sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Bion-M 2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Cambrian Works

Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.

SpaceX

Společnost SpaceX obvinila Virginii z vyloučení Starlinku z většiny státních dotací ve výši 613 milionů dolarů v rámci federálního programu širokopásmového připojení.

Telespazio Germany

Společnost Telespazio Germany 12. srpna oznámila plány na vylepšení své platformy pro řízení misí EASE-Rise o služby Digantara pro sledování vesmírné situace (SSA) a nástroje umělé inteligence Intella.

Geost

Společnost Rocket Lab USA 12. srpna oznámila, že dokončila akvizici společnosti Geost, amerického dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných ve vojenských družicích. Hodnota akvizice dosahuje 275 milionů dolarů.

NASA

Vedoucí vědeckého ředitelství NASA uvedla, že agentura je i nadále rozhodnuta využívat malé družice k provádění různých vědeckých misí, ačkoli tyto plány čelí nejistému rozpočtu.

Northrop Grumman

Společnost Northrop Grumman oznámila, že nové radarové stanoviště v Západní Austrálii, vybudované v rámci třístranného partnerství mezi Spojenými státy, Spojeným královstvím a Austrálií, prokázalo, že dokáže sledovat objekty na geostacionární oběžné dráze Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: tiangong
IMAP

Kosmotýdeník 670 (14. 7. – 20. 7.)

Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované observatoře IMAP. V dalších tématech se můžete těšit na start čínské zásobovací mise ke stanici Tiangong, testování adaptéru pro raketu SLS 1B, návrat Axiom-4 či jednu novinku o Super Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Tiangong má dostat nové moduly

Čína se chystá vypustit další moduly stanice Tiangong, aby nasytila rostoucí poptávku po vědeckém výzkumu a potenciálně posílila mezinárodní spolupráci. Aktuálně nejsilnější čínská raketa, Dlouhý pochod 5B, má být podle oficiálních míst nosičem těchto nových modulů. „V souladu s plánem zajistí Dlouhý pochod 5B také vynesení dodatečných modulů pro pilotovanou kosmickou stanici,“ uvedl Wang Jue z CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) 30. dubna v televizi CCTV (China Central Television). Žádný oficiální časový plán misí nebyl zveřejněn, ale zdá se, že komentáře potvrzují plány na přidání modulů k Tiangongu, orbitální základně ve tvaru písmene T se třemi moduly, která byla postavena v letech 2021-2022.

Čína vypustila další pilotovanou misi a její soukromý sektor expanduje

Čína vyslala k orbitální kosmické stanici Tiangong svou devátou pilotovanou misi. Shodou okolností tento start vyšel na 55. výročí startu první čínské družice, která nesla jméno Dongfanghong-1. Čína se od té doby dostala do užší světové špičky a na svém kontě má i řadu prvenství – třeba první družicovou síť na vzdálené retrográdní dráze Měsíce, když družice DRO-B dokončila v tomto měsíci závěrečný manévr. Aby toho nebylo málo, tak čínský komerční kosmický sektor pokračuje v rozšiřování úctyhodným tempem. Firma LandSpace třeba dokončila sestavování prvního exempláře rakety ZhuQue-3 a 100. kus raketového motoru Tianque sjel z výrobní linky v Huzhou.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality IV/2024 (13.01.2025) online přednáška v 18:00

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol prozkoumat asteroid 65803 Didymos. Asi nejzajímavější událost měsíce října nám přinesl zhruba o týden později pátý testovací let rakety Starship, při kterém se podařilo i zachytit přistávající booster Super Heavy. O den později se z rampy LC-39A odlepil Falcon Heavy se sondou Europa Clipper určenou k průzkumu měsíce Europa planety Jupiter. Přesuňme se již do měsíce listopadu, kdy se začala skládat nejsilnější raketa světa Space Launch System pro misi Artemis II. I v listopadu jsme se dočkali testovacího letu rakety Starship v pořadí již šesté. Poslední událostí, která stála za zmínku je návrat posádky kosmické lodi Shenzhou 18 z půlročního pobytu na čínské stanici Tiangong. V prosinci se zaměříme na start družice Sentinel-1C evropské kosmické agentury určené k dálkovému průzkumu Země. Evropská kosmická agentura v prosinci uskutečnila i další zajímavý start, kterým byla

