sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Jared Isaacman

Bílý dům stahuje nominaci Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Prohlášení neuvedlo, proč Bílý dům hledá nového kandidáta, a Huston bezprostředně na otázky týkající se rozhodnutí nereagoval.

Astronstone

Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.

Rozpočet NASA

NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.

Space One a Space BD

Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.

Enpulsion

Společnost Enpulsion oznámila představení systému Nexus, svého dosud nejpokročilejšího pohonného systému. Nexus, navržený pro družice do 500 kilogramů, nabízí výrazně zvýšený tah a vylepšené možnosti zvyšování oběžné dráhy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: vandenberg

ŽIVĚ A ČESKY: 53 kusů družic Starlink startuje

Je 6. května 2022 a z floridské rampy LC-39A startuje raketa Falcon 9 tradičně s družicemi Starlink. O 8 dní později, tedy 14. května 2022, se má k obloze vydat další část této konstelace. Konkrétně se bude jednat o 53 kusů těchto družic. Kromě data startu se také mění i místo, odkud Falcon 9 vzlétne. Místo floridského kosmodromu se přesuneme na opačný konec USA, konkrétně na Vandenbergovu kosmickou základnu, odkud si budeme moct start vychutnat tentokrát. Není to však novinka, neboť rakety Falcon 9 z tohoto kosmodromu startují zcela běžně. Nákladem bude již zmiňovaný Starlink, který se stane součástí konstelace, která bude později poskytovat internetové připojení po celé planetě. Z názvu mise (Starlink 4-13) můžeme zjistit, že tato várka zamíří do takzvané „Group 4“, která obíhá Zemi ve výšce 540 kilometrů. Raketa doručí svůj náklad na dráhu ve výšce 306 × 315 km se sklonem vůči rovníku 53,2°.

ŽIVĚ A ČESKY: Další družice pro úřad NRO startují

V neděli odpoledne nás čeká další start Falconu 9 s družicí pro Národní průzkumný úřad. NROL-85 je další z misí pro zmíněný úřad, o které toho tolik nevíme. Zajímavostí je, že to bude vůbec poprvé, kdy Falcon 9 vynese náklad pro Národní průzkumný úřad na již použitém stupni. Doposud musely totiž všechny první stupně být na mise pro tento úřad nové. Na této misi bude tedy první stupeň znovupoužitý a bude se jednat o jeho druhý let. Startovat se bude z Vandenbergovy základny v Kalifornii a první stupeň bude přistávat na pevninské plošině LZ-4. Jak jsem již zmínil o družicích pro úřad NRO toho moc nevíme, ale údajně by se mohlo jednat o dvě družice a to NOSS-3 alias Intruder. Je ale jisté, že půjde o průzkumné/špionážní družice, které budou vyneseny na počáteční oběžnou dráhu s apogeem ve výšce 1 220 kilometrů, perigeem 1 024 kilometrů a sklonem 63,5° vůči rovníku.

ŽIVĚ A ČESKY: Další část konstelace Starlink míří k obloze

Falcon 9, Vandenbergova letecká základna, rampa SLC-4E, Starlink. Podle tohoto popisu jste jistě poznali, že raketa Falcon 9 je připravena ke startu s další várkou družic Starlink, které mají v budoucnu zajistit internetové připojení po celém světě. Možná vám to připadá jako zbytečnost, jelikož drtivá většina z vás má pevné připojení už dávno doma, ale tady jde právě o ty odlehlé oblasti, kde lidé tuto možnost velice ocení. Internet je v současnosti neodmyslitelná součást našeho života a Starlink má právě zajistit dostupnost internetového připojení po celé naší planetě. Tentokrát bude pod aerodynamickým krytem rakety Falcon 9 dalších 50 kousků této konstelace družic. Konkrétně tato skupina Starlinků, chystajících se na svou cestu, patří do takzvané „Group 4“, neboli čtvrté skupiny, která má za svůj cíl oběžnou dráhu o výšce 520 km nad zemí a se sklonem 53,2° vůči rovníku. Při této misi, jak už je u SpaceX zvykem, se pokusí o přistání prvního stupně. Konkrétně se jedná o první stupeň s označením B1063.4 a o přistání se pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love

VT_2022_07

Vesmírná technika: Start mise Snapshot

Při misi Snapshot došlo k prvnímu a také poslednímu použití amerického štěpného jaderného reaktoru SNAP-10A v kosmickém prostoru. Start proběhl z Vandenbergovy základny 3. dubna roku 1965 a společně s jaderným reaktorem letěla na oběžnou dráhu i malá družice EGRS-4. Oběžná dráha měla po vypnutí motoru výšku perigea 1280,6 km, apogea 1312,4 km a sklon 90,0°, což odpovídalo předstartovním plánům.

