křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura udělila skupině vedené Kepler Communications, menší kanadský družicový operátor, kontrakt v hodnotě 36 milionů eur na vývoj optické přenosové sítě na nízké oběžné dráze Země (LEO).
NASA uvedla, že použije Crew Dragon pro misi Crew-10 k ISS, která je plánována na únor 2025, tak pro misi Crew-11 naplánovanou na červenec. Důvodem je vyhodnocení zda bude nutné provést další zkušební let kosmické lodi Starliner.
Na Mezinárodním astronautickém kongresu dne 16. října společnosti Axiom Space a Prada odhalily podrobnosti o obleku Axiom Extravehicular Mobility Unit (AxEMU), který Axiom vyvíjí pro lunární mise v rámci programu Artemis.
Raketa Dlouhý pochod 4c vynesla z kosmodromu Jiuquan družici Gaofen-12. Družice je součástí civilního čínského systému pro pozorování Země s vysokým rozlišením.
Divize obrany a vesmíru společnosti Airbus oznámila plány na snížení až o 2 500 pozic do poloviny roku 2026. Tento krok následuje po téměř dvou letech těžkých ztrát, což Airbus přimělo přizpůsobit se vyvíjejícím se tržním podmínkám.
Čína v úterý úspěšně vypustila druhou skupinu 18 družic Qianfan pro plánovanou megakonstelaci Thousand Sails, která má mít 14 000 družic. Družice vynesla raketa Dlouhý pochod 6A odstartovala z Taiyuan Satellite Launch Center.
Venturi Astrolab, společnost vyvíjející velká lunární vozítka, oznámila plány na vybudování FLEX Lunar Innovation Platform, neboli FLIP, roveru, který bude uveden na trh již na konci roku 2025.
Inversion Space, startup vyvíjející systémy pro návrat nákladu z vesmíru na Zemi, získal licenci od úřadu FAA na svou první misi, která odstartuje při sdílené misi Transporter-12 společnosti SpaceX.
Společnost OroraTech získala 25 milionů eur na vybudování další fáze družicové konstelace určené k monitorování lesních požárů. Financování série B bylo vedené Korysem, Evropským cirkulárním bioekonomickým fondem (ECBF) a stávajícím investorem Bayern Kapital.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Představte si situaci, že byste se mohli chatbotovi říct: „Mohl bys mi vytvořit extrémně přesnou mapu pěstování plodin v Keni?“ A nebo „Dochází u budov v mé ulici k sesedání podloží?“ A teď si ještě představte, že odpověď, kterou dostanete, je v souladu s vědeckými pozorováními a zakládá se na prověřených datech z pozorování naší planety. Agentura ESA ve spolupráci s technologickými partnery nyní pracuje na tom, aby se podobný nástroj zhmotnil v realitě. Experti se totiž snaží vyvinout AI aplikace, které by přinesly revoluci do způsobu, jakým vyhledáváme informace o pozorováních Země.
Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.
Jako kosti mimozemšťanů mohou pro někoho vypadat součástky kosmického hardwaru navržené umělou inteligencí. Při jejich návrhu však byl vzhled vedlejší – hlavní je, že váží méně, snáší větší zatížení a jejich vývoj trvá ve srovnání s částmi, které navrhují lidé, jen zlomek času. „Vypadají tak nějak divně a mimozemsky,“ říká s nadsázkou vývojový inženýr Ryan McClelland a dodává: „Ovšem jakmile je uvidíte v akci, tak všechno začne dávat smysl.“ Právě McClelland vyšlapal cestu k návrhů specializovaných a jedinečných dílů s využitím komerčně dostupných programů s umělou inteligencí. Na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu tak začal vznikat hardware, který sám McClelland označuje jako vyvinuté struktury (evolved structures).
TRL Space Systems, vcelku mladý brněnský startup, jehož jméno a nejen to se každému českému fanouškovi kosmonautiky a kosmického průmyslu muselo vrýt do paměti. Navzdory své krátké činnosti, se firmě v čele s bývalým generálním ředitelem SAB Aerospace Petrem Kapounem, daří získávat milionové kontrakty a posouvat hranice českého kosmického průmyslu silnou, jasnou vizí a definicí zajímavých ambiciózních projektů, na kterých už nyní pracují. Jedním z takovýchto projektů je družice TROLL, kterou si trochu přiblížíme v dnešním článku.
