Štart sondy Tianwen-2
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čínská raketa Dlouhý pochod 4B vynesla družici Shijian-26. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan.
Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.
NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.
Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.
Na konferenci SmallSat Europe 2025 v Amsterdamu představila italská společnost SITAEL Empyreum , svou platformu malých družic nové generace vybavených vlastním elektrickým pohonným systémem Spark .
Společnost Enpulsion oznámila představení systému Nexus, svého dosud nejpokročilejšího pohonného systému. Nexus, navržený pro družice do 500 kilogramů, nabízí výrazně zvýšený tah a vylepšené možnosti zvyšování oběžné dráhy.
Společnost ExoTerra Resources se sídlem v Coloradu dodala společnosti York Space Systems 21 pohonných modulů pro družice Agentury pro vesmírný rozvoj (SDA).
Společnost Rocket Lab oznámila akvizici společnosti Geost, dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných v amerických vojenských družicích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před necelým rokem vyšel na těchto stránkách článek Pět důvodů, proč navštívit Starbase co nejdříve. Seznam těchto doporučení je čím dál naléhavější a dokonce se k nim přidává ještě argument nejtěžšího kalibru: Starbase se v dohledné době stane samostatným městem, které bude mít mnohé nezávislé rozhodovací pravomoci. To, co se dosud řešilo přes nadřízené úřady, si nyní bude SpaceX ošetřovat vlastními silami.
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD a společnosti D-Orbit, která první jmenované firmě výrazně rozšířila její startovní manifest. V dalších tématech nás čeká statický zážeh Super Heavy B14, test druhého stupně nové rakety Neutron, anebo návrat mise Fram2. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
1. dubna velmi brzy ráno našeho času jsme sledovali start rakety Falcon 9, která vynesla kosmickou loď Crew Dragon na polární oběžnou dráhu. Mise Fram2 s čtyřčlennou posádkou, ve které není ani jeden profesionální astronaut, se stala první pilotovanou výpravou v celé historii kosmonautiky, která kroužila kolem Země po polární dráze. V době startu nebylo jasné, jak dlouho mise potrvá a hovořilo se o třech až pěti dnech. Teď už je jisté, že se Crew Dragon vrátí dnes odpoledne a v našem článku najdete přehrávač originálního přenosu.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Včera ve 3:46 SELČ odstartovala z rampy LC-39A na Kennedyho středisku na Floridě raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. V rámci mise Fram2 byl výrazně překonán dosavadní rekord ve sklonu dráhy pilotované kosmické lodě vůči rovníku, který pocházel už z éry programu Vostok. První pilotovaná mise na polární oběžné dráze (sklon krátce po startu byl 90,01°) není v žádném případě jen drahým výletem čtyř cestujících. Jedinečné podmínky na palubě budou využity k provedení celkem 24 výzkumných projektů, které pocházejí z osmi států. V tomto článku se s nimi seznámíme.
Pokud vše proběhne v pořádku, může se už zítra přepsat historie pilotované kosmonautiky. Kosmická loď Crew Dragon by totiž měla v rámci mise Fram2 letět na polární oběžnou dráhu, což zatím žádná loď s posádkou nezažila. Na palubě Crew Dragonu bude čtyřčlenná amatérská posádka, kterou povede čínsko-maltský podnikatel Chun Wang. První stupně raket Falcon 9 se poslední dobou při startech s loděmi Dragon 2. generace vrací na pevninu, ovšem tentokrát dojde k pokusu o přistání na mořské plošině ASOG. Pokud Vás neodradí brzká ranní hodina, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Zítřejší večer bude ve znamení utajené mise NROL-69. Družici pro Národní průzkumný úřad NRO vynese z floridské rampy SLC-40 na oběžnou dráhu Falcon 9. Stejně jako u ostatních misí pro úřad NRO nejsou k dispozici žádné oficiální informace, jaký náklad se pod aerodynamickým krytem ukrývá, stejně jaká je cílová oběžná dráha, nebo účel družice. První stupeň se tentokrát vydá teprve na svou druhou misi a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1.
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav příprav nákladního raketoplánu Dream Chaser. Jak probíhá závěrečné testování raketoplánu Tenacity a dočkáme se ještě letos jeho startu? V dalších tématech se ohlédneme za návratem mise Crew-9, přípravu lodi Orion k misi Artemis II anebo na výstup čínských astronautů z paluby stanice Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Nosná raketa SuperHeavy B16 strávila zhruba tři týdny na stanovišti Massey’s, kde podstoupila základní kryogenní testy. Ty jsou nyní, zdá se, u konce, protože se tento 70 metrů vysoký kolos mohl vrátit zpět do montážní oblasti. Tady na něj bude čekat třeba instalace raketových motorů Raptor před dalšími zkouškami. Zatím není jisté, na kterou misi tento konkrétní exemplář poletí. Podle označení by na něj měla přijít řada už při dalším letu (IFT-9), jehož termín zatím neznáme. Občas se však objevují spekulace, že by devátý integrovaný let mohla obsloužit jedna ze dvou dříve zachycených raket SuperHeavy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
