sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po šesti dekádách letů člověka do vesmíru jsme zvyklí na to, že několikrát do roka vidíme ve zprávách záběry startu pilotované kosmické lodi a stejně několikrát ročně čteme zprávu o tom, že se některá z posádek šťastně vrátila domů. V drtivé většině se jedná o dobré zprávy — let proběhl dobře, muži a ženy na palubě orbitálních stanic posunuli svou prací vědu a lidstvo zase o kousek dál a mise tím pádem splnila své úkoly. Je jen dobře, že právě tyto zprávy kolují žurnalistickým éterem. Přes všechen poprask, který v poslední době kosmonautika zažívá, je paradoxně dobře, když lidé informace o pravidelných letech na ISS přejdou bez vtší pozornosti. Znamená to totiž, že se během těchto letů nestalo nic závažného, co by posádce zajistilo (jistě nechtěný) vysílací čas v hlavních zpravodajských pořadech. V historii kosmonautiky bychom však našli mnoho misí, které nedošly naplnění a posádky se musely z nejrůznějších důvodů vracet na Zemi předčasně. Autor tohoto žebříčku si dal za cíl namíchat koktejl z méně známých a slavných případů předčasných návratů.
Vážení čtenáři, je tady opět léto a vše, co se s ním pojí — prázdniny, dovolené, sluncem prozářené dny, ale také pravidelný seriál Kosmonautixu, Top 5. Ani letos nepřijdete o žebříčky nejrůznějších zajímavostí sepsané členy naší redakce a prezentované každý pátek. Tento seriál spojený s odlehčenou dobou volna začneme paradoxně žebříčkem, který tak úplně odlehčený není. Řeč bude o kosmonautech, kterým k naplnění jejich snu chyběla jedna z hlavních ingrediencí úspěchů všeho druhu — štěstí. Člen oddílu kosmonautů — to je položka, kterou by chtěl mít možnost do svého curriculum vitae napsat nejeden muž či žena. Jenže samotný fakt, že se člověk stane členem oddílu ještě v žádném případě neznamená, že by se dotyčný nebo dotyčná měli skutečně možnost podívat do vesmíru. Časová osa historie pilotované kosmonautiky je lemována malými pomníčky těch, kteří se dostali kosmickému letu doslova na dosah, nicméně jejich životní šance jim byla z nejrůznějších důvodů nakonec odepřena. Právě o těchto případech bude dnešní žebříček Top 5. A předem je nutno uvést, že, jak již bylo řečeno, oněch případů
Tímto článkem končí čtyřdílná minisérie z přelomu loňského a letošního roku, ve které jsme si shrnuli kosmonautické výhledy na příští rok v nepilotované i pilotované kosmonautice a také jsme si shrnuli hlavní události loňského roku. Dnes si připomeneme hlavní vrcholy pilotované kosmonautiky v roce 2025 a jak sami uvidíte, stalo se toho opravdu mnoho. Tak rovnýma nohama vzhůru do rekapitulace.
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Přední ruský výrobce raketových motorů a hlavní dodavatel motorů pro orbitální rakety Sojuz a Angara se letos ocitl na pokraji bankrotu a likvidace. KB Chimavtomatika (zkráceně KB ChA) sídlící ve Voroněži (jižně od Moskvy), je výrobcem raketových motorů na kapalné pohonné látky, mezi které patří třeba i kriticky důležitá série RD-0124 pro třetí (či druhé podle úhlu pohledu – pozn. překl.) stupně raket Sojuz, a pro druhé stupně (URM-2) raket Angara. Od druhé poloviny roku 2023 se závod začal propadat do finančních problémů, o kterých informovalo místní médium Ekonomika i Žizn. Hlavními příčinami problémů firmy byla absence zakázek na roky 2025 a 2026 od RKTs Progress, výrobce raket Sojuz, ale i pokles zakázek na hardware související s ropou a zemním plynem, což byl jeden z hlavních odvozených produktů firmy. Současně zákazníci společnosti (pravděpodobně Roskosmos a ministerstvo obrany) zredukovali své platby za probíhající vývojové projekty v KBChA o více než sedm miliard rublů (86,7 milionů dolarů) a posunuli množství kontraktů na sériovou výrobu provozních raketových motorů. V neposlední řadě vzrostly také úroky z úvěrů na smlouvy o dodávkách ropného a plynárenského
