Tiangong-2

  • Kosmotýdeník 214 (17.10. – 23.10.)

    Kosmotýdeník 214 (17.10. – 23.10.)

    K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Putování po Nebeských palácích II. díl

    Putování po Nebeských palácích II. díl

    Osmnáctého října 2016 vstoupila na palubu stanice Tiangong 2 první posádka, kterou tvořili taikonauti Jing Haipeng a Chen Dong. Takto začal pokus Číny o nejdelší pobyt svých vyslanců na orbitě Země. Stanice Tiangong-2 je vlastně hlavně technickým demonstrátorem a demo verzí budoucí velké čínské stanice. Jako taková nemá velké vědecké cíle, ale hlavně technologický význam. Ale i přesto, nebo právě proto je velice zajímavá. Pojďme se ve druhém díle našeho krátkého třídílného seriálu podívat podrobněji na technologické řešení celé této stanice.

  • Putování po nebeských palácích I. díl

    Putování po nebeských palácích I. díl

    Čínská kosmonautika zažívá v posledních letech těžko srovnatelný rozvoj, který tuto zemi regulérně zasadil vedle matadorů světové kosmonautiky, jakými jsou USA, stále ještě je Rusko a ESA. Nyní se na orbitální dráze nachází dvě čínské stanice. Ta první bohužel již nekontrolovatelně padá a ta druhá čeká na první posádku. Vzhledem k tomu, jak málo informací Čína o stanicích i jejich programu uvolňuje, je obtížné k ní říci něco podrobného. To nám však nezabrání, abychom v souvislosti s první vypuštěnou pilotovanou lodí ke stanici Tiangong-2 nepředstavili třídílný seriál o této stanici. A nakonec dojde snad i na ty podrobné technické údaje.

  • Vesmírné výzvy – září 2016

    Vesmírné výzvy – září 2016

    Září kosmonautickými událostmi opravdu nešetřilo. Hodně jich bylo očekávaných, ale objevily se i neplánované, které fanoušky a zejména kosmické společnosti nepotěšily. Vesmírné výzvy proto přinášejí sedm hlavních reportáží a i stěny kosmonautické kostky mají co dělat, aby tlak vměstnaných informací ustály.

  • Kdo osedlá příští Nebeskou loď?

    Kdo osedlá příští Nebeskou loď?

    Kosmická stanice Tiangong-2 (Nebeský palác-2) se 16. září usadila na parkovací dráze 197 × 373 kilometrů a v dalších dnech pak vlastními motory vytáhla dráhu na parametry 369 × 378 kilometrů. Vše je tedy připraveno ke startu pilotované lodi, která by měla k Nebeskému paláci vyrazit ještě v tomto měsíci. Zatím ale nevíme, kdo přesně usedne do anatomických křesel kosmické lodi Šen-čou-11 (Nebeská loď-11). V dnešním článku se pokusíme zhodnotit celou situaci a zároveň zkusíme odhadnout, kdo by mohl tvořit posádku. Čína totiž složení posádky zatím neoznámila a tak si můžeme zkusit zahrát malou detektivku.

  • Tiangong-2 na finální dráze, Tiangong-1 neřízeně padá

    Tiangong-2 na finální dráze, Tiangong-1 neřízeně padá

    Stanice Tiangong-2, která byla vypuštěna minulý týden, už dosáhla své určené oběžné dráhy. Ta je kruhová a nachází se ve výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Po startu se stanice nacházela na nižší oběžné dráze s parametry 200×347 kilometrů (nejnižší a nejvyšší body dráhy), ze které musela vystoupat pomocí vlastních motorů. Čína také odhalila zajímavé informace o vybavení stanice, na palubě Tiangongu-2 se totiž nacházejí velice přesné atomové hodiny, které používají pokročilou technologii studených atomů. Tyto hodiny by se měly v časovém horizontu 30-300 milionů let zpozdit o méně než jedinou sekundu. Hlavním účelem takto přesných hodin by kromě výzkumu měla být synchronizace ostatních atomových hodin ve vesmíru. Ty se používají převážně na navigačních satelitech, které si musí pro správnou funkci udržovat velmi přesný čas. Lepší synchronizace mezi jednotlivými satelity by tak přinesla vyšší navigační přesnost.

  • Zářijová Kosmoschůzka

    Zářijová Kosmoschůzka

    Prázdniny skončily a tak je čas opět se vrhnout do pravidelných Kosmoschůzek pod záštitou Kosmoklubu, na kterých jsou vždy pro vás připraveny zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů jako astronomie či fyzika. Zařijová Kosmoschůzka se uskuteční v úterý 27. září 2016 v restauraci Zorto na adrese Nekázanka 6, 11000 Praha.

  • Kosmotýdeník 209 (12.9. – 18.9.)

    Kosmotýdeník 209 (12.9. – 18.9.)

    Uběhlo přesně 10 080 minut od vydání minulého Kosmotýdeníku a je tu pro vás nový díl, který rekapituluje dění právě uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start rakety Vega s velmi zajímavými satelity. Necháme se navnadit prosakujícími informacemi z chystané konference v Mexiku, kde by měly být odhaleny plány SpaceX na osídlení Marsu.To a mnohem více vás čeká v aktuálním vydání Kosmotýdeník

  • Čína úspěšně vypustila svojí druhou stanici Tiangong-2

    Čína úspěšně vypustila svojí druhou stanici Tiangong-2

    Včera se přesně na čas v 16:04 zapálilo 8 motorů na prvním stupni a urychlovacích blocích rakety Dlouhý Pochod 2F, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala druhá čínská orbitální stanice Tiangong-2. Start proběhl přesně podle plánu a stanice se usadila na nízké oběžné dráze. Už v říjnu by se k ní měla vydat první posádka, dva tchaikonauti by měli na stanici pobýt celkem 30 dní. V roce 2017 pak čeká stanici další důležitá událost – automatické spojení s nákladní lodí Tianzhou, která bude v budoucnosti zásobovat velkou čínskou modulární stanici. Ke stanici by se také měla v roce 2017 vydat druhá posádka, termín startu však ještě není známý.

  • ŽIVĚ: Start čínské stanice Tiangong-2

    ŽIVĚ: Start čínské stanice Tiangong-2

    Dnes by měl proběhnout dlouho očekávaný start čínské vesmírné stanice Tiangong-2. Čína většinou své starty nevysílá v přímém přenosu, dnešní mise je ale výjimkou. Televize CCTV-News potvrdila na tiskové konferenci, že bude naživo vysílat jak předstartovní přípravy, tak start samotný. K němu by mělo dojít zhruba v 16:04 našeho času, pokud půjde vše podle plánu. Tiangong-2 je jednomodulová stanice, velmi podobná svému předchůdci Tiangong-1. Hmotnost celé stanice bude pouze okolo 8,5 tuny (pro porovnání, ISS má hmotnost zhruba 420 tun) a vynese jí, stejně jako stanici Tiangong-1 a pilotované lodi Shenzhou, raketa Dlouhý Pochod 2F, která spaluje hypergolická paliva ve všech stupních. Ta bude startovat z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center, stejně jako předchozí stanice i pilotované lety.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