sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Podle vyjádření firmy Hisdesat (vlastník satelitu Paz), je start Falconu 9 s touto družicí odložen nejdříve na středu 21. února. Důvody odkladu momentálně nejsou známy. 17. února 19:38
Zatímco minulý týden jsme se dočkali hned sedmi startů raket, tento týden nepřišel ani jediný. Nicméně i tentokrát bude o čem psát! Kosmotýdeník bude trochu monotématický, protože kolem společnosti SpaceX se objevilo mnoho zajímavých informací a právě ty si shrneme v hlavním tématu. Dočkáme se jak drobné informace o BFR, tak i potvrzení jasného trendu, kterým je znovupoužití již jednou použitých stupňů ve větší míře. V dalších tématech se podíváme na výstup u ISS a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Ještě před pár dny to vypadalo, že plejáda satelitů snímkujících zemský povrch se rozroste o nový přírůstek. Družice Worldview-4 měla původně odstartovat v pátek 16. září. Technická závada na jednom z ventilů, jimiž byl do nosiče Atlas V tankován kapalný vodík, však přinutila techniky zrušit start a vadný ventil vyměnit. Zajímavostí v této souvislosti je, že pro Atlas V se jednalo o první technický odklad během prvního startovního pokusu za čtyři roky a po více než třiceti startech. Původně bylo v plánu po výměně ventilu startovat v sobotu 17. září, problémy během výměny si pak vyžádaly ještě jeden posun termínu na neděli 18. září. Nakonec se vše zkomplikovalo působením zcela neočekávaného faktoru. Hlavu si tentokrát postavil suchý porost v areálu základny Vandenberg…
Raketa Atlas V se snímkovacím satelitem WorldView 4 měla startovat už 16. září. Během tankování druhého stupně Centaur však došlo k drobnému úniku kapalného vodíku, což vedlo k vytvoření ledové koule. Kvůli této anomálii byl start přerušen a posunut o 24 hodin. Technici ale potřebovali více času pro výměnu problémového ventilu, a tak byl start posunut o dalších 24 hodin, na neděli 18.9. Mezitím ale stihla na Vandenbergově základně nastat velmi nestandardní situace – požár zachvátil vegetaci na jih od startovní rampy a start musel být zrušen, aby mohli hasiči dostat plameny pod kontrolu. Další nemilá zpráva přišla z Ruska, na lodí Sojuz MS-02 byla odhalena zatím nespecifikovaná závada, další pilotovaný let na ISS bude tedy také opožděný
Od startu poslední rakety Atlas V s misí OSIRIS-REx uběhl pouze týden a na startovní rampě už je připraven další exemplář tohoto nosiče. Důvod takovéto startovní kadence je jednoduchý, tento Atlas V totiž nebude startovat z Floridy, ale z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, která je na opačné straně spojených států. Technici tak mohli obě rakety připravit nezávisle na sobě. Tento start bude prvním startem z Vandenbergovy základny po půlroční pauze způsobené prací na infrastruktuře. Další zajímavostí dnešního startu je fakt, že tato raketa Atlas V měla podle původních plánů vynést marsovskou misi InSight, ta byla ale posunuta až do dalšího startovního okna v roce 2018.
Před necelými dvěma roky započala tajemstvím obestřená vojenská mise bezpilotního raketoplánu amerického letectva X-37B. Ten se vydal do vesmíru 11. prosince 2012 v 18:03 UT na špici nosiče Atlas V 501. Původně měla sestava odstartovat už 25. října 2012, problémy s nosičem však zapříčinily odsunutí startu na prosinec. Pak už vše fungovalo podle plánu. Start z odpalovacího komplexu 41 základny Cape Canaveral Air Force Station proběhl bez problémů a bezpilotní raketoplán mohl začít plnit své úkoly, ať už byly jakékoli. Jedná se o celkově třetí misi typu X-37B, oficiální označení letu je OTV-3, přičemž na orbit se dostal exemplář, který v průběhu roku 2010 vykonal první let tohoto typu (v roce 2011 pak startoval druhý kus X-37B na misi OTV-2). USAF předem neoznámilo parametry dráhy, ovšem velmi záhy kosmický letoun zpozorovali amatérští stopaři satelitů. X-37B obíhal po dráze 345 x 363 km se sklonem 43,497° vzhledem k rovníku a v průběhu mise se tyto charakteristiky měnily minimálně.
V seriály Kozmická Strojovňa sa väčšinou venujem raketám, alebo iným strojom, ktoré slúžia na dopravu na obežnú dráhu. Dnes si však povieme niečo o pozemných zariadeniach, ktoré tieto kozmické lety umožňujú. Kozmodrómy sú vlastne obrovské komplexy, v ktorých sa skladajú a pripravujú rakety. Všetky kozmodrómy sa skladajú z niekoľkých častí. Infraštruktúra: Nosné rakety sú obrovské, často vážia aj niekoľko stoviek ton. Preto je prevoz takýchto obrovských a zložitých strojov veľmi chúlostivá záležitosť. Jednotlivé časti rakiet sa väčšinou vyrábajú v niekoľkých firmách a na kozmodrómy sa dopravujú oddelene. Preto je prístupnosť kozmodrómu často krát jedným z hlavných faktorov. Ideálne by mal byť kozmodróm postavený v blízkosti morského pobrežia alebo aspoň pri nejakej veľkej rieke. Lodná doprava je totiž jednoduchšia a navyše sa v lodiach dá prevážať väčšie množstvo nákladu a šírka dielcov nie je limitovaná šírkou tunelov.
