ESA
Členské státy Evropské kosmické agentury se chystají rozhodnout o rozpočtu agentury na příští tři roky a všechny zraky se upírají na to, kolik Německo nabídne na podporu ambiciózní série programů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Členské státy Evropské kosmické agentury se chystají rozhodnout o rozpočtu agentury na příští tři roky a všechny zraky se upírají na to, kolik Německo nabídne na podporu ambiciózní série programů.
Společnost Voyager Technologies 20. listopadu oznámila, že získala společnost Estes Energetics, dodavatele raketových motorů na tuhá paliva a energetických materiálů.
Americké vesmírné síly se blíží dokončení strategického plánu, který zmapuje, co musí služba v příštích 15 letech postavit, nakoupit a nasadit do provozu, v rámci příprav na budoucnost kde bude oběžná dráha považována za spornou vojenskou doménu.
Týden po úspěšném startu a přistání současné verze rakety New Glenn společnost Blue Origin oznámila chystanou řadu modernizací rakety.
Společnost OQ Technology se stala prvním evropským družicovým operátorem, který odeslal nouzovou zprávu přímo na neupravený chytrý telefon z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Kymeta pracuje na technologii konformní antény, která by mohla být integrována do těla raket Shockwave vyvíjených společností iRocket. Umožní tak propojení na více oběžných drahách, které bude podle nich zásadní pro americkou síť protiraketových raket Golden Dome.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space má svého prvního zákazníka pro svou novou generaci pohonných jednotek solárních panelů (SADA) pro středně velké platformy a konstelace, produkt je známý jako MARA.
Společnost Swedish Space Corp. spustila novou pozemní stanici, která má poskytovat efektivní podporu provozovatelům malých družic a konstelací.
Dnes večer by mohl proběhnout převoz prvního exemplář SuperHeavy třetí generace z montážní sekce do testovacího střediska Massey’s. Přímý přenos nabízí YouTube kanál Nasaspaceflight.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
I tento týden byl na kosmonautické aktivity bohatý. Tentokrát si jako hlavní téma probereme jedno rekordní pozorování, které provedla sluneční evropská sonda Soler Orbiter, díky které jsme mohli poprvé spatřit jižní polární pól naší nejbližší hvězdy. V dalších tématech se můžete těšit na jeden čínský start s družicí, která chce pozorováním magnetického pole ukázat možnost předpovídání zemětřesení či erupcí. Čeká nás také netradiční pohled na dvojici připravovaných japonských raket, nebo testování lunárního landeru od Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Od svého startu v roce 2020 provedla evropská sonda Solar orbiter hned několik gravitačních manévrů u Země i Venuše, které postupně snížily její oběžnou dráhu a sonda se tak mohla více přiblížit ke Slunci. Zatím ještě nikdy se však nedostala tak blízko k povrchu Venuše, jako včera, 18. února 2025. Ve 21:48 SEČ prolétla jen 379 kilometrů od Venuše. Pro srovnání, Mezinárodní kosmická stanice krouží kolem Země ve výšce zhruba 415 kilometrů.
Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený proud elektricky nabitých částic, které vyletují od Slunce. Sluneční vítr je silně proměnlivý a jeho charakteristiky jako třeba rychlost, hustota a složení závisejí na tom, ze které části povrchu Slunce dané částice vyšly. Navzdory desetiletím věnovaným tomuto oboru jsou stále určité aspekty původu slunečního větru pochopeny jen slabě. Ve chvíli, kdy sluneční vítr dorazí k Zemi, bývá už mnoho detailů nečitelných. Je tedy prakticky nemožné vystopovat jejich původ a určit specifický region na povrchu Slunce, ze kterého částice vyšly.
Sonda Solar orbiter pořídila snímky zachycující velmi nezvyklé a stále se proměňující scenérie, které jsou vidět při pohledu na Slunce zblízka. Sondě se podařilo zachytit přechod ze spodních vrstev sluneční atmosféry do mnohem teplejší vnější koróny. Vlasové struktury jsou tvořeny nabitým plynem (plazmatem), který se šíří podél siločar magnetického pole vycházejících z nitra Slunce. Nejjasnější oblasti mají teplotu okolo jednoho milionu stupňů Celsia, zatímco chladnější materiál vypadá tmavší, jelikož pohlcuje záření. Zmíněné video natočil 27. září 2023 přístroj EUI (Extreme Ultraviolet Imager) umístěný na sondě Solar Orbiter v době, kdy se sonda nacházela přibližně ve třetinové vzdálenosti od Slunce oproti Zemi. Blížila se nejnižšímu bodu své dráhy ve vzdálenosti 43 milionů kilometrů, kam dorazila 7. října.
