sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (EchoStar XXV)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Eutelsat

Společnost Eutelsat dokončila poslední krok refinančního plánu v hodnotě 5 miliard eur na obnovu své konstelace širokopásmového připojení OneWeb na nízké oběžné dráze Země (LEO) a podporu evropského programu suverénní konektivity IRIS².

BlackSky

Výzkumná laboratoř leteckých sil udělila společnosti BlackSky kontrakt v hodnotě až 99 milionů dolarů na vývoj velkého optického zobrazovacího zařízení určeného pro budoucí vesmírné zpravodajské systémy.

SLS

NASA vybrala pro budoucí lety rakety Space Launch System horní stupeň Centaur, který se v současnosti používá na raketě Vulcan společnosti United Launch Alliance.

Mutable Tactics

Britský startup Mutable Tactics získal předběžné financování ve výši 2,1 milionu dolarů na vývoj softwaru pro umělou inteligenci, který umožní skupinám vojenských dronů operovat autonomně, a to i v případě narušení družicové navigace a komunikace.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: spacex
Exoplanety

Kosmotýdeník 697 (19. 1. – 25. 1.)

Předposlední lednový týden byl z pohledu kosmonautiky napěchovaný událostmi. Probíhají přípravy na misi Artemis II i start Crew-12. Těm se však tentokrát věnovat nebudeme. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat zpracování dat z teleskopů Kepler a Tess pomocí AI. V dalších událostech nás však čekají dvě zborcené nádrže během dvou testů. Zřejmě ani jeden z testů neměl dopadnout destrukcí nádrží a je otázkou, jak to ovlivní další dění. Tyto události se týkají nosiče Neutron společnosti Rocket Lab a také Super Heavy od SpaceX. Blue Origin zase informoval o změně třetího nákladu pro New Glenn a společnost Vast začala integraci první komerční kosmické stanice. Dostane se však i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jaderný reaktor na Měsíci

Kosmotýdeník 696 (12. 1. – 18. 1.)

Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu rakety SLS na rampu. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude soustředit na plány NASA a amerického ministerstva energetiky ohledně nukleárních reaktorů na Měsíci. V dalších tématech přidáme ještě přípravu lunárního modulu Blue Ghost Mk1. Přeji vám dobé čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: První porce Starshieldů v roce 2026

V roce 2025 vynesly Falcony 9 celkem pět vyhrazených misí (NROL-153, 57, 192, 145 a 48) pro budování zpravodajské sítě Starshield. Tyto družice vyrábí sama SpaceX a využívá k tomu základní technologie odvozené od programu civilních družic Starshield. Užitečné vybavení šité na míru potřeb zákazníka dodává společnost Northrop Grumman. Nyní nám klepe na pomyslné dveře mise NROL-105, která by měla (podle dostupných informací) vynést první družice Starshield v roce 2026. Pokud budete mít v sobotu ráno čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Úřad FCC dal SpaceX zelenou k rozšíření sítě Starlink

Federální komunikační úřad FCC (Federal Communications Commission) garantoval firmě SpaceX možnost rozšířit družicovou síť Starlink na nízké oběžné dráze až na celkových 15 000 družic. Oznámení od FCC přišlo v pátek 9. ledna večer méně než hodinu po jednom ze startů SpaceX, při kterém Falcon 9 vynášel z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station další porci optimalizovaných (odlehčených) družic Starlink 2. generace mini.

Supertěžké nosiče jako Starship mohou otevřít cestu k obřím teleskopům

Portál Space.com vydal před pár dny článek o možnostech vynášení astronomických observatoří, které s sebou přinášejí supertěžké rakety. Nyní Vám jej přinášíme v češtině. Autorem anglicky psaného originálu je Martin Elvis, seniorní astrofyzik působící u Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian. Je to uznávaný vědec s téměř 500 vědeckými pracemi, které byly citovány více než 38 000× – což svědčí o jeho významném vlivu v astronomii a astrofyzice. Věnuje se dlouhodobě výzkumu supermasivních černých děr, ale také problematice využití planetek a měsíčních zdrojů a vesmírné ekonomice. Je členem prestižních organizací, například American Association for the Advancement of Science, a dříve vedl Hubble Space Telescope Users’ Committee i High Energy Division American Astronomical Society. Pocta jeho práci je fakt, že planetka 9283 Martinelvis nese jeho jméno. V roce 2021 vydal i knihu o planetkách „Asteroids: How love, fear, and greed will determine our future in space“.

Pandora

Kosmotýdeník 695 (5. 1. – 11. 1.)

Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou vyneseny v rámci mise Twilight, mezi kterými je nejzajímavější teleskop Pandora od NASA. Zaměříme se také na přípravu nové stanice Vast a vynechat nepůjde ani dění kolem dřívějšího návratu mise Crew-11 z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Mise Twilight vyšle na oběžnou dráhu Pandoru

Na začátek nového roku si pro nás firmy SpaceX a ExoLaunch připravily nový druh sdílených misí. Ty ponesou jméno Twilight a jejich specifikum bude speciální druh heliosynchronní oběžné dráhy, konkrétně takzvaná Dawn/Dusk. Díky kombinaci sklonu a výšky má tato dráha vlastnost, že družice na ní umístěné přelétají nad předem vybraným místem Země ve stejný sluneční čas. Co se týče nákladu, nejzajímavějším kouskem je pravděpodobně Pandora – malý teleskop provozovaný agenturou NASA. Průměr hlavního zrcadla je pouhých 45 centimetrů a zaměří se na studium atmosfér exoplanet, přičemž jeden z jeho úkolů také bude odhalovat exoplanety, které budou dostatečně zajímavé pro podrobnější zkoumání pomocí Webbova teleskopu. Mimo Pandoru bude na oběžnou dráhu vyneseno dalších 39 družic, především CubeSatů a 3U CubeSatů.

Potřebujeme pozemskou astronomii? – 2. díl

V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z hlediska naší vlastní bezpečnosti. Když totiž tyto věci řešit nebudeme, jednou bychom na to mohli velmi ošklivě doplatit.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.