Kosmická loď Sojuz MS-28, která má na Mezinárodní kosmickou stanici dopravit dva Rusy a jednoho Američana, měla svůj start naplánovaný na 27. listopadu 2025 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Už 21. srpna 2024 Agentura Roskosmos oznámila, že do posádky Sojuzu MS-28 byli přiřazeni kosmonauti Sergej Kuď-Sverčkov, Sergej Mikajev a Oleg Platonov. V té době se se startem Sojuzu MS-28 počítalo okolo 25. října 2025. Ovšem ještě před koncem roku 2024 se mise posunula na už zmíněné datum 27. listopadu 2025. Začátkem roku 2025 agentura NASA oznámila, že v posádce Sojuzu MS-28 nahradil Platonova Christopher Williams v rámci třetího rozšíření dohody o vzájemném vynášení astronautů na ISS mezi americkou kosmickou agenturou a Roskosmosem. Misi měla původně obsloužit kosmická loď Sojuz s výrobním číslem 759, která byla na montážní lince RKK Eněrgija továrny ZEM v Korojlovu u Moskvy jako další v pořadí. Ovšem během rutinních povýrobních testů na kontrolním a testovacím stanovišti továrny ZEM bylo zjištěno, že kosmická loď utrpěla výrazné poškození svého tepelného ochranného systému, který se nedal opravit tak, aby se stíhal start plánovaný na konec roku 2025.
Kosmická loď Sojuz MS-26 dopravila vloni v září na Mezinárodní kosmickou stanici ruské kosmonauty Alexeje Ovčinina a Ivana Vagnera, se kterými cestoval i Američan Donald Pettit od NASA. Celá trojice strávila na ISS zhruba 220 dní a nyní je již čas se vrátit. Ve 23:57 našeho času by se tak měl Sojuz MS-26 odpojit od staničního modulu Rassvet. Na ISS tak skončí 72. dlouhodobá expedice, jejíž závěrečné fázi velel právě Ovčinin. Ve stejném okamžiku začne 73. dlouhodobá expedice, jejímž velitelem je Takuja Óniši z Japonska. V dnešním článku najdete hned tři přímé přenosy, které na sebe logicky a plynule navazují. V tom prvním, který má začít už ve 20:00, budete svědky loučení posádek a uzavření průlezu mezi Sojuzem a stanicí. Druhý přenos, který začne ve 23:30 bude věnován odpojení Sojuzu od stanice a třetí přenos (začátek ve 2:00) se zaměří na návrat lodi do atmosféry a přistání v kazašské stepi.
Na rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur už stojí raketa Sojuz-2.1a, která pod aerodynamickým krytem ukrývá kosmickou loď Sojuz MS-27. V úterý 8. dubna v 7:47 by mělo dojít ke startu mise, která na Mezinárodní kosmickou stanici dopraví Sergeje Ryžikova, Alexeje Zubrického a Jonathana Kima. Začátek cesty těchto dvou Rusů a jednoho Američana najdete v tomto článku. Nejprve nás čeká živě a česky komentovaný přenos ze startu a poté si hned dopoledne dáme ještě připojení Sojuzu k Mezinárodní kosmické stanici, ke kterému má dojít okolo 11:03 SELČ. Závěrečný přehled startu: Čas a datum startu: 8. dubna v 7:47 SELČ Startovní okno: Okamžité Místo startu: Rampa 31-6, Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán Raketa: Sojuz-2.1a Primární náklad: Kosmická loď Sojuz MS-27 Hmotnost nákladu: ~ 7 tun Náš přenos ze startu spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 7:30 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. Náš přenos z připojení ke stanici spustíme zhruba 30 minut před připojením, tedy okolo 10:35 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do
V minulých dnech jsme si představili nejočekávanější události roku 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice a máme za sebou i shrnutí nepilotované kosmonautiky za rok 2024. Nyní je tedy čas uzavřít tuto sérii z přelomu roku rekapitulací roku 2024 z hlediska pilotované kosmonautiky. Také v tomto oboru se totiž událo mnoho zajímavých věcí, které by rozhodně neměly zapadnout. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral první statický zážeh rakety New Glenn a také udělení certifikace pro první lety tohoto nového těžkého nosiče. V dalších tématech nás čeká jeden čínský neúspěšný start, kdy raketě Kinetica-1 selhal třetí stupeň. Společně s tím se ohlédneme za čínskými starty v roce 2024. Dále nás čeká třeba dvoutisící start rakety z rodiny Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
