Milník HST
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pozornost fanoušků kosmonautiky v pondělí 28. září poutal především 14. let rakety SuperHeavy s lodí Starship, přičemž leckdo si vzpomněl i na to, že onoho dne prováděla evropská sonda JUICE gravitační manévr u Země. Jenže v pondělí se také konala tisková konference NASA k programu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, na které zazněly nové informace o současném stavu i budoucnosti letového programu této pilotované kosmické lodi, kterou v uplynulých letech provází jeden technický problém za druhým.
Více než 4 měsíce poté, co NASA vydala zprávu, která vyhodnotila misi CFT kosmické lodi Starliner od Boeingu z roku 2024 jako selhání nejvyšší kategorie A, zůstává časový harmonogram návratu lodi k letovým misím nejistý a mohl by být vzdálen i několik let. Během veřejného setkání letecko-kosmického bezpečnostního panelu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel), ke kterému došlo 22. června, jeho člen, Kent Rominger, uvedl, že NASA stále vyhodnocuje možnosti pro start bezpilotní mise Starliner-1. Uvedl, že agentura a Boeing stále pracují na procházení poletových činností z mise CFT a řeší problémy objevené ve zprávě programového vyšetřovacího týmu PIT (Program Investigation Team).
Po vyhodnocení letového harmonogramu na Mezinárodní kosmickou stanici NASA i další partneři přizpůsobili termíny startů několika nadcházejících misí. Tato aktualizace harmonogramu lépe sladí plánování misí, logistiku a načasování nadcházejících letů s cílem podpořit provoz kosmické stanice. V dnešním článku si představíme nejčasnější možné příležitosti ke startům pilotovaných i nákladních misí s americkou účastí / podílem. Jde tedy o termíny NET (No Earlier Than = Ne dříve než) a u každého ještě bude záviset na operační připravenosti.
Krátce před svým prvním startem roku 2026 vedení společnosti United Launch Alliance oznámilo svůj cíl pro ok 2026 – dosáhnout mezi 18 a 22 starty! 10. února se uskutečnilo virtuální setkání s novináři u kulatého stolu, kterého se zúčastnil i Gary Wentz, viceprezident ULA pro programy nosičů Atlas a Vulcan. Přítomným zástupcům médií oznámil, že jeho firma cílí pro letošní rok na dva až čtyři starty raket Atlas V a něco mezi 16 a 18 misemi rakety Vulcan. Doplnil také, že starty nové rakety Vulcan mají být rozděleny mezi trampu SLC-41 na floridském Cape Canaveral Space Force Station a rampu SLC-3 na kalifornské Vandenbergově základně.
V roce 2014 přidělila agentura NASA kontrakt v rámci programu Commercial Crew Transportation Capability také firmě Boeing, která měla vozit astronauty na ISS a zpět ve své kosmické lodi Starliner. Součástí kontraktu, který Boeing dostal, bylo také až šest pilotovaných misí na orbitální komplex. Po pečlivém zhodnocení, se NASA a Boeing rozhodly, že kontrakt upraví. V rámci těchto úprav byla konečná objednávka upravena na čtyři mise, přičemž zbývající dvě jsou k dispozici jako volitelné možnosti. Příští let této kosmické lodi, který nese označení Starliner 1, bude využit k dopravě nákladu, který NASA na orbitálním komplexu potřebuje.
Včera jsme vám přinesli článek, který rekapituloval očekávané kosmonautické události roku 2025 v bezpilotní kosmonautice. Dnes nastal čas v tématu pokračovat, ale tentokrát se zaměříme na kosmonautiku pilotovanou. I v této oblasti totiž najdeme několik zajímavých a pozornost zasluhujících momentů, na které se můžeme těšit. NASA sice před pár týdny odsunula start mise Artemis II až na rok 2026, což znamená, že rok 2025 přišel o svůj největší tahák pilotované kosmonautiky. Jak se však sami dočtete v následujících odstavcích, zajímavých misí nám stále zůstává více než dost.
Kanadský astronaut Joshua Kutryk se stal třetím členem první komerční posádky pro misi Starliner-1. Kutryk poletí na palubě kosmické lodi Starliner od společnosti Boeing, jako specialista mise. 23. listopadu 6:00
NASA potvrdila, o čem se v posledních hodinách živě spekulovalo. Astronauti Nicole Mann a Josh Cassada totiž byli převeleni z přípravy na let v lodi Starliner na let v lodi Crew Dragon. Poletí tedy na chystané misi Crew-5, která má startovat nejdříve na podzim roku 2022. Mann má v posádce plnit roli velitelky (možná se stane první velitelkou Crew Dragonu vůbec) a Cassada zde bude v pozici pilota. zbývající dva členové posádky budou oznámeni později. Celá posádka se pak stane součástí dlouhodobé expedice na Mezinárodní kosmické stanici.
Agentura NASA po jednání se zástupci SpaceX oznámila lehké upřesnění termínů pro starty budoucích lodí Crew Dragon k ISS a pro jejich návraty zpět na Zemi. Agentura přitom musela zhodnotit celou řadu vlivů – kromě jiného i celkový provoz kosmických lodí na ISS. V tuto chvíli je tedy plánován start mise Crew-3 nejdříve na neděli 31. října. Američané Raja Chari, Thomas Marshburn a Kayla Barron spolu s Matthiasem Maurerem z Německa odstartují v nové lodi Crew Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9 z floridského komplexu 39A. Posádka po připojení k ISS stráví na orbitálním komplexu půl roku.
Firma Boeing 25. srpna uvedla, že „zažívá výrazný posun“ vstříc startu druhé nepilotované testovací mise lodi Starliner k Mezinárodní kosmické stanici. Tato zkouška by podle slov firmy měla proběhnout na konci letošního roku, nebo na začátku roku příštího. Jakmile bude tato mise dokončena, měl by mít Starliner volnou cestu k závěrečné zkoušce – pilotované testovací misi, která je zatím plánována na polovinu roku 2021 bez bližšího upřesnění. Chystaný nepilotovaný test bude druhou příležitostí, kdy se loď Starliner dostane na oběžnou dráhu. První testovací mise OFT v prosinci 2019 musela být výrazně zkrácena kvůli chybě, která způsobila, že loď spotřebovala mnohem více pohonných látek než dosáhla plánované dráhy. Kvůli této nadměrné spotřebě se Starliner nemohl vydat k ISS a připojit se k ní.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.