Quindar
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Říká se, že pro štěstí je potřeba vykročit správnou nohou. Ale pokud chcete přistát na Marsu, měli byste přistát ne jen na jednu správnou nohu, ale ideálně na všechny správné nohy. Evropští inženýři proto začali provádět dopadové zkoušky základní kostry čtyřnohého sestupového modulu programu ExoMars. Dopadové testy probíhaly z různých výšek při různých rychlostech na simulovaný povrch Marsu. Přistávací nohy budou kriticky důležitou součástí vybavení pro bezpečné přistání evropského vozítka Rosalind Franklin v roce 2030. Ještě před nohama přijde ke slovu tepelný štít, padáky a motory, které postupně zpomalí sestup sondy k povrchu rudé planety.
Evropská kosmická agentura má za sebou další důležitý krok na cestě k misi Plato. Kosmická sonda určená k hledání planet podobných Zemi úspěšně prošla první sadou zkoušek, které mají ověřit její připravenost na start. Inženýři ji při nich doslova protřepali, aby nasimulovali silné rázy a vibrace, kterým bude čelit během vzletu. Takzvané vibrační testy probíhají ve třech fázích. Nejprve je observatoř upevněná na vibračním zařízení rozkmitána ve svislém směru, následně pak ve dvou navzájem kolmých bočních směrech. Každý test trvá jednu minutu a frekvence kmitů se postupně zvyšuje od 5 až na 100 hertzů. Při vyšších frekvencích už pohyb okem nepostřehneme, ale je slyšet charakteristické dunění konstrukce, které zesiluje v okamžicích rezonance. Právě první minuty kosmického letu patří k nejnáročnějším, protože družice musí vydržet extrémní vibrace při startu. Díky těmto zkouškám si mohou technici ověřit, že žádná část hardwaru nebude při skutečném letu poškozena. Po vibračních testech byla observatoř Plato umístěna do akustické komory LEAF agentury ESA, kde čelila ohlušujícímu hluku odpovídajícímu podmínkám při vzletu. I tento test
Nejkomplexnější padákový systém, jaký byl kdy určen pro fungování na Marsu, úspěšně zpomalil sestup makety přistávací platformy, která mohla bezpečně přistát na Zemi. Nebylo to ale jen tak. Stratosférický balón plněný heliem zvedl maketu přistávacího modulu a vynesl ji do výšky zhruba 30 kilometrů nad polárním kruhem, kde byl vydán pokyn ke shozu a aktivaci dvou velkých padáků, které vyklouzly ze svých vaků ve tvaru americké koblihy.
Program Space Rider, v jehož rámci vyvíjí Evropská kosmická agentura znovupoužitelný miniraketoplán, má za sebou důležitý milník. Překonal totiž fázi shozových testů, která probíhala letos v červnu u Sardinie v testovací oblasti Salto di Quirra, která patří italskému ministerstvu obrany. Po loňských úspěšných zkouškách tak učinil celý program významný krok na cestě k technologii pro řízení sestupu a přistání se zaměřením na schopnost autonomní navigace a řízení miniraketoplánu během sestupu a přistání. Tato testovací kampaň byla součástí vývojové fáze, ve které budou testovány všechny aspekty funkčnosti Space Rideru – od letu po přistání.
Na startovním stole na rampě A základny Starbase sedí 70 metrů vysoká raketa SuperHeavy B15 a chystá se na zkoušky svého pohonného systému. Stroj, který má vyrazit na osmý integrovaný letový test, čekají prvotní testy, jejichž konkrétní plán však není znám. Na zkoušky je vyhrazené období ode dneška do úterý 11. února. Zda se dnes SpaceX dopracuje až k velkému finále, tedy statickému zážehu 33 kyslíkometanových raketových motorů Raptor, nevědí ani pracovníci firmy. Vše bude záležet na krocích, které tomuto testu předcházejí. Díky kanálu nasaspaceflight však máte možnost živě sledovat dění na rampě.