Kosmotýdeník 461 (12.7. – 18.7.)

Dalších sedm dní uteklo jako palivo z nádrže startující rakety a před vámi je opět nachystán pravidelný týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník má tentokrát jako hlavní téma novou přistávací plošinu pro rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Čím se liší od svých starších sestřiček a proč se jiná plošina stěhovala na západní pobřeží? Podíváme se však také na vyvezení rakety Proton s modulem Nauka na startovní rampu, či na přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Start stanice MOL v představách výtvarníka

MOL – špion, který se nekonal (6. díl)

Když se v první polovině šedesátých let objevila první inkarnace pozdějšího programu MOL, počítalo se s tím, že bude startovat z Cape Kennedy na dráhu ve výšce zhruba 300-350 km a se sklonem přibližně 30° vůči rovníku. Pro obecné experimenty, sběr základních dat o reakci lidského organismu na dlouhodobý pobyt v mikrogravitaci a omezené příležitosti k fotografování zemského povrchu tato dráha dostačovala. Ovšem s tím, jak se postupně posouvalo těžiště zamýšlených aktivit MOL stále více do „černé (rozuměj výzvědné a proto tajné)“ oblasti, nastal v tomto ohledu poměrně závažný problém. Pakliže by mise probíhaly na původně plánovaných drahách, byl by celý projekt vlastně k ničemu. Území, které politické špičky USA a vedení NRO zajímalo, leželo mnohem více na sever. Hranice Sovětského svazu měly svůj nejjižnější bod kousek nad 42° severní šířky. K tomu, aby bylo možné získat skutečně užitečná data stran dění na území největšího protivníka, by byla nejvhodnější polární dráha – tedy taková, která má sklon co nejblíže k 90° vzhledem k rovníku. Tato dráha by umožňovala sledovat de facto území celé planety. Byl tady

Kosmotýdeník 414 (17.8. – 23.8.)

Pomalu se loučíme s dalším týdnem a tak při čase nedělního oběda je ideální chvíle otevřít Kosmotýdeník a podívat se, co nám v kosmonautickém dění těch uplynulých sedm dní přineslo. Tentokrát bude hlavním tématem nově připravovaná raketa Vulcan společnosti ULA. Podrobně se podíváme na stav příprav tohoto nosiče a zjistíte, kdy se dočkáme jeho startu. Dalšími tématy budou například aktuální podoba prototypů Starship, nebo parádní aplikace od NASA, v rámci které můžete sledovat pohyb amerických kosmických misí. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

OBRAZEM: Vesmírné přístavy (2)

V minulém díle jsme poprvé zavítali do nejhrůznějších koutů světa, abychom si v krátkosti představili některé kosmodromy a dnes k nim přidáme další ve stejném stylu. Snad v každém sci-fi románu o hvězdných a meziplanetárních letech najdeme nějakou vizi střelnice pro nejprapodivnější kosmické lodě, jaké si lze jen představit, ale jak už to tak bývá realita je vetšinou mnohem prostší. Ani současné kosmodromy ovšem rozhodně nejsou jen nějaká obyčejná místa, jak se ostatně můžete přesvědčit už podruhé na řadě úžasných fotografií pořízených z kosmu. Spisovatel Paulo Coelho ve svém románu Poutník – Mágův deník napsal: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodě nestavějí.“ A myslím, že to můžeme klidně rozvinout a vztáhnout i na rakety, sondy a lodě kosmické, protože s trochou nadsázky lze říci, že jsou to objevitelské koráby moderní doby. Jen ze Země jsme se přesunuli na břeh vesmírného oceánu a naše nové objevitelské výpravy nezačínají ve vlnách moří a oceánů, ale v kosmických přístavech rozesetých po celém světě.

Kosmotýdeník 331 (14.1. – 20.1.)

Tento týden byl v kosmonautice klidnější, ale přesto jsme viděli například start Delta IV Heavy, což za bezvýznamnou událost prohlásit nemůžeme. Kosmotýdeník však shrne i tak celkem zajímavými informacemi napěchovaný týden. Začneme výletem do Japonska, kde místní raketa Epsilon vynesla sedm malých družici, mezi kterými byl i jeden český vědecký přístroj. V dalších tématech se podíváme na příchod lunární noci u sondy Chang’e 4, nebo příprava na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.