Sojuz

  • Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

    Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

    Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když nákladní kosmické lodě ve svých útrobách nevozí žádné astronauty, bude tato kategorie zařazena do tohoto článku. Nákladní lodě totiž vozí zásoby na kosmické stanice, kde je využívají právě kosmonauti. Kromě dění na ISS lehce nevynecháme ani témata, která se týkají komerčních letů na oběžnou dráhu. Zapomínat nesmíme ani na Indii, která sice v roce 2024 ještě člověka na oběžnou dráhu nedostane, ale připravuje letové testy, které do tohoto výpisu zcela jednoznačně patří.

  • X-Planes / Dělníci kosmonautiky (26.díl)

    X-Planes / Dělníci kosmonautiky (26.díl)

    V minulém díle jsme se věnovali návrhu záchranné lodi pro vesmírnou stanici, který se bohužel nakonec neuskutečnil. Samotný stroj byl výsledek kombinace domácího výzkumu a vývoje vztlakových těles s přihlédnutím k výsledkům objevené sovětské práce, tedy stroje BOR-4. Kombinací studií vznikl návrh, který i dnes promlouvá do budoucnosti v podobě stroje Dream Chaser. Nás však dnes bude zajímat úplně jiný stroj. Na první pohled by čtenář mohl usoudit, že už něco podobného viděl a měl by naprostou pravdu. Jedná se o další ze strojů, který se inspiroval vývojem vztlakových těles. V tomto případě se jedná o evoluci slavného a velmi úspěšného návrhu SV-5, jinak také X-24A. V tomto případě se opět jednalo o možnost využití stroje, jako záchranné kosmické lodi, ale s jednou novinkou, která se u předchozích pilotovaných strojů nepoužila.

  • Milan Halousek – Hvězdná válka? Anebo vliv ruského napadení Ukrajiny na spolupráci velmocí v kosmonautice (12.10.2023)

    Milan Halousek – Hvězdná válka? Anebo vliv ruského napadení Ukrajiny na spolupráci velmocí v kosmonautice (12.10.2023)

    24. února roku 2022 zahájila vojska Ruské Federace invazi na území Ukrajiny. Šlo o nevyprovokovanou agresi, nicméně během pár dní se následky této událostí rozšířily do celého světa. Západní země na tyto vojenské akce reagovaly blokádou ruského zboží a dalších komodit, navíc se řada firem se začala i zbavovat svých podílů v ruských firmách. Pokud jde o kosmonautiku, západní kosmické agentury přerušovaly takřka jakoukoliv spolupráci s ruským Roskosmosem s výjimkou mezinárodní kosmické stanice ISS. Ruská oficiální místa si to však nenechala líbit, takže začala podnikat i protiakce.  Zakázala například vývoz ruských motorů na území USA a přestala i dodávat orgranizaci ESA nosné rakety Sojuz, které řadu let startovaly z kosmodromu v Kourou v Jižní Americe. O těchto i dalších událostech v kosmonautice vás v dnešní přednášce bude informovat známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška se uskutečnila v rámci fyzikálních čtvrtků. Jde o volný volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá…

  • Na Zemi se vrátil poškozený Sojuz MS-22

    Na Zemi se vrátil poškozený Sojuz MS-22

    V polovině prosince došlo na lodi Sojuz MS-22 k nečekané události, když z jednoho okruhu začalo unikat chladicí médium. Následovaly kontroly, inspekce a analýzy, na základě kterých bylo rozhodnuto, že poškozená loď není považována za úplně bezpečnou pro původně plánovaný návrat posádky. Došlo tedy k urychlenému vypravení lodi Sojuz MS-23, která ke stanici dorazila bez posádky a ve které se mají podle nového harmonogramu vracet Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Sojuz MS-22, ve kterém tato trojice přiletěla na ISS, se dnes v 11:57 SELČ odpojil od modulu Rassvet, u kterého strávil 187 dní, 13 hodin a 51 minut. Odletem Sojuzu MS-22 také na ISS začala 69. dlouhodobá expedice, do níž automaticky přešli všichni současní obyvatalé stanice.

  • Další Sojuz v ohrožení?

    Další Sojuz v ohrožení?