17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.
Kdo se někdy nepodíval na oblohu a nepozoroval fascinovaně Slunce. Tento objekt na obloze nám dává spoustu věcí potřebných k životu, jako je světlo nebo teplo, a v přenesené podobě vlastně i skoro všechny další druhy energie. Velká řada způsobů, kterými získáváme na zemi energii, je původně energií sluneční. Slunce bylo navíc velmi důležité i z hlediska měření času, s čímž souvisí obživa lidstva. Není proto divu, že u řady kultur získalo Slunce náboženský význam. Ať už jde o starý Egypt, Řecko, Řím, Mezopotámii, Indii nebo mayskou kulturu, tam všude existovali sluneční bohové. My dnes víme, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd ve vesmíru a že jej ovládají čistě přírodní procesy. Naše vyprávění ale musíme začít právě v dávných dobách, kdy se odehrávaly první seriózní pokusy o pozorování Slunce.
Atmosféra Slunce se jmenuje koróna a je tvořena plazmatem, tedy elektricky nabitým plynem, s teplotou okolo milionu stupňů Celsia. Právě tato teplota je pro vědce záhadou, jelikož povrch Slunce má „pouze“ okolo 6 000 °C. Koróna by měla být chladnější než povrch, protože energie Slunce pochází z termojaderných reakcí v jeho jádru a věci přirozeně chladnou tím víc, čím dále jsou od zdroje tepla. A i přesto je koróna více než 150× teplejší než povrch Slunce. Vědci tedy už dlouho tuší, že zde musí hrát roli nějaká jiná metoda přenosu energie do plazmatu, ale nikdo zatím neprokázal, oč by mohlo jít. Teorií bylo mnoho, ale žádná nebyla průkazná.
Vědci dokázali použít kameru EUI na evropské sondě Solar orbiter v novém režimu, takže mohli zaznamenat část sluneční atmosféry v oboru extrémního ultrafialového záření způsobem, jaký dosud nebyl možný. Nový provozní režim umožnila úprava přístroje na poslední chvíli a téměř jistě ovlivní přístroje pro výzkum Slunce při dalších misích. Kamera EUI poskytuje snímky struktur sluneční atmosféry (koróny) ve vysokém rozlišení. Během stavby přístroje se technici na poslední chvíli rozhodli sáhnout k úpravě bezpečnostních dvířek v přední části, aby přístroj mohl vidět hlouběji do cílové oblasti, než se původně plánovalo.
27. června 2023 dosáhla sonda americké NASA Parker Solar Probe dalšího milníku. Dokončila 16. blízké přiblížení ke slunečnímu povrchu. Tentokrát byla nejblíže 22. června na vzdálenost asi 8,5 milionů kilometrů. V době maximálního přiblížení byla tedy nad povrchem Slunce ve vzdálenosti jen asi šesti průměrů naší hvězdy a letěla rychlostí 163 km/s! Těmito pekelnými podmínkami však prolétla bezpečně, neboť ji chrání tepelný štít a po průletu se tedy ozvala a pracuje normálně.
30. srpna vyvrhlo Slunce vstříc Venuši značné množství hmoty s nabitými částicemi. Zanedlouho pak tato bouře dorazila k druhé planetě ve směru od Slunce, kde se v té době zrovna nacházela sonda Solar Orbiter. Data z ní pomalu přichází na Zemi a zdá se, že tato událost ukázala, proč je možnost provádět lokální sledování kosmického počasí a jeho vlivů na kosmická tělesa tak důležitá. Naštěstí tento výron neměl na sluneční observatoř žádný negativní vliv. Solar orbiter je totiž postaven tak, aby drsným výronů ze Slunce nejen odolal, ale aby je i přímo měřil. Venuše ale z těchto událostí moc radost nemá. Výrony koronální hmoty mají tendenci narušovat její atmosféru a zbavovat ji plynů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.