ThinkOrbital
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.
Společnost Firefly Aerospace oznámila, že modernizuje svou raketu Alpha a provede změny, jejichž cílem je zlepšit spolehlivost rakety.
Krátce po říjnovém kosmickém týdnu oznámila investiční společnost JP Morgan investiční plán ve výši 10 miliard dolarů zaměřený na odvětví klíčová pro národní bezpečnost Spojených států. Kromě nanomateriálů, autonomní robotiky a solární energie se oznámení zaměřilo také na financování kosmických lodí a vesmírných startů.
Bill Adkins, dlouholetý profesionální pracovník podvýboru pro obranné rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů, se s účinností od 12. ledna připojuje k Národnímu průzkumnému úřadu jako hlavní zástupce ředitele.
NASA poskytla dlouho očekávanou aktualizaci plánů pro start mise Artemis 2, včetně vyvezení nosné rakety SLS na rampu 17. ledna.
Portugalsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accord. Stala se tak šedesátou zemí, která dohody podepsala.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tímto článkem končí čtyřdílná minisérie z přelomu loňského a letošního roku, ve které jsme si shrnuli kosmonautické výhledy na příští rok v nepilotované i pilotované kosmonautice a také jsme si shrnuli hlavní události loňského roku. Dnes si připomeneme hlavní vrcholy pilotované kosmonautiky v roce 2025 a jak sami uvidíte, stalo se toho opravdu mnoho. Tak rovnýma nohama vzhůru do rekapitulace.
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém prostoru. Proč hmyz? Tito drobní, přizpůsobiví živočichové plní bílkovin a dalších látek, se jeví jako skvělý výživový kandidát pro daleké cesty mimo nízkou oběžnou dráhu! V dalších tématech nás čeká shrnutí dění kolem opožděného návratu lodi Shenzhou-20 z paluby čínské stanice Tiangong, snižování kadence ruských pilotovaných letů, ale také poslední přípravy na start rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a je proto ideální chvíle si shrnout kosmonautické dění. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zabývá úspěšným startem čínské pilotované mise Shenzhou-21, která mimo jiné rekordně rychle přiletěla ke stanici Tiangong. Dále jsou pro Vás připraveny informace o odkladu mise lunárního landeru Griffin, testu základní kostry stanice Haven-1, nebo nové rendery interiéru Starship i statický zážeh rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední čistě zářijový týden přinesl hned několik startů Falconu 9, vzlétl Atlas V a několik čínských raket. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat především zvyšování oběžné dráhy Mezinárodní kosmické stanice pomocí nového zařízení, které má v trunku schované nákladní loď Dragon 2. Dále se podíváme na probíhající přípravy na jedenáctý integrovaný let Super Heavy Starship, čínskou kosmickou vycházku, anebo testy skafandru pro program Artemis. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované observatoře IMAP. V dalších tématech se můžete těšit na start čínské zásobovací mise ke stanici Tiangong, testování adaptéru pro raketu SLS 1B, návrat Axiom-4 či jednu novinku o Super Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čína se chystá vypustit další moduly stanice Tiangong, aby nasytila rostoucí poptávku po vědeckém výzkumu a potenciálně posílila mezinárodní spolupráci. Aktuálně nejsilnější čínská raketa, Dlouhý pochod 5B, má být podle oficiálních míst nosičem těchto nových modulů. „V souladu s plánem zajistí Dlouhý pochod 5B také vynesení dodatečných modulů pro pilotovanou kosmickou stanici,“ uvedl Wang Jue z CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) 30. dubna v televizi CCTV (China Central Television). Žádný oficiální časový plán misí nebyl zveřejněn, ale zdá se, že komentáře potvrzují plány na přidání modulů k Tiangongu, orbitální základně ve tvaru písmene T se třemi moduly, která byla postavena v letech 2021-2022.
Čína vyslala k orbitální kosmické stanici Tiangong svou devátou pilotovanou misi. Shodou okolností tento start vyšel na 55. výročí startu první čínské družice, která nesla jméno Dongfanghong-1. Čína se od té doby dostala do užší světové špičky a na svém kontě má i řadu prvenství – třeba první družicovou síť na vzdálené retrográdní dráze Měsíce, když družice DRO-B dokončila v tomto měsíci závěrečný manévr. Aby toho nebylo málo, tak čínský komerční kosmický sektor pokračuje v rozšiřování úctyhodným tempem. Firma LandSpace třeba dokončila sestavování prvního exempláře rakety ZhuQue-3 a 100. kus raketového motoru Tianque sjel z výrobní linky v Huzhou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.