Sojuz MS-15 připojen
Kosmická loď s tříčlennou posádkou se zhruba 6,5 hodiny po startu právě připojila ke staničnímu modulu Zvezda. 25. září 21:45
Kosmická loď s tříčlennou posádkou se zhruba 6,5 hodiny po startu právě připojila ke staničnímu modulu Zvezda. 25. září 21:45

Začala sloužit v roce 2001 a od té doby letěla zatím 69×. Vynášela nejen pilotované lodě Sojuz, ale i zásobovací lodě Progress. Ve výčtu nákladů bychom našli i evropské sondy Mars Express a Venus Express, nebo několik komunikačních družic. Jubilejní sedmdesátý start bude pro raketu Sojuz-FG derniérou – další lodě Sojuz už budou vynášet modernizované rakety Sojuz-2. Dnes se tedy při startu lodi Sojuz MS-15 s tříčlennou posádkou rozloučíme s raketou, která odvedla hodně práce. A možná se budeme loučit i se startovní rampou, ze které se na svou historickou misi vydal Jurij Gagarin. Její osud totiž není úplně jasný. Co však jasné je, je termín startu – dnes v 15:57 našeho času.

Pilotovaná kosmonautika je právem považována za technologický vrchol letů do vesmíru. Důvodů je mnoho – od komplexnosti, přes správnou funkci až po spolehlivost všech systémů. Odpovídá tomu i pečlivost při kontrolách všemožných systémů. Staré a ověřené technologie jsou proto těmi novými nahrazovány jen pozvolna a navíc po velmi opatrném prověřování. Nikdo samozřejmě nechce riskovat, že by se nový a neověřený systém mohl nějak pokazit a ohrozit tak zdraví či životy posádky. Inženýři proto uvítali nedávnou misi lodi Sojuz MS-14, která se k ISS vydala bez lidské posádky. Jejím hlavním úkolem bylo prověřit kompatibilitu s nosnou raketou Sojuz 2-1a a certifikovat ji pro vynášení pilotovaných lodí, ale inženýři této možnosti využili i k otestování dalších systémů. Ty se týkaly systému přistání, což je společně se startem vždy ta nejrizikovější část celého kosmického letu.

Když se podíváte na noční fotografie zemského horizontu pořízené z ISS, často si můžete všimnout tenkého svítícího pruhu. Ten se označuje jako airglow a jedná se o důsledek procesu, který začíná už za dne. Sluneční záření (konkrétně jeho ultrafialová složka) totiž rozděluje dvouatomové molekuly kyslíku na samostatné atomy. Ty si pak k sobě hledají cestu, aby se opět spojily do své stabilnější formy. Při vzniku dvouatomové molekuly dochází k vyzáření fotonu – a právě ten je (společně s dalšími) původcem jevu zvaného airglow.

Další měsíc uběhl jako voda a je čas na jeho rekapitulaci. Srpen nám přinesl mnoho zajímavých momentů – sedm velkých témat a bezpočet krátkých zpráv. To ve výsledku dává 42 minut a 37 sekund dlouhý díl Vesmírných výzev jako obvykle ve 4K rozlišení pro maximální zachycení detailů a se 60 snímky za sekundu pro jemné podání pohybů. Díl s pořadovým číslem 120 v sobě ukrývá 150 metrů vysoký skok Starhopperu, nepilotovaný start Sojuzu MS-14, americký výstup do volného prostoru, vypuštění družice Amos-17, poslední let jednotrupové Delty IV, plány na znovupoužitelnost raket Electron a na závěr 4 místa vhodná pro odběr vzorků z planetky Bennu. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Dnes šlo vše absolutně bez problémů a loď se spojila se stanicí. Systém Kurs fungoval tak, jak měl. 27. srpna 8:03
Loď Sojuz MS-13 se i s tříčlennou posádkou dnes ráno oddělila od modulu Zvezda a o necelou půlhodinu později se připojila k modulu Poisk. 26. srpna 9:26

Dnes v 7:31 SELČ se měla k Mezinárodní kosmické stanici připojit ruská loď Sojuz MS-14. Ta startovala před dvěma dny bez posádky, aby se ověřilo správné fungování rozhraní mezi nosnou raketou Sojuz 2-1a a kosmickou lodí Sojuz. Na jaře příštího roku by totiž tato nová raketa měla vynášet pilotované lodě Sojuz a je tedy potřeba ověřit její spolehlivost. Na palubě se kromě zhruba 600 kilogramů nákladu pro ruskou sekci ISS nachází jen humanoidní robot Fedor (Skybot F-850). Když se však Sojuz začal chystat na připojení k modulu Poisk, objevil se problém.

V lodích Sojuz létají lidé – tvrzení, které se stalo téměř pravidlem. Ale i u něj se najde výjimka – třeba jako Sojuz MS-14, jehož start nás čeká už zítra v 5:38 SELČ. Jelikož momentálně používané rakety Sojuz-FG při vynášení lodí Sojuz brzy nahradí rakety Sojuz 2-1a, je potřeba ověřit, zda tento přechod bude bezpečný. Nikdo samozřejmě nechce riskovat závadu s posádkou na palubě a proto má spolupráci rakety a lodi vyzkoušet Sojuz bez osádky – tedy té lidské. Na palubě najdeme humanoidního robota FEDORa alias Skybot F-850, který má na ISS, kam loď míří, strávit pár týdnů.

Už jste někdy měli pocit, že jste se ocitli v příliš hezkém snu, který musí každou chvíli skončit? Pokud jste fanoušky kosmonautiky a pobýváte ve městě Bajkonur, je to zážitek sám o sobě. Ovšem pokud máte možnost zavítat do místní školy, která nese jméno Vladimira Čeloměje, tento pocit nabude exponenciálně na síle. Původně jsme se s bratrem divili, proč máme jet do školy, ale v zájmu udržování dobrých vztahů s místními bez odmlouvání nasedáme do auta a jedeme s ostatními. Na chodbě se nás ujímá sympatický učitel a vede nás do učebny plné modelů, převážně raketových. Po několikaminutovém diskurzu o historii školy a jejím fungování nás zve, abychom si prohlédli výstavku suvenýrů na katedře a v případě zájmu si nějakou maličkost koupili. „Tak odtud vítr vane,“ říkám si. Malá vzájemná výpomoc mezi školou a Ljubov. To ještě netuším, jak moc daleko jsem od pravdy. Učitel nás následně dělí na ruskojazyčnou skupinu, kam se s bratrem začleňujeme, a anglicky mluvící skupinu,…