Quindar
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
30. srpna vyvrhlo Slunce vstříc Venuši značné množství hmoty s nabitými částicemi. Zanedlouho pak tato bouře dorazila k druhé planetě ve směru od Slunce, kde se v té době zrovna nacházela sonda Solar Orbiter. Data z ní pomalu přichází na Zemi a zdá se, že tato událost ukázala, proč je možnost provádět lokální sledování kosmického počasí a jeho vlivů na kosmická tělesa tak důležitá. Naštěstí tento výron neměl na sluneční observatoř žádný negativní vliv. Solar orbiter je totiž postaven tak, aby drsným výronů ze Slunce nejen odolal, ale aby je i přímo měřil. Venuše ale z těchto událostí moc radost nemá. Výrony koronální hmoty mají tendenci narušovat její atmosféru a zbavovat ji plynů.
Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška.
Pomalu končí pro kosmonautiku poměrně důležitý týden, během kterého přibyla na seznam nová kosmická loď, která zatím v nepilotovaném režimu doletěla k ISS a spojila se s ní. V Kosmotýdeníku se krom tohoto budeme věnovat také sondě Solar Orbiter a jejímu blízkému průletu kolem Slunce, který přinesl řadu zajímavých dat a poznatků. V dalších tématech se krom Starlineru zaměříme také na aktuální vysokou kadenci startů rakety Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropsko-americká sonda Solar orbiter zaznamenala největší sluneční protuberanci, která kdy byla zachycena na jediném snímku i s celým slunečním diskem. Protuberance jsou obří struktury propletených siločar magnetického pole, které udržují hustou koncentraci slunečního plazmatu rozptýleného nad povrchem Slunce. Někdy mohou mít podobu klenutých oblouků. Často jsou spojeny s výrony koronální hmoty, které (pokud jsou vyvrženy přímo k Zemi) mohou ohrozit naše technologie i každodenní život. Ke zmíněnému pozorování došlo 15. února a protuberance se rozšířila do vzdálenosti několika milionů kilometrů. Výron koronální hmoty nemířil k Zemi, ale spíše opačným směrem. Sluneční disk viditelný ze sondy (která se aktuálně blíží ke spojnici Slunce-Země) nenese žádné známky erupce. To znamená, že protuberance musela mít původ na straně Slunce, kterou aktuálně nevidíme.
Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.
Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.
Když se malého dítěte zeptáte, zda je důležitější Slunce či Měsíc, můžete se dozvědět, že důležitější je samozřejmě Měsíc, protože ten svítí v noci, když není vidět, zatímco Slunce je méně důležité, protože svítí ve dne, kdy je dobře vidět. Podstatu celé pravdy samozřejmě znáte, Měsíc by bez Slunce neznamenal nic. O tom, co je vlastně Slunce zač, jsme ovšem jako lidstvo mohli dlouhá léta pouze spekulovat, pomohl sice vynález dalekohledu, ale všichni také víme, že koukat dalekohledem není zrovna ten nejlepší nápad. Ale abychom lépe mohli pozorovat Slunce a přitom si nepoškodit zrak, muselo lidstvo zkonstruovat řadu sofistikovaných přístrojů. Jedním z nich je i koronograf, což je dalekohled, který zastíní jasný kotouček Slunce a umožní tak pozorovat sluneční korónu a protuberance. Jako řada jiných astronomických přístrojů i koronograf bývá umisťován na vědecké sondy a vysílán do vesmíru. Když se v únoru 2020 vydala na heliocentrickou dráhu evropská sonda Solar Orbiter, jedním z přístrojů na její palubě byl i koronograf, na němž se podíleli i čeští vědci. Víte o tomto přístroji se pak dozvíte
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální dění na základně Starbase, kde se SpaceX připravuje k prvnímu orbitálnímu testu rakety Super Heavy a lodě Starship. Podíváme se, kdy bychom se tohoto letu mohli dočkat. Dále nás bude zajímat například průlet sondy Solar Orbiter kolem Země, nevynecháme však ani starty Falconu 9 a rakety Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropská sonda Solar orbiter se připravuje na gravitační manévr u Země, který předznamenává blížící se začátek hlavní vědecké mise zaměřené na průzkum Slunce a jeho účinků na tzv. kosmické počasí. Během přiblížení bude muset sonda proletět skrz oblasti s vyšší koncentrací kosmické tříště v okolí naší planety. ESA tak hovoří o nejriskantnějším průletu, jakékoliv vědecké mise. K maximálnímu přiblížení (460 km) dojde 27. listopadu v 5:30 SEČ nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Sonda se tedy k Zemi přiblíží na skoro stejnou vzdálenost, ve které obíhá stanice ISS (cca 420 km). Průlet je nezbytný k tomu, aby se sonda zbavila přebytečné pohybové energie a aby se dostala na správnou dráhu pro další blízký průlet kolem Slunce. Solar Orbiter však bude muset během průletu projít přes dvě oblasti se zvýšeným výskytem úlomků tzv. kosmického smetí.
Dne 10. února roku 2020 odstartovala z floridské rampy SLC-41 nosná raketa Atlas V 411, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala sonda Solar Orbiter. Tato sonda, určená k průzkumu naší mateřské hvězdy, je společným projektem americké NASA a evropské ESA. Cílem sondy je zkoumání vnitřní heliosféry a slunečního větru. Během své činnosti by měla provádět i blízká pozorování polárních oblastí Slunce. Než se však dostane sonda na svou cílovou dráhu, bude muset provést několik gravitačních manévrů u Země a Slunce, které sondě zaberou celkem 3,5 roku. Tyto manévry postupně upraví dráhu sondy tak, že v nejbližším bodě se ke Slunci přiblíží na 42 milionů kilometrů a v tom nejvzdálenějším bude téměř na dohled Zemi. Finální oběžná dráha bude eliptická se sklonem 24°. Nominální mise by měla trvat 7 let. Více o družici samotné, misi i přístrojích na ní se dozvíte v dnešní přednášce. Přednášejícím bude pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Přednáška samotná byla pronesena v rámci cyklu Science to go, který si dal za úkol zpřístupnit
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.