    Když se v neděli 26. února v bezpilotním režimu připojila k ISS kosmická loď Sojuz MS-23, zdálo se, že příběh úniku chladící kapaliny z lodí Sojuz MS-22 a Progres MS-21 šťastně končí. Průběžně zveřejňované oficiální komentáře mluvily o srážce s mikrometeoridem nebo kosmickou tříští jako o příčině nehody, Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Francisco Rubio získali bezpečnou loď pro návrat na Zem. To samozřejmě neznamená vyřešení všech dopadů, které tato havárie na provoz ISS má. Ty pominou až s návratem rotace posádek Sojuzů ke standardní půlroční frekvenci v září letošního roku. Bezprostřední ohrožení se však zdálo zažehnáno. S faktem, že vzduchoprázdno není tak úplně prázdné, umí kosmonautika žít.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Záchranný Sojuz bez posádky startuje

    ŽIVĚ A ČESKY: Záchranný Sojuz bez posádky startuje

    Podle plánu, který platil ještě před čtvrt rokem, měla loď Sojuz MS-23 vyrazit k Mezinárodní kosmické stanici až v polovině března s tříčlennou posádkou. Jenže únik chladicího média z lodi Sojuz MS-22 v polovině prosince tyto plány překopal. Agentura Roskosmos na základě vyšetřování vyhodnotila, že loď Sojuz MS-22 není po nehodě stoprocentně bezpečná pro návrat. Aby se mohli astronauti Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio (kteří v ní přiletěli) bezpečně vrátit na Zemi, byl start Sojuzu MS-23 uspíšen o pár týdnů a hlavně loď poletí ke stanici bez posádky. Zmíněná trojice si o půl roku prodlouží svůj pobyt na orbitálním komplexu a vrátí se právě v Sojuzu MS-23. Vše ale začíná úspěšným startem této lodi na raketě Sojuz 2.1a, ke sledování jehož komentovaného přenosu Vás tímto zvu.

  • Je rozhodnuto – k ISS vyrazí „záchranný“ Sojuz

    Je rozhodnuto – k ISS vyrazí „záchranný“ Sojuz

    V noci na 15. prosince zaznamenala čidla výrazný pokles tlaku v chladicím okruhu kosmické lodi Sojuz MS-22. Následně se ukázalo, že jeden okruh lodi je poškozený a uniká z něj chladicí médium – únik ustal, až když se z okruhu dostalo všechno médium. Astronauti dostali za úkol vyfotit poškozené místo a inspekci provedly i robotické manipulátory ERA a Canadarm 2. Analýza odhalila otvor o velikosti zhruba 8 desetin milimetru, jehož původ zatím neznáme, ale spekuluje se o zásahu mikrometeoroidem přirozeného původu, či o zásahu kosmickou tříští umělého původu. Teplota v kabině lodi (která stále mohla využívat klimatizační systémy stanice) vzrostla až na zhruba 30 °C, což odpovídá zhruba dvojnásobku běžné hodnoty. Expertní komise na základě nasbíraných dat vypracovala analýzu, zda je bezpečné použít poškozený Sojuz k návratu tříčlenné posádky. Na základě této analýzy nyní ruská kosmická agentura Roskosmos rozhodla o vyslání záchranné lodi.

  • Jaký byl rok 2022? (Pilotovaná kosmonautika)

    Jaký byl rok 2022? (Pilotovaná kosmonautika)

    Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.

  • Únik chladicí kapaliny ze Sojuzu MS-22

    Únik chladicí kapaliny ze Sojuzu MS-22

    V noci na 15. prosince začala z ruské kosmické lodi Sojuz MS-22 připojené k Mezinárodní kosmické stanici, unikat neznámá látka. Jak se později ukázalo, šlo o chladicí médium. V reakci na nečekanou událost byl odvolán plánovaný výstup do volného prostoru dvou ruských kosmonautů a pozemní týmy se pustily do hledání zdroje, který způsoboval tento únik. Jak ve vysílání NASA TV prozradil tiskový mluvčí NASA, Rob Navias, experti v řídícím středisku poprvé zaznamenali únik ve čtvrtek 15. prosince v 1:45 SEČ. K úniku došlo v době, kdy se už Rusové Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin chystali na výstup do volného kosmického prostoru, při kterém mělo dojít k přemístění radiátoru z modulu Rassvet na modul Nauka.

  • Rusko dokončilo družicovou síť včasné výstrahy

    Rusko dokončilo družicovou síť včasné výstrahy

    2. listopadu v 7:48 SEČ odstartovala z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1b. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovanou šestou družici pro nový ruský systém včasné výstrahy. Jakmile náklad dosáhl oběžné dráhy, dostal krycí označení v tradičním formátu – Kosmos 2563. Řada pojmenovaná Tundra, Kupol či EKS představuje novou generaci ruských družic systému včasné výstrahy. Jejich úkolem je nahradit starší systémy US-K a US-KMO, které patřily pod systém Oko-1.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