Jaký byl rok 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

V minulých dnech jsme si představili nejočekávanější události roku 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice a máme za sebou i shrnutí nepilotované kosmonautiky za rok 2024. Nyní je tedy čas uzavřít tuto sérii z přelomu roku rekapitulací roku 2024 z hlediska pilotované kosmonautiky. Také v tomto oboru se totiž událo mnoho zajímavých věcí, které by rozhodně neměly zapadnout. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.

Druhý let Vulcanu

Kosmotýdeník 640 (16. 12. – 22. 12.)

Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak se ULA připravuje na třetí let rakety Vulcan a zda získá certifikaci pro zakázky národní obrany i přesto, že druhá mise zaznamenala anomálii během letu. V dalších tématech nás čeká změna jízdního řádu budování komerční stanice Axiom, dále také třetí zakázka pro lunární lander Blue Ghost a samozřejmě nevynecháme ani start české družice LASARsat. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (3.díl)

Měsíc šedý a pustý. Přitom důvěrně známý, ale stále tajemný. Právě k němu směřuje naše budoucnost a pokračující přítomnost v průzkumu vesmíru. Všechny plánované velké projekty s ním nějakým způsobem počítají. Ať už je to stanice Gateway, program Artemis nebo čínský program Chang’e v jehož rámci se má na povrchu luny budovat mezinárodní základna. Nesmím vynechat ani Indii, která rozvíjí své schopnosti a též deklaruje, že cílem snah je přistání na Měsíci. Sny Koperníka, Keplera, Verna a dalších pomalu ožívají. Není to jen pošetilé plýtvání zdroji, je to v prvé řadě naše přirozenost a v té druhé snaha o přežití. Náš satelit vzdálený 400 000 tisíc kilometrů bude klíčové kosmické těleso pro nadcházející desetiletí a to z mnoha důvodů. Měsíc je v podstatě klíčem k rozšíření lidské přítomnosti po Sluneční soustavě. Ovšem pobyt na našem souputníkovi není vůbec jednoduchý. Čeká nás velké množství překážek a technologických výzev, kterým bude třeba čelit. Celkově budování čehokoli na povrchu bude mnohem složitější podnik než byl program Apollo. Stejně neskutečné ovšem našim předkům kdysi připadalo postavit galeonu, která byla ve své době

ShenZhou 19

Kosmotýdeník 633 (28. 10. – 3. 11.)

Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho nejzajímavějšího z kosmonautiky z uplynulého týdne se však zaměříme i na další události. V hlavním tématu třeba na start a začátek čínské mise ShenZhou 19, která je zajímavá hned z několika pohledů. V dalších tématech si připomeneme, že výroba raket Atlas V se chýlí k úplnému závěru a na výrobní lince je poslední exemplář. Vydáme se také na Starbase, kde je maketa lunární verze Starship a dojde i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Úspěšný návrat ze stanice Tiangong

Dnes ráno ve 2:43 našeho času se od kosmické stanice Tiangong odpojila pilotovaná kosmická loď Shenzhou 17, ve které se na Zemi vraceli tři muži – velitel Tang Hongbo (Tchang Chung-po), pilot Tang Shengjie (Tchang Šeng-ťie) a systémový operátor Jiang Xinlin (Ťiang Sin-lin). Kosmická loď na oběžné dráze nestrávila mnoho času volným letem. Už před polednem našeho času se její návratová kabina snesla do autonomní oblasti Vnitřní Monogolsko. Ke kontaktu s povrchem v oblasti Dongfeng (Tung-feng) došlo v 11:46 našeho času.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.