Astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet přistál v lodi Crew Dragon spolu se svými kolegy ve vlnách u pobřeží Floridy v úterý 9. listopadu 2021. Seriál fotografií z Mezinárodní vesmírné stanice nám po dobu téměř 7 měsíců ukazoval, čím astronauti nebo chcete-li kosmonauti žijí, ale také, co vídají z oken jejich létajícího domova. Koncem mise Crew-2 by se měl tedy uzavřít i náš fotoseriál. Vy už ale víte, že tomu tak tento týden nebude, protože máme s Thomasovými snímky dosud nevyřízené účty, a to především díky anketám, které jsme pod každým pokračováním seriálu umístili. Také Thomas se hned po návratu do Francie zmínil, že toho má ještě dost co sdílet. Necháme se tedy překvapit, jaký bude další osud tohoto seriálu. S fotografiemi z ISS se ale na portálu Kosmonautix.cz budete potkávat i nadále, jen to už bude jinou formou nebo v jiném seriálu. To je ale ještě daleko. Pojďme se podívat na další várku Thomasových fotografií.

Ze snímků v galerii Thomase Pesqueta na Flickru je trochu cítit bilancování končící se mise Alpha (tak se nazývá jeho druhý půlroční pobyt na ISS). Během jeho první mise Proxima se započal tento seriál, který je velkou inspirací, studnicí poznání a aktuálním zdrojem informací o životě tam někde nahoře. Je zřejmé, že s koncem mise tyto články z webu Kosmonautix zcela nezmizí, ale budou se tu více, či méně objevovat, protože si našly své místo. To je ale ještě vzdálená budoucnost. Vraťmě se do současnosti a projděme si zajímavosti, kterými nás Thomas v posldním týdnu zahrnul.

Uběhlo dalších 2602 oběhů Mezinárodní vesmírné stanice kolem Země a proto jsme tu s dalším pokračováním našeho seriálu o dění na ISS. Jak víte, svými fotografiemi a komentáři k nim nás provází francouzský astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet. Společně s dalšími šesti kolegy již očekává další návštěvu, která by měla odstartovat v neděli v lodi Crew Dragon. My se ale ještě vrátíme zpět a pohlédneme na Zemi, kdy 19. září Thomas namířil objektiv o ohnisku 58 mm směrem k poušti Sahara, aby zachytil nevšední obrázek, který by mohl být ozdobou nejednoho domova tady na Zemi. Někdy se až nechce věřit, že jde o snímky naší Země. Podívejte se sami uvnitř článku na detail této oblasti i na to, co zažívají kosmonauti při svém každodenním programu na stanici.

Uplynulý týden na ISS přinesl velmi zajímavou změnu v podobě přítomnosti smíšené posádky. Na Mezinárodní vesmírné stanici současně pobývali profesionální kosmonauti z různých koutů světa spolu s dvěma filmaři z Ruska. Thomas Pesquet, který je autorem drtivé většiny fotografií v našem seriálu, si velmi pochvaloval profesionalitu obou návštěvníků, tedy herce a režiséra Klima Šipenka (na úvodní fotografii v modulu Cupola), i herečky Julije Peresild, která s ním natáčela scény do připravovaného filmu. Thomas byl nadšen z jejich přístupu i toho, že stav mikrogravitace (beztíže) pro ně byl přirozený, jak pro ryby ve vodě. Jejich návštěva však skončila, a tak se museli vydat na Zemi v Sojuzu MS-18 spolu s Olegem Novickým, který byl autorem mnoha zajímavých fotek, z nichž některé jste viděli i v předchozích dílech. Věříme, že zkušený kosmonaut Anton Škaplerov bude jeho důstojnou náhradou a těšit se můžeme i z dalších Thomasových fotek a komentářů k nim.

Pohledem z okna Mezinárodní vesmírné stanice vás opět vítáme u našeho seriálu fotografií a zajímavých kometářů. Nebylo by tohoto seriálu, nebýt motivace, kterou nám s výšky 400 km posílá k nám na Zem francouzský astronaut Thomas Pesquet. Na úvodní fotografii je na první pohled rozpoznatelný poloostrov. Stačí dodat jeho název v jazyce jednoho z národů zde žijících, Península ibérica, a jistě jste si ověřili, že jde opravdu o Pyrenejský poloostrov. Všimli jste si, že v češtině nepoužíváme název Iberský, jako to má třeba i angličtina? Původními obyvateli poloostrova totiž byli Iberové, nazývaní tak podle řeky Iberu (dnes Ebro). Thomas dodává, že 12. říjen je španělský národní den, proto tento pěkný širokoúhlý snímek. Zdravíme i sousední Portugalsko.

Rok má většinou v kalendáři 52 týdnů a právě tolikrát už se na webu Kosmonautix objevuje seriál fotografií a příběhů z Mezinárodní vesmírné stanice. Vzhledem k tomu, že každá mise kosmonautů na ISS trvá zpravidla půl roku, je zřejmé, že i pobyt Thomase Pesqueta se pomalu chýlí k závěru. Na stanici je nyní dokonce desetičlenná posádka, protože na návštěvě je zrovna i filmařská dvojice z Ruska. Sojuz MS-18 má odvézt Olega Novického s filmaři již 17. října a posádka mise Crew-2 má plánovaný odlet v listopadu. Nechme se ještě unášet zážitky a neuvěřitelnými pohledy na naši Zemi, dokud je to možné. Thomas je jeden z těch nejpovolanějších, ale přinášíme i některé snímky jeho kolegů.

Na fotografii vidíme Thomase v modulu Cupola. Nechme jej hovořit: „Za každým povedeným snímkem z paluby ISS stojí především hodně příprav. Obvykle začínám naším navigačním softwarem. Umožňuje vám vyhledat cíle v poměrně omezeném katalogu (já jsem si jich před misí připravil mnoho, takže je z čeho vybírat). Zobrazuje také, kde zrovna bude den a kde noc, víceméně aktuální je i pohled na pokrytí oblačností a především ukazuje průmět dráhy ISS na zemský povrch během budoucích obletů… a to je asi tak všechno. Ačkoli se to na první pohled nezdá, fotografování vybrané oblasti v ten srpávný okamžik je velmi složité.“

Když se koncem dubna dostal na palubu Mezinárodní vesmírné stanice francouzský astronaut Thomas Pesquet, slibovalo to nálož opravdu zajímavých fotek. Realita předčila očekávání, a tak i když i ostatní kosmonauti produkují zajímavé příspěvky na sociálních sítích, volba padla na Thomasův specifický pohled na dění na ISS i na Zemi a na jeho textové komentáře. Důvodem bylo, že fotokoutek tu na našem serveru vycházel již v roce 2017, takže bylo na co navazovat. V dubnu tedy přišel třicátý díl obnoveného seriálu a dnes slavíme jubilejní padesáté pokračování. Jsme rádi, že tento seriál si své čtenáře našel a že hlasujete v anketách pod články. To využijeme ještě letos, až Thomas přistane zpátky na Zemi. Úvodní snímek ukazuje trochu bahamské modři, což je taková variace na tu berlínskou, ale Thomas by protestoval, že se nazývá pařížská modř. Každopádně z paluby ISS se to tak nějak může jevit.