U.S. Space Force
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Ostrovní stát Mauricius podepsal dohody Artemis Accords dne 17. července a stal se tak 70. státem, který se připojil k Artemis Accords.
NASA a společnost Draper ukončily plány na misi přistávacího modulu SERIES-2 na Měsíci po značných zpožděních ve vývoji lunárního landeru.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Xona, startup ze Silicon Valley, který založil Pulsar, konstelaci pro přesné určování polohy, navigaci a časování (PNT), oznámil seznam významných partnerů vyvíjejících kompatibilní zařízení pro Pulsar.
Společnost Voyager Technologies dokončila akvizici společnosti Astrobotic Technology, která se zabývá lunární infrastrukturou, několik týdnů poté, co Astrobotic vyhrála dvě mise NASA na lunární modul.
Britská vláda se chystá zveřejnit novou vesmírnou strategii, která zajistí celostátní přístup k vesmíru v zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura (ESA) v České republice podpoří realizaci 13 českých vědeckých a technologických experimentů, které budou součástí připravované mise českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Najdeme mezi nimi například výzkum chování imunitního systému a nádorového bujení v mikrogravitaci nebo světově první projekt v oblasti nanorobotiky zaměřený na testování mikrorobotů ve vesmíru. Detailní představení experimentů se uskutečnilo u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit, Czech Space Weeku.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už přes dvacet sedm let orbitální laboratoří lidstva. Jenže nejde o běžné vědecké pracoviště. Je to laboratoř vystavená prostředí, které je v mnoha ohledech nepřátelské. Čelí mikrogravitaci, kosmickému záření, izolaci a trvalému tlaku na posádku. V takových podmínkách se věda nejen dělá jinak, ale mění se i samotná metodologie a hodnoty, podle kterých poznání posuzujeme. Extrémní prostředí jako proměnná ISS je unikátní především mikrogravitací. Kapaliny se v beztíži lepí k povrchům, neexistuje konvekce, mění se přenos tepla i podoba plamene. Biologické buňky rostou ve 3D shlucích a přepínají geny jinak než na Zemi. To přináší příležitosti, které by v běžné laboratoři nikdy nevznikly, ale zároveň nutí výzkumníky přepracovávat metodiky experimentů. Další faktor představuje kosmické záření, které bombarduje stanici a zasahuje vzorky, elektroniku i samotnou posádku. K tomu připočtěme logistická omezení – na ISS není sklad s chemikáliemi ani náhradními díly, vše se musí naplánovat předem. A pak je tu lidský faktor. Astronauti pracují izolovaně, v permanentním stresu a s narušeným spánkovým rytmem. To snižuje jejich výkon a zvyšuje riziko chyb. Všechny tyto proměnné zásadně ovlivňují
Optická vlákna se používají na Zemi i v kosmickém prostoru k mnoha různým úkolům – od medicíny přes obranný průmysl, až po kybernetickou bezpečnost a telekomunikaci. Výzkum při parabolických letech ukázal, že optická vlákna vyráběná v mikrogravitaci mohou mít vyšší kvalitu než ta, která se vyrábí v běžných podmínkách. Ukázalo se také, že Mezinárodní kosmická stanice poskytuje značný potenciál pro platformu, která by zajišťovala komerční výrobu těchto vláken. Výzkum Flawless Space Fibers-1 (překl. Bezvadná kosmická vlákna-1) tak využívá prostředí Mezinárodní kosmické stanice k demonstraci nové výrobní techniky, kterou vyvinula firma Flawless Photonics, aby zlepšila kvalitu a délku optických vláken vyráběných v kosmickém prostoru.
Zkušební 3D tiskárna využívající kov, experiment zaměřený na výrobu polovodičů ve stavu mikrogravitace, nebo zařízení k provádění operací na dálku – to je jen část vědeckých nákladů, které NASA a další kosmické agentury vyšlou na Mezinárodní kosmickou stanici na lodi Cygnus v rámci zásobovací mise NG-20. Specifické bude, že o vynesení této nákladní kosmické lodi se koncem ledna postará raketa Falcon 9 od SpaceX. Cygnus poté zamíří k Mezinárodní kosmické stanici, ke které bude připojen pomocí staničního manipulátoru. V dnešním článku si posvítíme na nejzajímavější kousky vědeckých experimentů, které se již brzy vydají na ISS.