Když je potřeba dělat na základě neznámých dat rozhodnutí v reálném čase (třeba rozhodování, kudy se vydat na rozcestí, kde jste ještě nebyli), pak jsou současné systémy umělé inteligence a strojového učení se ani zdaleka nevyrovnají lidským dovednostem. Proto se John Moisan z NASA rozhodl vyvinout AI oko, anglický AI Eye (zkráceně A-Eye). Moisan pracuje jako oceánograf na Wallops Flight Facility u Chincoteague ve Virginii a věří, že umělá inteligence bude řídit jeho pohyblivý senzor A-Eye. Při analýze snímků by jeho systém nejen našel známé vzory v nových datech, ale také by umělá inteligence řídila senzor tak, aby pozoroval a objevoval nové objekty nebo biologické procesy.
Česká republika opět ukázala, že ukrývá značný potenciál pro uplatnění v kosmických oborech. Díky startupu Zaitra se letos vypuštěný český CubeSat VZLUSAT-2 dočkal významného vylepšení, které předznamenává možnosti širšího uplatnění umělé inteligence (AI) v kosmonautice. Družice, které ve viditelné části elektromagnetického spektra snímkují Zemi, fotografují zájmovou oblast tak, jak jim předurčuje plán. Jenže počasí často udělá čáru přes rozpočet a družice tak vyfotí pouze mraky. Pozemní týmy však nevědí, jak jejich snímkování dopadlo – podařilo se trefit do mezery mezi mraky a je cílová oblast vyfocená správně, nebo oblačnost částečně, či úplně zakrývá zorné pole? Odpovědi na tyto otázky přichází až když se snímky pošlou na Zemi a operátoři si je mohou prohlédnout. To je ale značně neefektivní postup.
Skupiny malých družic by spolu mohly komunikovat, aby nasbíraly data o důležitých meteorologických jevech v různých částech dne či roku a navíc z různých úhlů. Takové skupiny družic využívající algoritmy strojového učení by mohly přinést revoluci ve vědeckém chápání změn počasí a klimatu. Sabrina Thompson pracuje na softwaru pro malé družice, s jehož pomocí by mohly tyto družice navzájem komunikovat, identifikovat vědecky hodnotné cíle pozorování, koordinovat orientaci a načasování, aby bylo možné získat odlišné pohledy na stejný cíl.
Raketa Vega vynesla tento týden 53 družic a mezi nimi byl i ɸ-sat-1 – první evropská mise pro sledování Země vybavenou umělou inteligencí. Nyní již probíhají přípravy na další inovativní družici se špičkovými technologiemi – ɸ-sat-2. 3. září vypuštěná družice, jejíž název se čte Fí-sat-1, má za úkol demonstrovat, jak mohou družicová data ve spojení s pokročilými digitálními technologiemi přinášet výhody uživatelům na Zemi – ať už jsou z komerční, průmyslové či vědecké sféry.
Internetová veřejnost může pomoci řidičům vozítka Curiosity lépe brázdit povrch Marsu. S pomocí online projektu AI4Mars stačí popisovat terénní útvary na snímcích, které rover vyfotil na Marsu. Lidé tak mohou pomoci trénovat algoritmy umělé inteligence, aby zvládaly automaticky posuzovat skutečný terén. Počítač sám zatím nedokáže rozhodnout, zda ta věc nalevo je velký balvan, plochý kámen, nebo jen písek. AI4Mars, který funguje na platformě Zooniverse pro vědecké pomocníky z řad veřejnosti, vás nechá na snímky kreslit hranice kolem terénních objektů a vybírat ze čtyř jejich popisků. Právě tyto popisky jsou klíčem ke zpřesnění klasifikace algoritmů SPOC (Soil Property and Object Classification).
Už jen za pár měsíců bychom se měli dočkat startu evropské družice, která prověří, jak může palubní umělá inteligence zlepšit efektivitu odesílání nasbíraných informací o Zemi zpět na naši planetu. Projekt označovaný jako ɸ-Sat, nebo PhiSat (česky tedy FíSat) má do oboru snímkovacích družic vnést bez přehánění technickou revoluci. Umělou inteligencí bude vybaven jeden ze dvou cubesatů, které poletí na oběžnou dráhu v rámci mise FSSCat, která se stala vítězným nápadem programu Copernicus Masters.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
