů. Tady u nás nahoře, na lidské základně ve vesmíru, jsme opravdu vytížení! Některé z experimentů byli staří známí jako třeba Cirkadiánní rytmy, některé byly naopak nové, například experiment ESA Monitorování dýchacích cest (orig. Airways Monitoring). Pro tentokrát jsme s Terrym po několika počátečních problémech s hardwarem (který je docela komplexní a částečně na ISS použitý úplně poprvé) získali všechna požadovaná data z měření při „normálním“ tlaku. Za pár týdnů provedeme měření při sníženém tlaku, při kterém se budeme muset zavřít do přechodové komory a snížit v ní tlak vzduchu. Víte, nemyslím si, že by na naší planetě byli nějací vědci, kteří by se dostali k tak širokému spektru vědeckého výzkumu jako my. Předpokládám, že všechny laboratoře na Zemi jsou více specializované a vědci i laboranti jsou perfektně vzděláni v oborech úzkého zaměření. My, na druhou stranu, nemáme vypilované schopnosti a rozsáhlé zkušenosti v žádné z vědeckých aktivit, které provádíme. V některých případech jsme absolvovali trénink na dané téma před mnoha měsíci, v jiných zase až přímo na palubě
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