Již 29. komerční zásobovací mise firmy SpaceX, tedy CRS-29, dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici vědecké experimenty a technologické demonstrátory, mezi kterými najdeme třeba zařízení pro optickou komunikaci, či přístroj pro měření atmosférických vln. Bezpilotní kosmická loď Dragon 2 odstartuje vstříc oběžné dráze z Kennedyho kosmického střediska na Floridě nejdříve 5. listopadu. V tomto článku si posvítíme na některé zajímavé projekty, které Dragon přiveze.
První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na Mezinárodní kosmické stanici ISS probíhá v každém okamžiku celá řada vědeckých experimentů. Ty by se ale nemohly uskutečnit bez nejrůznějších zařízení, ve kterých mohou experimenty probíhat. Jedním z důležitých systémů, které umožňují výzkum, jsou všestranné evropské inkubátory KUBIK, které slouží především biologickému výzkumu. Ačkoliv disponují pouze jednoduchou elektronikou, nabízí flexibilní vnitřní uspořádání, ve kterém nechybí ani možnost využití malé odstředivky.
Už dvaadvacátá nákladní zásobovací mise v podání firmy SpaceX dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici celou řadu vědeckých experimentů a technologických demonstrátorů. Start z floridské rampy 39A je momentálně plánován nejdříve na 3. června. Jelikož je ISS v první řadě unikátní vědeckou laboratoří, je zcela logické, že si hlavní pozornost ve výpisu nákladu, zaslouží vědecké přístroje a experimenty, které zase posunou naše znalosti v různých oborech. Za všechny můžeme jmenovat třeba experiment studující, jaký vliv má kosmické prostředí na takzvané vodní medvídky, jak mikrogravitace ovlivňuje symbiotické vztahy, jaké procesy ovlivňují vznik ledvinových kamenů a mnoho dalších věcí.
Mnoho tekutin, se kterými přicházíme běžně do styku, jsou takzvané heterogenní směsi- plavou v nich částice moc malé na to, aby je mohlo spatřit neozbrojené oko. Jejich pohyb se řídí podle gravitace a teploty okolního prostředí. Zajistit, aby se tyto tekutiny od sebe nerozdělily, je výzva, kterou řeší prodejci potravin, ale také zástupci farmaceutického průmyslu. Cíl je jasný – prodloužit životnost léků jak to jen jde. Ale někdy je naopak potřeba z emulze oddělit obě tekutiny – třeba když chceme odstranit znečišťující látky či sebrat živiny – zjednodušeně řečeno, jako když z mléka odebereme vrstvu smetany. Lepší porozumění podstatě míšení a následného oddělení komplexních tekutin je důležité pro různé praktické pozemské aplikace, ale i pro práci s tekutinami v prostředí mikrogravitace.
Obloha se zatáhne a na rozpálený asfalt začnou dopadat těžké vodní kapky. Okolí ozáří prudký záblesk následovaný hlasitým třasknutím, které se pomalu mění v hluboké dunění – tak si asi každý z nás představí poctivou letní bouřku. Takovou jsme zažili všichni – na vlastní oči, uši i kůži. Ale kolik toho vlastně o tomhle meteorologickém fenoménu vlastně víme? Jak se ukazuje, stále jsou s bouřkami spojené jevy, které potřebují podrobnější vědecký popis – jde třeba o modré výtrysky, elfy a rudé skřítky. Tyto nezvykle pojmenované jevy se ze zemského povrchu pozorují jen velmi obtížně. V nové studii publikované v časopise Nature však vědci hledají odpovědi na otázky, které jsou s těmito jevy spojené. A co je pro nás nejdůležitější – ke svému bádání využili data z evropského přístroje ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor), který se nachází na ISS.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.