sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že kontaminace v kapalinovém potrubí způsobila ztrátu prvního stupně rakety Alpha, který byl testován pro nadcházející start.
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Jedna z největších antén sítě NASA Deep Space Network, označení DSS-14, byla v září poškozena a může být delší dobu mimo provoz.
Nejvyšší demokratický představitel vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů požaduje, aby NASA zastavila snahy o uzavření zařízení v Goddardově vesmírném letovém středisku s argumentem, že tyto kroky ohrožují schopnost střediska podporovat mise agentury.
Španělská společnost Sateliot 10. listopadu oznámila plány na vývoj modernizovaných družic z nově rozšířených prostor v Barceloně s cílem posunout se od propojení senzorů a strojů k poskytování širokopásmového hlasového, video a datového spojení přímo do chytrých telefonů.
Italská společnost Avio, která se zabývá leteckými pohonnými jednotkami, oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin, které jim poskytují přednostní přístup k raketovým motorům na tuhá paliva
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.
29. apríla sa z rampy LS-101 kozmodrómu WSLC na ostrove Hainan vzniesla raketa CZ-5B. Ale tentokrát to nebol obyčajný štart, ba naopak, bol v mnohých ohľadoch výnimočný. Týmto štartom sa začala séria jedenástich misií, na konci ktorých by mala byť hotová čínska orbitálna stanica Tiangong. Jedná sa o štarty troch hlavných modulov (Tianhe, Mengtian, Wentian) pomocou rakety CZ-5B, štyroch zásobovacích lodí Tianzou-2 až 5 pomocou rakety CZ-7 a štyroch pilotovaných lodí Shenzhou-12 až 15 pomocou rakety CZ-2F.
Událostí číslo jedna se v červenci stalo jednoznačně rozšíření ISS o laboratorní modul Nauka, které jsme s napětím sledovali, proto ve Vesmírných výzvách rozhodně nemůže chybět. Dále uvidíte čínský výstup do volného prostoru, starty misí Unity 22, NS-16 a mnoho dalšího. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Je nedělní poledne, tedy nejvhodnější čas zasednout k tradiční porci přehledu nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které se staly za posledních sedm dní. Týden, který byl plný kosmonautiky, jako už dlouho ne! I v Kosmotýdeníku dojde k připomenutí Apolla 11, s kterým nám pomohl Michal Václavík, ale hlavním tématem budeme hledět do budoucnosti. Podíváme se na družici, která na oběžné dráze vyzkouší 3D tisk komponent pro budoucí kosmické mise a neuniknou nám ani další významné události. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Čínská kosmická laboratoř Tiangong 2 shořela podle plánu dnes v 15:06 SELČ nad jižním Tichým oceánem. 19. července 16:10
Podle „U.S. Joint Space Operations Center“ snížila Čína oběžnou dráhy TG-2 z 380 na 292 kilometrů – možná první krok řízeného deorbitu. 23. června 21:30
V Kosmotýdeníku naleznete každý týden souhrn událostí z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Dnes se v hlavním tématu podíváme na misi New Horizons. Zdá se, že po průletu kolem 2014 MU69 v roce 2019 bychom se možná mohli dočkat ještě návštěvy dalšího objektu. Zamíříme také na dnešní start Atlasu 5, nebo si shrneme zánik první čínské nákladní automatické lodi. Přeji vám příjemnou neděli a dobré čtení.
Čínská zásobovací loď Tiančou 1, která má vyšlapat cestu k běžně používaným zásobovacím a tankovacím lodím pro budoucí kosmickou stanici, úspěšně dokončila několik měsíců trvající testování u orbitální laboratoře Tiangong-2 (Nebeský palác-2). Tyto zkoušky obnášely především opakované odpojování a připojování v různých režimech. Po každém připojení následovala zkouška přečerpání paliva, což je hlavní úkol této mise. Čína už má se spojováním těles na oběžné dráze zkušenosti, ale pro chystanou stanici potřebuje spolehlivý systém přečerpávání paliva. V sobotu 16. září se loď naposledy a definitivně oddělila od Tiangongu a před vstupem do atmosféry ještě podstoupí samostatný let.
Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.
Právě končící týden formovaly dva významné starty. Jednak jsme se dočkali startu indické rakety PSLV-XL, která vynesla českou i slovenskou družici. Následně přišel start Falconu 9 s již jednou použitým stupněm. Druhý start nás obohatil i o velmi napínavé přistání. I o tom bude řeč v Kosmotýdeníku. Hlavní tématem však bude start tajné ruské družice, které využila velmi zřídka kdy viděnou verzi rakety Sojuz. Podíváme se taky do řídicího střediska sondy Cassini a nevynecháme další tradiční kategorie. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