V polovině ledna jsme Vás informovali o tom, že firma Vast přesunula na testovací stanoviště v kalifornském Mojave kvalifikační model primární struktury první komerční kosmické stanice. 6. února se společnost pochlubila tím, že zahájila jeho zkoušky. Tak trochu podle všeobecného očekávání také posunula termín startu stanice Haven-1 na rok 2026. Zmíněný začátek testů obnášel základní zkoušku, při které byly útroby modelu natlakovány na 1,8 násobek normálního tlaku a chybět nemohla ani zkouška těsnosti.
Na titulním obrázku tohoto článku vidíte pečlivě vyrobený hardware, který sice nepoletí do kosmického prostoru, ale poslouží jako společný testovací cíl pro přední evropská zařízení k testování družicových antén. Oficiální název zní Sub-Millimetre Wave Validation Standard Antenna, zkráceně VAST (pozor, neplést se stejnojmennou americkou soukromou firmou). Použití tohoto hardwaru zajistí, že všechny tyto zkušební komory budou správně a konzistentně měřit nejnáročnější rádiové frekvence, které se budou používat při budoucích vesmírných misích. „VAST je dobře charakterizovaná, mechanicky a tepelně stabilní vícefrekvenční reflektorová anténa pokrývající šest frekvenčních kanálů – 89 GHz, 118 GHz, 183 GHz, 325 GHz, 664 GHz a 1,2 THz,“ vysvětluje inženýr ESA, Paul Moseley a dodává: „Nadcházející generace telekomunikačních družic, ale i družic snímkujících Zemi, či vědeckých misí, bude využívat stále vyšší a vyšší rádiové frekvence zahrnující submilimetrové vlny, aby dosáhly rychlejších datových přenosů a přesnějšího vědeckého výzkumu. Jenže s tím, jak jdeme do vyšších frekvenčních pásem, je neustále složitější a dražší je správně měřit. VAST byl proto vyroben jako užitečný způsob ověřování výkonnosti různých zkušebních zařízení pro antény
Modul pro budoucí komerční stanici Orbital Reef od Blue Origin a Sierra Space, jejíž vznik finančně podporuje agentura NASA, nedávno dokončil plnorozměrový destrukční tlakový test. Tento milník je součástí kontraktu, který NASA uzavřela s Blue Origin v roce 2021. Stanice Orbital Reef bude vybavena i prvky od společnosti Sierra Space, což je případ i obytné struktury LIFE (Large Integrated Flexible Environment). Týmy provedly destrukční test této konstrukce na Marshallově středisku v Huntsville v Alabamě. Nafukovací obytný modul je vyroben z vysokopevnostních látek a sítí, které po natlakování vytvářejí pevnou strukturu. Větší množství vrstev měkkých materiálů, které vytvářejí stěny, jsou při startu rakety kompaktně složeny v jejím aerodynamickém krytu a k nafouknutí dochází až na oběžné dráze. Díky tomu může být i velký modul vynesený jedinou raketou.
Celá řada testů připravila sondu Europa Clipper na její cestu do systému planety Jupiter, kde prozkoumá ledový měsíc Europa a jeho podpovrchový oceán. Už za méně než půl roku se Europa Clipper vydá na cestu dlouhou 2,6 miliardy kilometrů k Europě. Nebude to ale vůbec lehká cesta. Na sondu čeká celá řada extrémů – od intenzivních vibrací při startu rakety, přes intenzivní žár a mráz v kosmickém prostoru až po drsnou radiaci u Jupiteru. Sonda nedávno prošla sérií náročných zkoušek na Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, které měly prověřit, že je připravena na tyto nelehké výzvy.
Zástupci firmy Ariane Group i agentur ESA a CNES úspěšně 30. ledna dokončili zkoušky odpojování a odtažení kryogenních přívodních systémů nové vzletové rampy pro Ariane 6. Tato činnost značí začátek demontáže zkušebního modelu Ariane 6, který nyní uvolní místo pro první start. Fáze kombinovaných testů s využitím pohonných látek je nyní ukončena a nová evropská raketa je na cestě ke svému premiérovému startu. Testovací model, který se nachází na rampě kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně, měří na výšku 62 metrů. V zásadě je stejný jako produkční model Ariane 6, který odsud snad již relativně brzy odstartuje. Rozdíl je v zásadě pouze v pomocných urychlovacích stupních, které nejsou certifikovány pro to, aby byly součástí letového exempláře.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.